Zavedení nových kontrol v úterý oznámila rakouská ministryně vnitra Johanna Miklová-Leitnerová a šéf obrany Hans Peter Doskozil. Opatření se podle agentury DPA dotknou hraničních přechodů v Korutanech, Štýrsku, Tyrolsku a Burgenlandsku.
Uprchlická krizeŠVÉDŠTÍ DEMOKRATÉ: Počet azylantů by měl být nula KOMENTÁŘ: Toxický Visegrád nenabízí řešení ÖRESUND: Z mostu je pomník uprchlické krize UČITELKA: Česky naučila stovky uprchlíků KODAŇ: Všichni jsme rasisté, říká šéf klubu pro běžence MALMÖ: Reportáž z města, které je branou do Švédska ŘECKO: V Egejském moři roste zeď proti běžnecům VYHOŠTĚNÍ: Deportace z Německa váznou PŘEHLEDNĚ: Jak Evropa zavírá dveře STUDIE: Evropa nerozumí pravidlům migrace DUNKERQUE: Běženci táboří na bývalých bojištích NĚMECKO: Běžence z Maghrebu budeme vracet |
Podle rakouského kancléře Wernera Faymanna se připravují také kontroly v Brennerském průsmyku. Tamní brennerská dálnice přitom patří mezi nejvýznamnější evropské silniční tahy. Faymann naznačil, že Rakousko chce být při jarním nástupu další uprchlické vlny připraveno na okamžitou reakci „u Brenneru a také na dalších hraničních přechodech“.
Rakouská ministryně vnitra také konstatovala, že migrační proud přes balkánskou cestu do Německa bude postupně zpomalovat díky koordinovanému dominovému efektu restriktivních opatření, která na této trase přijímají jednotlivé země.
Jako domino. Migraci musí omezit každá země na trase, zní z Vídně
„Dominový efekt podél balkánské trasy se rozvíjí podle plánu,“ řekla rakouská ministryně, kterou citoval rakouský deník Kurier. „Je důležité, aby každá země postupně omezovala migrační proud na svých hranicích a abychom tak činili po vzájemné dohodě,“ dodala Miklová-Leitnerová.
Rakousko dosud migranti ze současné uprchlické vlny využívají především jako koridor na cestě do Německa, i když pro mnohé je i zemí cílovou. Stovky tisíc uprchlíků především ze Sýrie přišly na území Rakouska a Německa od září, kdy obě země zpočátku své hranice běžencům zcela otevřely.
Rakousko se blíží k postoji visegrádské skupiny
V obou zemích se přitom ozývají hlasy, že při dosavadní intenzitě migračního toku nebudou schopny příliv uprchlíků zvládat. Rakouská vláda například v lednu rozhodla, že letos země přijme už jen 37 500 žadatelů o azyl a do roku 2019 jich má být celkem nejvýše 127 500.
Už minulý víkend rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz vyzval Makedonii, aby byla připravena na zastavení migračního proudu přes svou jižní hranici s tím, že Rakousko brzy učiní něco podobného. Obě země přitom už na exponovaných místech svých hranic vztyčily plot.
Postoj Rakouska se tak přiblížil postoji visegrádské skupiny. Ta připravuje záložní plán uzavření makedonsko-řecké a bulharsko-řecké hranice, pokud se Řecku podaří kontrolovat proud migrantů, kteří do země připlouvají z Turecka přes Egejské moře (více se dočtete zde).
Evropská unie zatím oficiálně spoléhá především na spolupráci s Tureckem a také na to, že Řecko urychleně uvede do provozu všech pět přislíbených registračních center pro uprchlíky, takzvaných hotspotů.
