O jejich obětavém boji s havárií v elektrárně Fukušima píší snad všechna světová média denně. Přesto se toho o osudech a životních podmínkách čtyř set pracovníků Fukušimy, kteří se v elektrárně snaží znovu uvést do provozu chladicí zařízení a odčerpat radiací zamořenou vodu, až dosud moc nevědělo.
Japonské tsunamiAktuální vývoj - Radiace v mořské vodě u Fukušimy roste |
Televize CNN promluvila s inspektorem pro bezpečnost Kazumou Jokotou, který ve Fukušimě 1 strávil minulý týden pět dní. Popsal nejen spartánské podmínky, v nichž pracovníci žijí, ale i jejich osobní tragédie, které teď ovšem nemají čas řešit.
Čtyři stovky japonských hrdinů přespávají, kde se dá. V konferenčních místnostech, na chodbách a někdy i na schodištích. Od radiace v zemi je odděluje jakási olověná matrace a v chladném počasí se každý z nich může zahřát pouze jedinou dekou. Polštáře nemají vůbec.
Denně spořádají jen dvě jídla, snídani a večeři. O domácí kuchyni nemůže být řeč, přežívají na polotovarech a sušenkách. A protože v oblasti je stále nedostatek pitné vody, místo sprchy jim musí stačit navlhčený ručník, píše CNN na svém webu.
V úsilí zabránit ještě horší jaderné havárii, než už Japonsko postihla, jsou denně vystavováni vysokým hodnotám radiace. A to nejen při samotné práci v reaktorech. Všichni totiž přespávají ve vzdálenosti zhruba do jednoho kilometru od elektrárny. Vláda přitom nařídila povinnou evakuaci všem lidem žijícím v okolí 20 kilometrů od poškozeného zařízení.
Pošlete pomoc a získejte odznak Věry ČáslavskéZapojte se do sbírky organizace Adra a iDNES.cz a získejte odznak gymnastky Věry Čáslavské z olympiády v Tokiu * Povinné údaje: * Údaje nutné pro soutěž o odznak Věry Čáslavské:  |
Rodiče technika spláchla tsunami
"Pracovníci vypadali unaveně," popsal Jokota. Zaměstnanci podle něj zoufale spojují elektrické kabely, opravují ovládací panely a odčerpávají radioaktivní vodu. Přitom všichni prožívají i osobní tragédie, které jim přineslo zemětřesení a následné tsunami.
"Mé rodiče spláchlo tsunami a pořád nevím, kde jsou," svěřil se jeden z pracovníků v e-mailu. "Pláč je zbytečný. Pokud jsme teď v pekle, tak jediné, co můžeme dělat, je drápat se do nebe," psal druhý.
Přesto, pracovníci elektrárny prý nedávají najevo žádné zoufalství a odhodlaně se snaží zachránit, co se dá. Situace v elektrárně přitom stále není nijak optimistická. A všude číhá neviditelné nebezpečí v podobě vysoké radioaktivity.
Odborníci už dříve naměřili v okolí elektrárny zvýšené hodnoty plutonia a ve středu se pak ukázalo, že v moři u zařízení téměř dvojnásobně vzrostly hodnoty radioaktivního izotopu jódu. Naměřená čísla jsou 3355násobkem povolené hodnoty.
Boj pracovníků s havárií je přitom podle agentury Reuters často staví před fakticky neřešitelná dilemata. Na jedné straně musejí ochlazovat reaktory, jejichž teplota se nebezpečně zvyšuje. Na druhé straně ale zchlazování zvyšuje objem zamořené vody.
"Je-li zapotřebí zintenzivnit ochlazování, zvýší se objem kontaminované vody, kterou nemají kde skladovat," tvrdí americký expert Edwin Lyman. "Budou muset dělat složitá rozhodnutí ohledně vypuštění většího množství radiace do okolí. Možná neexistuje dobré řešení."
Technici elektrárny se v nejzamořenějších místech střídají po krátkých intervalech. Jejich pracovní den přitom trvá dvanáct hodin a volno mají po každých třech dnech v práci.
