Štěpánek se podnikatelem stát nehodlá a je připraven pár korun za občasnou šichtu na hřbitově oželet. Nejde však jen o problém Mikulčic. Ve stejné situaci se teď ocitla řada malých obcí v celé zemi.
"Jestli mě bude někdo nutit, abych si vyřídil nějaké povolení, seknu s tím. Je to těžká práce a já to dělám jen proto, že tady nikdo jiný nebyl. Beru si na to dovolenou," vysvětluje hrobník-amatér Štěpánek. Práci na hřbitově vzal jen proto, že ostatní lidé se kopání hrobů báli. "Mně je jedno, jestli kopu díru tady nebo na dvorku," krčí rameny.
Těžkou hlavu mají z nového zákona o pohřebnictví starostové menších obcí, v nichž se o správu hřbitovů nestarají speciální firmy. Například na Hodonínsku jsou totiž jen čtyři lidé, kteří mají na kopání hrobů živnostenské oprávnění. "Tady si hroby kopou sami pozůstalí nebo si na to najmou člověka, který je ochoten hrob vykopat. Obávám se, že jestli si teď budou muset vyřizovat nějaké povolení k podnikání, budu hroby v obci kopat sám," říká starosta Mikulčic Vlastimil Glos.
Povinnost mít v obci hrobníka s živnostenským listem není nová. Zatímco doposud ji ukládala jen vyhláška, teď je zakotvena v zákoně. Z toho mají starostové strach, i když jim za jeho porušení ještě nic nehrozí. "V zákoně není sankce, kterou by obec za špatný postup při kopání hrobu dostala," potvrdila Jarmila Vašulková, vedoucí Okresního živnostenského úřadu v Hodoníně.
Podle ministerstva pro místní rozvoj, které zákon navrhlo, je jeho smyslem vnést do pohřebnictví větší pořádek. "Zákon blíže definuje podmínky pro provoz pohřebiště," uvedl Oldřich Praus z odboru koncepce regionálního rozvoje.
Starosta Lužic Radovan Ruttar takové argumenty odmítá. "Jsou věci, které běží po staletí. Nemusíme je ošetřovat zákony. Už v období Velké Moravy se u nás kulturně pochovávalo," tvrdí. Nynější nové nařízení považuje stejně jako mnozí jeho kolegové jen za zbytečný nárůst administrativy.
