Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Hranice před migranty neuzavřeme, jsou to zoufalí lidé, zní ze Srbska

  8:48aktualizováno  8:48
Srbský premiér Aleksandar Vučić prohlásil, že jeho země nikdy neuzavře své hranice uprchlíkům. Dodal však, že vůdci Evropské unie musí pomoci vytvořit plán, jak se vypořádat s desítkami tisíc běženců proudících na Balkán.

Hranice před migranty neuzavřeme, zní ze Srbska. | foto: AP

Asi 100 tisíc migrantů, mnozí ze Sýrie a dalších konfliktních oblastí Blízkého východu, vstoupilo letos do Srbska na své cestě na sever do Maďarska a schengenské zóny volného pohybu. Maďarsko nyní staví čtyři metry vysoký a 175 kilometrů dlouhý plot na hranicích se Srbskem ve snaze zabránit přílivu migrantů (více o výstavbě plotu zde).

Uprchlická krize

„Nikdy nepostavíme žádné ploty, žádné zdi,“ řekl Vučić v rozhovoru před čtvrteční vrcholnou schůzkou představitelů zemí západního Balkánu ve Vídni. „Mluvíme o zoufalých lidech, nemluvíme o zločincích a teroristech. Jsou jen na cestě za lepším životem pro sebe a pro své děti: potřebují pomoc, nepotřebují odsouzení a potrestání. Nemůžete ploty zastavit běh života,“ dodal.

Uprchlíci by podle něj jen hledali jiné cesty, jak se dostat do západní Evropy. „Mohou projít Bulharskem a Rumunskem, mohou jít do Chorvatska,“ poznamenal.

Srbská pověřenkyně pro rovnoprávnost Brankica Jankovičová, jmenovaná parlamentem, navrhla požádat migranty, aby se v zemi usadili a pomohli tak vyřešit její vylidňování. „Měli bychom zvážit, zda migrantům nenabídnout, aby zůstali v těch částech Srbska, které jsou prázdné,“ řekla Jankovičová.

Srbsko se dlouhodobě potýká s klesající porodností i odlivem mladých lidí, kteří hledají práci v západní Evropě a Severní Americe. Počet obyvatel země tak od roku 2002 klesl o více než pět procent. Stovky vesnic se prakticky vylidnily.

Kritika integrace uprchlíků

Návrh Jankovičové, kterou do funkce navrhla vládnoucí koalice vedená konzervativní Srbskou pokrokovou stranou, vyvolal kritické ohlasy. „Jak by se (migranti) měli integrovat do společnosti, pokud by žili v částech země, kde nejsou žádní lidé a kde není žádná ekonomická aktivita,“ řekla ředitelka bělehradského Střediska pro euro-atlantická studia Jelena Miličová.

Fotogalerie

Bělehrad, který si klade za cíl letos začít jednat o členství v EU, dostal od „osmadvacítky“ několik set tisíc eur v rámci pomoci uprchlíkům, ale podle Vučiče to nestačí krýt náklady na péči o běžence. Dodal, že pro uprchlíky byly vyčleněny další tři miliony eur (přibližně 80 milionů korun) a před blížící se zimou Srbsko vybudovalo tři centra pro utečence. Premiér také řekl, že jeho vláda by se měla do konce září rozhodnout, zda vyhlásí předčasné volby.

Vučić se ujal vlády v Srbsku loni na jaře poté, co se jeho Srbská pokroková strana stala jasným vítězem voleb. Řádné volby by se měly konat v roce 2018.

Jednání ve Vídni

Vučić bude jedním ze státníků, kteří se ve čtvrtek sejdou ve Vídni na konferenci o západním Balkánu. Zástupci států bývalé Jugoslávie a Albánie na ní budou mluvit o svém přibližování k Evropské unii i o současné uprchlické krizi. .

Politici ze Srbska, Bosny a Hercegoviny, Makedonie, Černé Hory, Albánie a Kosova mají podepsat prohlášení, v němž se zavážou, že se ve svém snažení přiblížit se EU nebudou vzájemně blokovat a že si vyjasní všechny dosud otevřené otázky. O svých pokrocích pak budou informovat příští rok na další konferenci v Paříži.

Dnešní schůzky ve Vídni se zúčastní také německá kancléřka Angela Merkelová nebo vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Federica Mogheriniová

Plot v Maďarsku nefunguje. Běženci ho podlézají:

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.