Hrdinné osvobození svědci mění v šarádu

  • 81
Záchrana Jessiky Lynchové, která nadchla Ameriku v nejtěžším období války v Iráku, nebyl žádný hrdinský čin, ale operace, která se obrátila proti lékařům bojujícím o její život. Tvrdí to alespoň iráčtí svědci, jejichž verzi příběhu zveřejnil ve svém internetovém vydání deník The Times.

Lékaři v hlavní nemocnici v iráckém městě Násiríja prohlašují, že americká výsadková jednotka se při pověstné záchranné operaci nesetkala s žádným odporem a že ji provedla až den poté, co irácké jednotky a vedení irácké vládní strany Baas z města uprchly.

"Co vyprávějí Američané zní jako pohádka o Sindibádovi, jako mýtus," říká 24letý lékař Harit, který podle svých slov zachránil Lynchové život poté, co byla převezena do nemocnice příslušníky irácké rozvědky.

"Američané tvrdili, že tato nemocnice byla velmi dobře střežena. Ale nebyl tu nikdo kromě doktorů a pacientů, nikdo, kdo by na ně střílel," dodává.

Lynchová prosila, aby na ni lékaři nesahali
Lynchová byla do zdravotnického zařízení v Násiríji přivezena s plicním edémem, poraněnou hlavou, zlomenou nohou a rukou. V druhé noze měla kulku. V nemocnici s nedostatkem léků, již tak zaplněné zraněnými, se podařilo její stav stabilizovat a Američanka nabyla vědomí.

"Když se probudila, byla velmi vyděšená," říká Harit. "Prosím vás, neubližujte mi, nedotýkejte se mě, opakovala pořád. Řekl jsem jí, že je v bezpečí, že je v nemocnici a že jsem lékař a nikdy jsem žádnému pacientovi neublížil."

Na rozkaz iráckých vojáků se o Lynchovou směl starat pouze on. Podle jeho vyprávění za krátkou dobu ošetřování mezi nimi vznikl přátelský vztah. Povídala si s ním prý o své rodině, dokonce o tom, jak se s tatínkem hádala o peníze. A také o svém příteli, vojákovi hispánského původu jménem Ruben.

Harit vzpomíná, že v době, kdy bylo město bombardováno, šel sehnat Lynchové její oblíbený pomerančový džus a neustále ji nutil k jídlu. "Přinesl jsem jí slané sušenky, ale její žaludek to nezvládal. 'Potřebuji zhubnout,' zavtipkovala tehdy."

"Ošetřoval jsem již mnoho pacientů, ale ona byla zvláštní. Byla prostá, ne moc vzdělaná, prostě voják. Ale byla velmi, velmi sympatická, měla krásnou tvář a blonďaté vlasy," vypráví Harit.

Lékař Lynchovou zapřel
Irácký lékař dokonce tvrdí, že podnikl několik akcí na záchranu Lynchové. Místo do jiné nemocnice se ji pokusil nechat převézt na americké kontrolní stanoviště na okraji města a když 1. dubna dorazili do nemocnice příslušníci vládní strany Baas před útěkem do Bagdádu, zatajil jim její přítomnost. Řekl prý, že zemřela, a oni ve spěchu jeho prohlášení dál nezkoumali.

Den nato se konala americká záchranná operace. Vojáci USA nemocnici bombardovali a přistáli zde s vrtulníky. Podle lékařů prý přijely před budovy také tanky. Většina personálu se utekla schovat. Jedna skupina Američanů odkryla hroby  amerických vojáků před nemocnicí, druhá vyslýchala doktory a třetí pročesávala nemocniční pokoje a pátrala po Lynchové.

Lékaři byli prý při výslechu spoutáni. K výslechu údajně Američané vzali i dva
civilní pacienty, z nichž jeden byl ochrnutý.

Největší smůlu měl zaměstnanec nemocnice, který zůstal v pokoji Lynchové. Američtí vojáci ho s sebou vzali do vrtulníku a zadržovali ho tři dny.

"Američané mají dvě tváře. Jedna je svoboda a demokracie a rozdávání sladkostí dětem. Druhá je zabíjení a nenávist k našim lidem. Takže jsem velmi zmatený. Cítím smutek, protože už nikdy neuvidím Jessiku, a zároveň mám radost, že je šťastná a že zůstala naživu."


Video