Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Hučín nedosáhl úplné rehabilitace

  18:27aktualizováno  18:27
Ani sponu ve tvaru lebky, prak či dětskou tiskárnu, pomocí které bývalý důstojník civilní kontrarozvědky a disident Vladimír Hučín tiskl letáky s textem "Pryč se sovětskou diktaturou" a před více než dvaceti lety mu ji zabavila socialistická justice, nedostane už asi nikdy zpátky.

Krajský soud v Ostravě totiž definitivně zamítl jeho odvolání proti takzvanému zbytkovému trestu z původního rozsudku z roku 1984.

I když byl z větší části rehabilitován, část jeho předlistopadových akcí, například ukradení kulovnice či zorganizování výbuchu před domem někdejšího agenta StB a KGB Antoníne Mikeše, zůstává podle nynější justice trestným činem, byť dostal nejmenší možný podmínečný trest a byl zproštěn obžaloby ze zločinů proti republice.

Součástí trestu, proti kterému už není odvolání, je i zabrání věci. Kromě střeliva je to právě dětská tiskárna.

V současné době se Hučín zodpovídá v utajeném procesu z toho, že stojí za výbuchy v Přerově, konkrétně, že navedl svého agenta, aby v Přerově odpálil výbušninu. On tvrdí, že jde o komplot proti němu, neboť se stal kvůli antikomunistickým postojům nepohodlným.

"Občane Dudo," oslovil Hučín předsedu senátu krajského soudu v Ostravě Čestmíra Dudu, který ho soudil již roku 1985. "Pokud máte svědomí, máte možnost to teď napravit," řekl. "Nejde mi už o mou osobu, chci očistit společnost od lidí jako vy, kteří byli pilířem komunistické totality a přestože jsou tak hluboce kompromitováni, nadále jsou na soudech a státních zastupitelstvích," pravil Hučín.

Mimo jiné řekl soudci, že kdyby mu měl vysvětlovat, co to byl třetí odboj, nebylo by na to dost času ani do večera. "Akce proti Mikešovi, byla naprosto úspěšná. Zabránil jsem horším možných následkům jeho velezrádné činnosti," tvrdil Hučín.

Vysvětloval, že on si na rozdíl od jiných nepředstavoval odboj proti komunistické totalitě psaním protistátních hesel po záchodech či kouřením marihuany. "Jsem trestán za nedovolené ozbrojování, ale jak jsem se mohl v roce 1971 legálně ozbrojit? Měl snad zajít na SNB a požádat o zbraň?" ptal se soudce.

Duda k Hučínovým útokům řekl, že jeho svědomí je čisté. "Státní orgány po roce 1989 posoudily, že mohou zůstat soudcem. Ani Konfederace politických vězňů neměla námitek proti mé účasti v rehabilitačních senátech," poznamenal Duda.

Hučína všude u soudů provázejí jeho věrní příznivci. Jsou to především signatáři Petice na podporu veřejného soudu s kapitánem Vladimírem Hučínem, mezi nimiž jsou antikomunisté i někdejší političtí vězni.

Z Poděbrad přijel Hučína podpořit i někdejší druh bratří Mašínů Milan Paumer, který se s nimi roku 1953 prostřílel do Západního Berlína. "Mluví se tady o demokracii, ale nemá to s tím co dělat. Je ostuda, když Vladimíra soudí stejní soudci jako za komunistů," uvedl třiasedmdesátiletý Paumer.

"Takhle to nemůže zůstat," pravil. Mezi muži v tričkách s Hučínovým portrétem vládla takřka revoluční nálada. Několik z nich vyjádřilo názor, že zbývá jediná možnost, jak zjednat nápravu, a sice se zbraní v ruce.







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ludmila Havránková poblíž dálnice D11 v Hradci Králové (21.8.2017).
O dostavbu D11 jim nešlo, hrálo se o pozemky, říká statkářka Havránková

Statkářka Ludmila Havránková bude už navždy spojována s dálnicí D11 u Hradce Králové. Odmítá, že to byla ona, kdo na roky zastavil výstavbu, ačkoli pro mnohé...  celý článek

Velkokapacitní vepřín na místě bývalého romského koncentračního táboru v Letech...
Vláda koupí a nechá zbourat vepřín v místě, kde za války trpěli Romové

Vepřín v Letech u Písku zmizí. Vláda se jednomyslně rozhodla koupit ho a zbourat. „Není důstojné, aby na místě, kde zemřelo několik set obyvatel, z toho dvě...  celý článek

Chřipka (ilustrační foto)
Neschopenek přibylo. Nejvíc marodů na pochůzkách kontrola načapala v Praze

Pražané stůňou v průměru o několik dní kratší dobu než lidé v jiných regionech. O to častěji se ale proviní tím, že tráví čas na neschopence venku místo na...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.