Boje u budovy Československého rozhlasu, 21.srpna 1968. Národní archiv

Boje u budovy Československého rozhlasu, 21.srpna 1968. Národní archiv | foto: Národní archiv

Hrozila třetí světová, hájí ruský velitel po 43 letech srpnovou invazi

  • 422
Invaze v roce 1968 byla nutná, řádila u vás kontrarevoluce a hrozila třetí světová válka. I takové názory zastávají 43 let po okupaci někteří její účastnici. Dostali jsme příkaz a ten jsme splnili, stojí si za svým generál Pavel Kosenko, jeden z posledních žijících sovětských velitelů invaze do Československa.

Názory ruských účastníků invaze přibližuje nová kniha Invaze 1968 - ruský pohled od Josefa Pazderky.

"My jsme dostali příkaz a ten jsme splnili… Víte, co je to dostat úkol? Bylo třeba zařídit, aby byl splněn. Neměli jsme čas přemýšlet, jestli je to dobře, nebo špatně. Úkol je úkol a my jsme byli vojáci,“ říká v knize generál Kosenko, a nechtěně tak připomíná pověstnou hlášku komunistického esenbáka z filmu Pelíšky.

Kniha Invaze 1968 - ruský pohled

Kosenko velel 35. motostřelecké divizi Skupiny sovětských vojsk v NDR a v srpnu 1968 měl na starosti obsazení centra Prahy. Nositel řady vojenských vyznamenání zpochybňuje dnešní pohled na okupaci. Podle něj to bylo správné a nutné rozhodnutí.

"Sám víte, jakou má Československo polohu. Je to přímá cesta na Moskvu, na SSSR. Na hranicích už stály západoněmecké a americké jednotky a chystaly se překročit hranice. Do toho dubčekovské vedení, které tvrdilo, že má situaci pod kontrolou, ale ve skutečnosti tomu tak nebylo. Nazrával velmi závažný konflikt a my jsme zachránili svět před třetí světovou válkou," opakuje generál fráze dobové propagandy.

Zasáhnout jsme museli!

Generál Pavel Kosenko s knihou fotografií Josefa Koudelky Invaze 68.

Podle Kosenka byla veřejnost v Československu  zmanipulovaná, hovoří o ní jako o "živlech". Kosenko také vyjadřuje lítost nad dnešním "překrucováním pravdy", o němž je přesvědčen. Milovník starých časů v rozhovoru také nabízí svůj výklad tzv. Brežněvovy doktríny omezené suverenity. "Samozřejmě, že každý národ má právo zvolit si takový společenský řád, jaký chce, ale musí to odpovídat daným okolnostem. My jsme museli zasáhnout, globální situace to vyžadovala."

Jeho pohled na okupaci odpovídá celkovému názoru na dobu, kdy SSSR vládli komunističtí patriarchové, a nechce ho měnit. "Já jsem ty popravy ani dokumenty neviděl. A nechci se na ně dívat," reaguje například na otázku, jak se dívá na popravy za stalinské éry a dokumenty, které je popisují.

Cítím se jak spolupachatel

Naprosto odlišný pohled pak prezentuje výpověď vojáka Borise Šmeljova,  který se invaze zúčastnil a z Prahy si přivezl i řadu vzácných dokumentárních fotografií. Propašoval je ukryté v radiostanici.

Boris Šmeljov, Moskva 2011

Šmeljov popisuje situaci mezi prostými vojáky, kterým vymývali mozky politruci a měli jen omezený přísun informací. "Vymývání mozků, které dovedl k dokonalosti Stalin, stále fungovalo bezchybně, a to zejména v ozbrojených složkách. Člověk zvenčí si to však téměř nedokáže představit - vy jste zažili jen slabý odvar stalinského ideologického uragánu," říká v knize bývalý výsadkář. 

Invaze 1968 - ruský pohled

Knihu editora Josefa Pazderky vydalo nakladatelství Torst společně s Ústavem pro studium totalitních režimů. Oficiální prezentace se kromě autorů knihy zúčastní také ruský historik a disident Alexandr Daniel a generál Eduard Vorobjov, účastník srpnové invaze, poslední velitel sovětských vojsk v Československu a v současné době ruský politik.

"Když si to celé zpětně vybavím, cítím se jako nedobrovolný spolupachatel zásahu, který udusil legitimní československou snahu o demokratizaci a větší svobodu. Je těžké a nepříjemné si to přiznat, ale je to tak," shrnuje svůj dnešní názor Šmeljov.

Kniha přináší nejen reflexe dění ze srpna 1968. Obsahuje rozhovor s generálem Eduardem Vorobjovem, který byl u invaze a kromě toho na konci 80. let působil jako vrchní velitel sovětské Střední skupiny vojsk. Právě on po změně režimu řídil odsun sovětských vojáků z Československa.

Historici také v publikaci popsali aktivity sovětské tajné služby KGB, která v okupovaném Československu řídila řadu tajných operací, nebo pohledy na okupaci pohledem novinářů a ruské inteligence.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video