Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

iDNES.cz / Zprávy

  • Čtvrtek 18. prosince 2014. Miloslav

Hrozí nová válka Korejí? Jaderný konflikt by přinesl až milion mrtvých

  5:04
Může napjatá situace mezi KLDR a Jižní Koreou po půlstoletí příměří opět přerůst v otevřený válečný konflikt? Následky by byly katastrofické, říká v rozhovoru bezpečnostní expert Petr Vilímek.

Jihokorejští vojáci kontrolují plot demilitarizované zóny u hranic s KLDR. | foto: Profimedia.cz

Může napětí na Korejském poloostrově přerůst ve skutečný ozbrojený konflikt?

Pokud je tím myšleno, zda KLDR provede invazi do Jižní Koreje, pak si stále myslím, že takový scénář je spíše nepravděpodobný. Pokud jde o USA, Jižní Koreu a jejich spojence, v situaci, kdy je Soul v dostřelu severokorejského dělostřelectva, Japonsko v dosahu severokorejských raket a KLDR navíc disponuje rozsáhlým arzenálem chemických a biologických zbraní a pravděpodobně malým počtem zbraní jaderných, podle mého názoru by je jenom přímá severokorejská invaze na jih mohla vést k vojenské operaci, jejímž cílem by bylo svržení severokorejského režimu nebo celkové zničení vojenských sil KLDR.

Korejské nebezpečí

Technicky jsou KLDR a Jižní Korea stále ve válečném stavu, jelikož ozbrojený konflikt z let 1950-53 mezi nimi skončil pouze příměřím, mírovou smlouvu nikdy neuzavřely.

Na jedné straně stojí nevyzpytatelný totalitní režim, který ovládá armádu o síle 1,2 milionů vojáků. Jihokorejská armáda na straně druhé má 650 tisíc vojáků a silné spojence v podobě USA a potažmo i Japonska.

Přímo v Jižní Koreji je v současnosti rozmístěno na 28 tisíc amerických vojáků.

Kroky severokorejského režimu byly zatím vždy nepředvídatelné...

Na druhou stranu je třeba říci, že agresivita KLDR v uplynulých dvou letech jednoznačně vzrostla, a proto se obávám, že severokorejské vojenské provokace a omezené útoky mohou pokračovat. Bohužel si lze velmi snadno představit scénáře vývoje, kdy pokračující eskalace napětí povede až k otevřené válce. Co například USA, Jižní Korea a třeba i NATO podniknou, jestliže KLDR začne ostřelovat přímo Soul? Zničí severokorejské dělostřelecké baterie a budou riskovat severokorejskou vojenskou odvetu? Nebo se spokojíme s diplomatickými protesty a sankcemi a budeme tiše doufat, že si KLDR takové chování nevysvětlí jako důkaz slabosti svých protivníků a dále nevystupňuje vojenské provokace?

Existuje nějaké "poklidné řešení"? Snahy velmocí i OSN vždy narazily...

Současné severokorejské chování je obvykle vysvětlováno v souvislosti s nástupnictvím po Kim Čong-ilovi (jako snaha upevnit postavení jeho nejmladšího syna a pravděpodobného nového vládce země Kim Čong-una) nebo jako prostředek vydírání, který má přimět USA a další státy k novým jednáním, jejichž prostřednictvím by režim mohl získat další hospodářskou pomoc. Může to být pravda a je samozřejmě možné, že se situace na Korejském poloostrově opět načas zklidní.

Ovšem je třeba mít na paměti, že navzdory mnoha sebevědomým tvrzením různých politiků, analytiků a médií zůstává smutnou pravdou, že stále víme jen velmi málo o tom, jak tento režim v praxi skutečně funguje a jaká je motivace jednotlivých severokorejských kroků, s výjimkou toho, že jeho prvořadým cílem je zajistit si přežití.

Kim Čong-un (uprostřed), syn severokorejského vůdce Kim Čong-ila

Z dlouhodobého hlediska je ale asi situace v KLDR neudržitelná? Často se hovoří o tom, že v zemi může dojít i k vojenskému převratu...

Po roce 1989 se řada známých expertů domnívala, že Castrův režim na Kubě padne do několika let. Stejně tak se očekávalo, že irácká armáda po válce v Perském zálivu a zavedení tvrdých sankcí (1990-1991) dříve nebo později svrhne Husajnův režim. Mnoho odborníků podobný vývoj očekávalo i v případě KLDR, ale ani v jednom případě se tyto předpovědi neukázaly být správné.

Osobně jsem proto skeptický, že by k tomu mohlo dojít nyní, zejména když se režim udržel u moci navzdory hladomoru, který zemi zachvátil v polovině 90. let. Ale dejme tomu, že Kim Čong-il nebo jeho nástupce dospějí k závěru, že jejich režimu skutečně hrozí pád. Co v tomto případě podniknou? Začnou provádět skutečné reformy, pokusí se získat v nějaké spřátelené zemi exil nebo dojdou k závěru, že jim nezbývá nic jiného než vsadit vše na jednu kartu a zahájit invazi na jih s cílem dobýt Soul, a tak donutit Jižní Koreu, USA a zbytek světa k zásadním ústupkům?

Válka by asi neměla dlouhého trvání, ale měla by asi katastrofické následky, co se týká obětí?

Pokud by šlo jen o konvenční konflikt a Jižní Korea se svými spojenci by se spokojila jen s odražením severokorejské invaze a nepostupovala na sever, mohl by být konflikt ukončen poměrně záhy. I tak lze čekat obrovské ztráty na lidských životech, pravděpodobně včetně minimálně tisíců jihokorejských civilistů, neboť Soul leží jen kousek od hranic a je v dostřelu severokorejského dělostřelectva.

Vojenský arsenál KLDRJenže většina vojenských analýz předpokládá, že v případě invaze KLDR už v první fázi použije k ochromení svých protivníků chemické zbraně. Počet obětí by v takovém případně zásadně vzrostl, nemluvě o situaci, kdy by KLDR použila i zbraně jaderné. Existují analýzy, které v případě války hovoří o milionu mrtvých a to číslo by se bohužel mohlo ukázat jako reálné.

Často se v poslední době hovoří o tom, že by Soulu na pomoc kromě tradičního spojence USA přispěchalo i Japonsko?

Předpokládám, že pokud nedojde k napadení japonského území, stále ještě nelze ani v případě vypuknutí otevřeného konfliktu na Korejském poloostrově počítat přímo s nasazením japonských jednotek. Japonsko se spíše spokojí s poskytováním logistické podpory, minolovnými operacemi, s ošetřováním zraněných amerických vojáků v japonských nemocnicích apod. Pokud by ovšem KLDR napadla japonská města a americké základny v Japonsku zbraněmi hromadného ničení, pak ano, myslím, že v tom případě by Japonsko neváhalo vstoupit do války a ani by mne nepřekvapilo, kdyby se v takovém případě rozhodlo pro výrobu vlastních jaderných zbraní.

Petr Vilímek

Odborník na mezinárodní vztahy. V současnosti působí na Katedře mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Zaměřuje se především na vývoj zahraniční a bezpečnostní politiky USA a Francie, dále na problematiku jaderných zbraní a kontroly zbrojení a na vývoj bezpečnostní situace a hlavní bezpečnostní problémy v regionu východní Asie.

Autoři: natoaktual.cz,





mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.