"Říká se, že zvony odletěly do Říma, proto je musíme nahradit," vysvětluje jeden z nich půl hodiny před dvanáctou. Někteří zkušenější chlapci přicházejí s hrkači na sraz ke kostelu, odkud průvod vyráží, se špunty v uších. "Je to strašný randál, bez toho bych to nevydržel," tvrdí chlapec a pestrobarevné zátky, které mu čouhají z uší, zaráží ještě hlouběji.
Hrkače nahrazují zvony, které se odmlčely na Zelený Čtvrtek. "Je to na znamení toho, že Ježíš Kristus prožívá utrpení a smrt. Umlkne všechno, tedy i zvony," připomíná Pavel Merta, farář z Čejkovic na Hodonínsku.
Děti v obcích, kde se církevní rituály dodržují, hrkají místo zvonů ráno, v poledne a večer. Bude tomu tak i dnes o Bílé sobotě, a to až do pozdně večerní oslavy nedělního Kristova vzkříšení. "Celé dění v obci je založeno na církevních svátcích. Velikonoce, Vánoce a hody, to jsou vůbec největší svátky," říká Věra Havlíčková z Dolních Bojanovic. Její pětiletý syn Lukáš letos hrká poprvé. "Hrkače pořídili tatínci pro své syny. Dědí se. Tento máme ještě po mém bratrovi," ukazuje mladá matka. "Byla to paráda. Jenom mi byla zima," chválí si pětiletý Lukáš.
Chlapci z Dolních Bojanovic před sebou tlačí hrkače, které od pátku nahrazují kostelní zvony |