Druzí spolu s panem Klausem nevidí nic divného. Předseda ODS je milovníkem sjezdaření. Proč by se nemohl v této otevřené době nechat vyfotografovat pro reklamu? Ti, kdo plakát odsuzují, jsou pokrytci.
Abychom mohli zjistit, kdo má pravdu, musíme si s plnou vážností položit následující otázku: "Opravdu si přejeme, aby představitelé České republiky vystupovali v komerční reklamě?" Jeden případ vytváří precedens politického chování pro to, co je považováno za slušné a co už ne.
Nedávno musel odejít ze stranické funkce Miroslav Macek, protože využil svých politických kontaktů k tomu, aby obstaral zisk své soukromé firmě. Naopak Petr Lachnit zůstal ministrem i přes to, že prosazoval státní zakázku pro sponzora svého soukromého podniku.
Miloš Zeman uráží slušné lidi, i tak zůstává premiérem - to jsou zdejší zvyklosti. Není však už podle těchto zvyklostí možné prostřelit letadlo nebo si nechat zaplatit za službu pro zahraniční firmu a podržet funkci. Nyní se rozhoduje o tom, zda je přípustné, aby byli vrcholní politici modely pro reklamu.
Pokud tuto normu přijmeme, příště by se mohl objevit Petr Pithart na propagačním letáku svého oblíbeného knihkupectví. Tvrdit, že Miloš Zeman by byl výborným modelem pro propagaci lihovin a cigaret, je poněkud laciné...
... ale není stejně laciné, když Václav Klaus postupuje své jméno a ústavní funkci lyžím? Je opravdu jen na nás, občanech, zda to přijmeme. Přijmeme-li, musíme se smířit i s důsledky: Chceme žít v legrační zemi, kde je pro zisk a úspěch povoleno všechno.
Chceme, aby zasedání parlamentu sponzorovala pivní firma jako nějakou sportovní ligu. Chceme, aby poslanci chodili ve stejně strakatých dresech jako jezdci formule jedna. Opravdu chceme žít v takové zemi? A máme na ni být hrdi, tak jak to od nás žádá Klausovo volební heslo?
