Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Hrozí exodus lékařů do ciziny

  9:21aktualizováno  9:21
Německo přetahuje lékaře z Česka. Česká republika přetahuje lékaře ze Slovenska. Nastává světové stěhování doktorů? Zatím jen pozvolna. Čeští lékaři jsou konzervativní. Bojí se jen tak zpřetrhat nitky s českou medicínou, protože by už pro ně nemuselo být snadného návratu. Mají tu rodiny a byty. A někteří, kteří teprve nezačínají, se koneckonců tak špatně nemají, byť to třeba není na výplatnicích vidět.

Hromadný úprk českých lékařů do západních zemí se proto zatím nekoná. Lékařští předáci však stále hrozí, že by mohl. "Do Německa odešlo zatím několik desítek lékařů. Ale třetina nových lékařů, které přijímáme do komory, je ze Slovenska. To svědčí o počínajícím nedostatku českých lékařů," řekl prezident lékařské komory David Rath.

"Letos poprvé je více volných míst, než jaká je nezaměstnanost," doplnil šéf Lékařského odborového klubu Milan Kubek. Sám pracuje v nemocnici, která se v žebříčku ocitla na samém chvostě: platy jsou tu úplně nejnižší v republice.

"Jako soukromá nemocnice nemáme dotace. A vedení se momentálně rozhodlo přestavovat vrátnici," podotkl Kubek. Přesto o odchodu neuvažuje. "Mám tu svou zavedenou ambulanci, doma manželku s malým dítětem a do práce chodím pěšky, protože bydlím kousek vedle," vypočítává.

Odchodu svých doktorů se před časem obával i šéf plicní kliniky v Praze-Veleslavíně Boris Šťastný, ale hrozba je zažehnána. Klinika přešla k Nemocnici Na Homolce, kde si doktoři na platy nestěžují.

Když už doktoři odcházejí, pak spíš z oblastí blíže hranicím. Českobudějovická záchranka přišla už o dva zkušené zdravotníky. "Nejsem schopen je zaplatit jako v západních zemích. Přitom vyškolení kvalitního záchranáře stojí spoustu času i peněz," posteskl si ředitel záchranky Jan Tuček.

A vedoucí pobočky překladatelské agentury Skřivánek Radka Vegrichtová odhaduje, že se na firmu v posledním roce obracejí každý měsíc nejméně dva jihočeští lékaři, kteří chtějí kvůli práci v cizině přeložit úřední dokumenty.

V nemocnici s nejnižšími platy si dnes lékaři nevydělají ani polovinu toho, co mají v té nejlépe placené, vyplývá z "hitparády" Lékařského odborového klubu. Na posledním místě jsou pražské Vysočany, vede Třinec-Podlesí.

Ale ani vedoucí místa v žebříčku ještě nezaručují sladký život. Zaměstnanci v nemocnici v Plané dnes dostávají jen dlužní výpisy, protože nemocnice má obstavené účty. Ke krachu ji podle ministryně zdravotnictví přivedly i statisícové částky, které si vyplácel management.

Naopak vedení Masarykova onkologického ústavu, kde jsou příjmy podprůměrné, vysvětluje situaci skutečností, že onkologové nemají moc služeb, proto jim nemocnice umožňuje přivydělat si jinde.

Milan Kubek nicméně upozorňuje, že zájem o medicínu upadá, a to i celosvětově. "V tomto oboru velmi dlouho trvá, než člověk postoupí v kariéře a dostane se na post, který zaručuje cesty na kongresy, auto a, jak se všeobecně ví, někdy i příjem z úplatků," připustil Kubek. "Kdežto špičkovým architektem a informatikem se můžete stát už ve třiceti."

Cizina láká doktory na eura. V přepočtu na 150 tisíc korun
Východní Německo má problém. Nemocnicím a klinikám se zoufale nedostává lékařů. Velká část jich po sjednocení odešla do západního Německa, kde jsou platy poněkud, zhruba o deset procent, vyšší. Německo se snaží tuto patálii řešit tím, že láká lékaře odjinud. Z Polska, ale ještě více z Česka.

V českých lékařských časopisech už řady měsíců vycházejí inzeráty, které lákají zdejší doktory na práci v Německu. Plat - zhruba čtyři až pět tisíc eur, což je v přepočtu až sto padesát tisíc korun měsíčně. A na lékaře z "východu" nelze pohlížet jako na levnou pracovní sílu.

"Tarify jsou sice v každé spolkové zemi jiné, ale není naopak podstatné, z jaké spolkové země doktor pochází. Český doktor musí podle zákona dostávat stejně vysoký plat jako Němec nebo jiný občan Evropské unie," uvedl Gerd Freiwerth z firmy Kienbaum se sídlem v Berlíně, která zprostředkovává nábor doktorů z různých zemí.

Jen v posledním čísle časopisu České lékařské komory má firma Kienbaum hned tři inzeráty, v nichž hledá lékaře a lékařky z oboru úrazové chirurgie, intenzivní medicíny, anestezie a interního lékařství.

"Chybí nám v tuto chvíli ještě asi 60 doktorů, počítáme s rostoucí poptávkou," řekl Freiwerth. Počet lékařů z České republiky, kteří odešli do Německa, nedokázal vyčíslit, v poslední době je prý nadto vyšší zájem o práci mezi Poláky.

Čeští doktoři, kteří do Německa přišli, jsou podle Freiwertha mladí a svobodní, jsou nezávislí a chtějí zůstat v Německu i déle. Nebo jsou to doktorské manželské páry, kdy oba partneři hledají práci ve spolkové republice. Někdy přijede lékař do Německa s celou rodinou. A ještě častější je, že doktor pracuje v Německu nedaleko hranice, kde si na ubytování pronajme jen malý pokoj, a o víkendu dojíždí domů.

"Aby mohl český doktor začít pracovat v německé nemocnici, stačí mu pracovní povolení, povolení k pobytu a osvědčení, které uděluje lékařská komora," řekl Freiwerth.

Jednou z klinik, která rovněž inzeruje v českém tisku, je bavorská klinika Tischenreuth. "Zatím jsme nikoho nezaměstnali, ale máme několik uchazečů, s nimiž budeme ještě vyjednávat. Momentálně tu pracují asi dva čeští lékaři, kteří už v Německu žijí déle a mají i zdejší občanství.

Zkušenosti s českými zaměstnanci jsou dobré, jsou naprosto srovnatelní s německými," uvedla pracovnice kliniky Tischenreuth.

Peníze nejsou nejdůležitější, říká lékař
Čtyřiatřicetiletý kardiochirurg se dvěma atestacemi Piotr Branny opustil před třemi lety velkou kardiochirurgickou kliniku Fakultní nemocnice v Ostravě a odešel do malé soukromé nemocnice s pouhými 153 lůžky v Třinci-Podlesí.

Svého rozhodnutí nelituje a odejít jinam se nechystá. Důvodem přitom podle něj rozhodně nejsou peníze, přestože právě lékaři v Podlesí patří k nejlépe placeným v zemi.

"Kvůli penězům jsem do Třince nešel. Můj plat se příliš neliší od mzdy jiných kolegů v oboru," tvrdí lékař. Z Ostravy odešel, protože tam bylo hodně lékařů, kteří chtěli operovat srdce, a bylo jasné, že někdo musí odejít. "Když v Třinci vznikalo nové kardiochirurgické centrum, využil jsem možnosti posunout se profesně nahoru," vysvětluje Branny.

Výši své mzdy prozradit nechce. Říká jen, že jako otec dvou dětí s manželkou na mateřské vydělává na celou rodinu a s platem vyjde. "Nemusím se ohlížet na korunu, ale nejsem bohatý. Bydlím v ostravském činžovním bytě 3+1 a dům nestavím," říká.

Branny netají, že za svou práci si dovede představit i vyšší plat, ale ví, že jinde by stěží našel tak dobré podmínky, jako má v Třinci. "Firma nám platí fitcentrum, jazykové kurzy, pořádá sportovní a společenské akce, kterých se účastní většina zaměstnanců nemocnice, mám služební telefon i auto," vypočítává lékař. "Nejvíc si ale cením toho, že se nemusím zdržovat administrativou.

V jiných nemocnicích tráví lékaři spoustu času vyplňováním propouštěcích zpráv a dalších papírů. Nás se to netýká. Vše důležité je v počítači, závěrečnou zprávu sestaví sekretářka a já to jen zkontroluji," vysvětluje Branny.

Nemocnice Podlesí má 354 zaměstnanců, z toho 60 lékařů. Její ředitel Marek Potysz uvedl, že základní plat lékaře bez atestace začíná na 15 až 20 tisících korun měsíčně, primáři a nejlepší pracovníci mají základní plat od 40 tisíc korun výše.

"Za to však od nich požadujeme vysoké pracovní nasazení, odpovědnost za výsledky, plnění stanovených výkonů a stálé vzdělávání," říká Potysz.

Tak jako Branny ani ostatní zaměstnanci Nemocnice Podlesí nepovažují plat za to hlavní, co je v nemocnici drží. Vyplynulo to z ankety, kterou nemocnice nedávno udělala.

"Sami jsme byli příjemně překvapeni výsledky. Vyplynulo z nich, že pro většinu zaměstnanců je nejdůležitějším motivačním faktorem dobrý kolektiv. Peníze jsou až na druhém místě," uvedl Potysz. "U lékařů bylo finanční zabezpečení rodiny dokonce až na čtvrtém místě.

Přednost dávali možnosti vysoce odborné práce, seberealizaci a možnosti pomáhat druhým," dodal ředitel s tím, že lékaři vysoce ocenili také možnosti vzdělávání a profesního růstu i příležitost uplatnit nové poznatky v praxi.

Čím to je, že malá nemocnice může nabídnout svým zaměstnancům velmi dobré pracovní podmínky, platy i další výhody? Lékaři z okolních nemocnic jsou obvykle přesvědčeni, že důvod je prostý: bývalá závodní nemocnice Železáren Třinec se po privatizaci věnuje pouze několika oborům, které nepatří k prodělečným.
Potysz to však vidí jinak. "Je to tvrdou prací a tvrdým systémem motivace našich zaměstnanců," říká.

"Jsme soukromé zařízení a systematicky hlídáme náklady. Například naše angiolinka pracuje 24 hodin denně a v ročním srovnání se ukázalo, že jsme v roce 2001 provedli nejvíce koronarografií v zemi. To je výsledek, který hovoří sám za sebe," dodal ředitel.

MINISTRYNĚ ZDRAVOTNICTVÍ O RŮSTU PLATŮ

Do roka a do dne to nebude. Ale do čtyř let vám významně stoupnou platy. Takový slib včera dala ministryně zdravotnictví Marie Součková lékařům a sestrám, jejichž většina zatím stále odolává lukrativním nabídkám ze zahraničí.

Má to jeden háček: šéfka resortu neřekla, co míní pojmem významně, a zatím ani přesně neví, kde se na to vezme. Představy by byly: jedním ze zdrojů má být například vládou prosazované zdanění alkoholu a cigaret - jedna koruna z prodaného balení by šla do zdravotnictví.

Jenže jinak se ve vládním prohlášení neobjevilo ani původně proklamované zvýšení částky putující do zdravotnictví z hrubého domácího produktu, nepočítá se ani se zvyšováním pojistného.

Jedno je naopak po včerejší schůzce ministryně s vedením lékařské komory jisté: napřesrok platy nestoupnou v průměru o více než sedm procent, ačkoli ještě ráno prezident komory David Rath říkal, že bude žádat čtrnáct. „Na další přidávání teď nejsou peníze,“ oznámila ministryně.

Lékaři neskrývají rozčarování: dnes se vláda odvolává na povodně, co to bude příště? Podle prezidenta komory Davida Ratha má vláda na řešení situace ve zdravotnictví čas zhruba do připojení České republiky k EU.

„Už dnes ztrácejí mladí lidé zájem o studium medicíny, mnozí absolventi v oboru nezůstávají a lékaři chtějí pracovat v cizině. Po vstupu do unie snaha lékařů odejít do zahraničí ještě vzroste,“ předvídá Rath.

Ministryně uvedla, že chce mimo jiné zjednodušit systém vzdělávání tak, aby mladí lékaři mohli dříve nastoupit do praxe a vydělávat.

 

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Lubomír Zaorálek a Andrej Babiš (19. října 2017)
Máte máslo na hlavě, řekl Zaorálek. Co jste dokázal za 27 let? opáčil Babiš

Více než tři roky spolu šéf ANO Andrej Babiš a volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek seděli v jedné vládě, ale to už podle jejich posledního televizního duelu den...  celý článek

Ministr dopravy Dan Ťok přichází na středeční schůzi vlády ve Strakově...
Stavbu obchvatu brzdí ministr, tvrdí starosta Mohelnice. Ťok se ohradil

Ostrá slovní přestřelka se rozhořela mezi starostou Mohelnice a ministrem dopravy Danem Ťokem. Starosta tvrdí, že resort společně s Ředitelstvím silnic a...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Co dělat, aby váš hlas nepropadl? V triku s rudou hvězdou k volbám nechoďte

Už za několik hodin začnou sněmovní volby. Jak volit, abyste nepřišli o hlas? Musíte mít platný průkaz totožnosti, politicky neutrální oblečení a vhodit...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.