1) Teroristé, kteří zničili newyorské mrakodrapy, dokázali, že jsou odhodlaní, chytří a bezcitní, aby proti těm, které pokládají za nepřátele, použili cokoli.
2) Biologické zbraně existují, navíc v oblastech, odkud je mohou teroristé snadno získat. Zcela jistě je vyráběl a možná dodnes má Irák, lze předpokládat, že je mají i jiné agresivní režimy.
3) I kdyby od nich nebylo možno infekční kultury získat, jsou dostupné jinde. Spekulovalo se o tom, že byly zakoupeny v české laboratoři. Odborníci se shodují, že vyrobit biologickou zbraň je snazší než chemickou.
4) Jestliže je cílem teroristické organizace srazit Západ na kolena, jsou bakteriologické zbraně vhodné: zasažená společnost může reagovat panicky, postižení jsou demoralizováni neviditelným zlem.
Nyní se podívejme, proč není příliš pravděpodobné, že se tento scénář naplní.
1) Ze strategického hlediska je nevhodné, aby biologický útok přišel jako druhý tah.
Začít jím ofenzivu by bylo v pořádku - je těžké najít, kdo nákazu vyvolal v život. Avšak nyní už viník odkryl karty.
2) Není pravděpodobné, že by byli teroristé v této chvíli připraveni natolik, aby mohli pomýšlet na konečné vítězství nad "velkým šajtánem". Jde jim spíš o to symbolicky prokázat svou sílu a zasadit nenáviděným Američanům těžké a hlavně viditelné rány. Před třemi týdny se jim to povedlo.
3) Šíření nákaz je považováno za mimořádně podlý a ničemný způsob boje. Kdo ho použije, musí počítat s tou nejtvrdší odvetou včetně jaderného úderu proti zemi, ze které působí. Teroristé jsou sice sebevrazi, ale "obětují se pro blaho islámu". Biologickým útokem by jej vystavili smrtelnému nebezpečí.
4) Nákaza sice může decimovat civilní obyvatelstvo, ale armáda a politické špičky se před ní mohou dobře bránit.
Země neztrácí akceschopnost k nejtvrdšímu protiúderu. Argumenty proti tedy převažují. Vyloučit se však nedá nic. Proto musí západní země mobilizovat. I když je pravděpodobnost nebezpečí malá, ono samo je nedozírné.
