Nyní má čínský bůh ne už rudou, ale temně růžovou barvu. Kdyby Západ upřel Číně Olympijské hry, trestal by ji jaksi za to, že je jiná. Ale jaký by to byl trest? Podívejte se, prosím, na své boty, šaty, koupací věcí, hračky svých dětí. Kolikrát si tam přečtete: Made in China?
Západ s Čínou obchoduje, podepisuje s ní smlouvy a trochu se jí bojí. Mohl udělat pokrytecké gesto: Sice kupujeme vaše levné výrobky, ale protože se nechováte pěkně, neposkytneme vám hry. Bylo by to poněkud trapné.
Komunistický režim končí teprve, když zkolabuje. Víme to sami. Olympijské hry v žádném případě nemohou život kolabujícího režimu (pokud ovšem skutečné koalbuje???) prodloužit.
Číňané nejsou hlupáci, aby si dali namluvit, že režim je nějakými sportovními hrami legitimován. Nestane se nic. Prostě se jen naši milí sportovci a funkcionářové podívají do daleké země.
