Policisté z pátracích odborů sice ještě do konce roku zadrželi dalších devatenáct osob, přesto platí, že ani po odvetném útoku Spojených států na Afghánistán se příliv uprchlíků z této země nezvýšil.
"Statistika nevykazuje téměř žádný rozdíl ve srovnání s čísly za stejné období minulých let," potvrdila Eliška Slatinová z brněnského ředitelství cizinecké a pohraniční policie.
Pro ilustraci: v prvních devíti měsících loňského roku zadrželi policisté na jihomoravské hranici se Slovenskem devětaosmdesát Afghánců. Také proto očekával například velitel pohraniční policie ve Starém Hrozenkově Josef Kubáník v posledních třech měsících roku mnohem mohutnější atak na státní hranici. "Takové obavy se zatím nepotvrdily," konstatovala jihomoravská policejní mluvčí Dagmar Bartoníková.
Sama ale také dřív poznamenala, že jakýkoliv politický konflikt vždy výrazně zvýší tlak na státní hranici. Lidé z Afghánistánu se navíc podle Bartoníkové i v klidných dobách často pokoušejí o nelegální přechod státní hranice.
Čím si vysvětlit náhlou změnu? "Řada Afghánců sice ze země uprchla, ale na cestu do Evropy už zřejmě neměli buď odvahu, nebo finanční zázemí. Zůstali raději v teritoriu, které důvěrně znají, a věří v návrat domů," odhaduje mluvčí pohnutky Afghánců.
Obvyklá trasa, kterou běženci z Afghánistánu směřují do Evropy, vede přes Moskvu a Ukrajinu. Odtud cestují na Slovensko a do republiky se potom pokoušejí dostat po celé šíři hranice, od Mostů u Jablunkova až po Lanžhot.
Právě hranice se Slovenskem bývala dřív považována za jedno z velmi propustných míst, přes které nelegální uprchlíci nejen z Afghánistánu proudí do blízkosti hranic Evropské unie. Jenže statistiky z posledních let vypovídají spíš o opaku. Až na výjimku v podobě loňského roku, kdy jich nepatrně přibylo, počet běženců zadržených na jihomoravské hranici se Slovenskem soustavně klesal.
V roce 1999 jich ještě bylo 1914, o rok později jen 1212, loni 1352. Obdobná čísla platí i v okresním měřítku. Třeba počet běženců, kteří využili převáděčskou trasu v okolí Velké Javořiny na Uherskohradišťsku, klesl během posledních tří let přibližně o třetinu.
"Vysvětluji si to zkvalitněním ochrany státních hranic, a především vznikem pátracího odboru v roce 2000," objasňuje patrný úbytek běženců Eliška Slatinová.
Speciální pátrací oddíly působí od června 2000 ve Frýdku-Místku, Slavičíně, v Hodoníně a od loňského dubna také v Uherském Hradišti. Oddíly, v nichž jsou speciálně vybraní policisté, zkoušejí nový monitorovací systém, takzvanou termovizi. Ta v sobě kombinuje přednosti kamery a termokamery.
"Snímá pohyb a teplotu různých objektů v terénu. Na dálku bezpečně rozpozná pohyb člověka od zvířete," popsala už dříve Kamila Janíčková z brněnského policejního ředitelství.
