Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Hranice po 11. září: Afghánci nepřišli

  10:44aktualizováno  10:44
Uherské Hradiště, Brno - V polovině září loňského roku naložil převáděč z okresu Hodonín do svého auta šest osob z Afghánistánu. Čtyři muži, jedna žena a její dvouletá dcerka před tím nedovoleně překročili česko-slovenskou státní hranici poblíž obce Vyškovec. Automobil zastavila před šestou hodinou ranní policejní hlídka v Uherském Brodě. Od té doby už jihomoravští pohraničníci žádný podobný případ nezaznamenali.

Policisté z pátracích odborů sice ještě do konce roku zadrželi dalších devatenáct osob, přesto platí, že ani po odvetném útoku Spojených států na Afghánistán se příliv uprchlíků z této země nezvýšil.

"Statistika nevykazuje téměř žádný rozdíl ve srovnání s čísly za stejné období minulých let," potvrdila Eliška Slatinová z brněnského ředitelství cizinecké a pohraniční policie.

Pro ilustraci: v prvních devíti měsících loňského roku zadrželi policisté na jihomoravské hranici se Slovenskem devětaosmdesát Afghánců. Také proto očekával například velitel pohraniční policie ve Starém Hrozenkově Josef Kubáník v posledních třech měsících roku mnohem mohutnější atak na státní hranici. "Takové obavy se zatím nepotvrdily," konstatovala jihomoravská policejní mluvčí Dagmar Bartoníková.

Sama ale také dřív poznamenala, že jakýkoliv politický konflikt vždy výrazně zvýší tlak na státní hranici. Lidé z Afghánistánu se navíc podle Bartoníkové i v klidných dobách často pokoušejí o nelegální přechod státní hranice.

Čím si vysvětlit náhlou změnu? "Řada Afghánců sice ze země uprchla, ale na cestu do Evropy už zřejmě neměli buď odvahu, nebo finanční zázemí. Zůstali raději v teritoriu, které důvěrně znají, a věří v návrat domů," odhaduje mluvčí pohnutky Afghánců.

Obvyklá trasa, kterou běženci z Afghánistánu směřují do Evropy, vede přes Moskvu a Ukrajinu. Odtud cestují na Slovensko a do republiky se potom pokoušejí dostat po celé šíři hranice, od Mostů u Jablunkova až po Lanžhot.

Právě hranice se Slovenskem bývala dřív považována za jedno z velmi propustných míst, přes které nelegální uprchlíci nejen z Afghánistánu proudí do blízkosti hranic Evropské unie. Jenže statistiky z posledních let vypovídají spíš o opaku. Až na výjimku v podobě loňského roku, kdy jich nepatrně přibylo, počet běženců zadržených na jihomoravské hranici se Slovenskem soustavně klesal.

V roce 1999 jich ještě bylo 1914, o rok později jen 1212, loni 1352. Obdobná čísla platí i v okresním měřítku. Třeba počet běženců, kteří využili převáděčskou trasu v okolí Velké Javořiny na Uherskohradišťsku, klesl během posledních tří let přibližně o třetinu.

"Vysvětluji si to zkvalitněním ochrany státních hranic, a především vznikem pátracího odboru v roce 2000," objasňuje patrný úbytek běženců Eliška Slatinová.

Speciální pátrací oddíly působí od června 2000 ve Frýdku-Místku, Slavičíně, v Hodoníně a od loňského dubna také v Uherském Hradišti. Oddíly, v nichž jsou speciálně vybraní policisté, zkoušejí nový monitorovací systém, takzvanou termovizi. Ta v sobě kombinuje přednosti kamery a termokamery.

"Snímá pohyb a teplotu různých objektů v terénu. Na dálku bezpečně rozpozná pohyb člověka od zvířete," popsala už dříve Kamila Janíčková z brněnského policejního ředitelství.

Autoři:


Témata: Evropská unie




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ivana Zemanová oznámila na tiskové konferenci strany SPO, že má její manžel...
Zeman může kandidovat na Hrad, nasbírali mu 59 263 podpisů občanů

Prezident Miloš Zeman je druhým kandidátem na post příští hlavy státu, jemuž se už podařilo nasbírat potřebný počet podpisů občanů, aby mohl svůj post...  celý článek

Šéf hradního protokolu Vladimír Kruliš se po těžké autonehodě vrátil do práce
Děkuju andělům strážným, řekl hradní protokolář Kruliš po návratu do práce

Po vážné nehodě v policejním voze, při níž si zlomil dva obratle, se tento týden vrátil do práce zástupce šéfa hradního protokolu Vladimír Kruliš. „Děkuju svým...  celý článek

Karel Srp
Senát vyslyšel stanovisko komise, Srp se do Rady ÚSTR nedostane

Dlouholetý předseda Jazzové sekce Karel Srp se podle očekávání nestal členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Senát ve středu vzal na vědomí...  celý článek

Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran
Rozhovor s Vítězslavem Ivičičem: Nikdo nechce číst, že je buran

Člověk, který vybočuje nejen svým osobitým stylem, ale také svými kritickými názory.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.