Hranice malých okresů je pro obce hlavolam

Prostějovsko - Zatímco ve většině oblastí probíhá rozdělování krajů na takzvané menší okresy bez výrazných komplikací, na Prostějovsku budou starostové obcí, úředníci z ministerstva vnitra a po nich i poslanci parlamentu řešit pořádný hlavolam. Okres, jenž jako téměř jediný v tuzemsku nemá kromě okresního padesátitisícového města jiné sídlo, které by obývalo více než tři tisíce lidí, může jen ztěží dosáhnout na přísné podmínky reformy veřejné správy.

Co budou lidé na úřadech
pověřených obcí třetího
stupně vyřizovat?

Jeho kompetence se teprve stanovují, v podstatě by však měly převzít některé záležitosti, které nyní lidé vyřizují na okresních úřadech.
"Souhlas okresu lidé třeba potřebují, pokud chtějí pokácet strom, který má větší průměr než třicet centimetrů. Tyto a podobné záležitosti by například mohl převzít tento úřad," uvedla Marie Mazánková pověřená řízením Okresního úřadu v Olomouci. Naopak agenda týkající se odvolání by měla přejít na krajský úřad a aby lidé nemuseli kvůli tomu cestovat moc daleko, uvažuje se také o tom, že část odvolání převezmou detašovaná pracoviště v okresech. To by znamenalo, že by se vyřizovala tam, kde dosud. Jiří Marek z ministerstva vnitra soudí, že o kompetencích úřadů pověřených obcí třetího stupně by mělo být jasno příští rok na jaře. "Okresní úřady nám již sdělily představu, kam by se měly jednotlivé kompetence přenést. Do konce května se k tomu vyjádří i jednotlivá ministerstva a dál budeme řešit jen případy, na kterých se ministerstva a okresy neshodnou. (vha)

Na konci roku 2002 zaniknou okresní úřady. Část jejich pravomocí mají převzít krajské úřady, část státní správy mají dostat na starosti takzvané pověřené úřady. Tvůrci reformy veřejné správy tak chtějí dostat potřebného úředníka co nejblíž k občanovi.

Aby byl ochoten svěřit pověřeným obcím část své agendy, klade stát důraz na dvě podmínky: pět tisíc obyvatel v sídle pověřeného úřadu a nejméně patnáct tisíc lidí, kteří budou ochotni do obce dojíždět. V jižním cípu Olomouckého kraje obě z nich splňuje jen Prostějov. Města jako Konice či Němčice nad Hanou nesplňují ani jednu z podmínek.

BUDOUCNOST JE NA STAROSTECH
Otázku, kolik bude na Prostějovsku od roku 2003 malých okresů, mají nyní v rukou starostové obcí. "Pokud tu kromě Prostějova chceme mít i jiný pověřený úřad, musíme jednat a zvětšit spádové oblasti obcí tak, abychom splnili alespoň podmínku patnácti tisíc obyvatel na jeden obvod," upozorňuje poslanec za Prostějovsko Miloslav Vlček (ČSSD).

Zájem stát se pověřenou obcí má Konice s 2400 obyvateli a s 12 1112 lidmi ve spádovém obvodu. K Němčicím nad Hanou s 2200 obyvateli se včetně lidí z okolí hlásí 3079 obyvatel. Také Brodek u Prostějova usiluje o převzetí státní správy, a to i přesto, že po připomínkování prvního rozdělení kraje na "malé okresy" se k této obci obrátilo jen 1270 lidí.

Podle původního plánu Konice patnáctitisícový limit pro spádovou oblast překračovala. Pod stanovenou hranici spadla poté, co se od ní kvůli špatné dopravní obslužnosti odtrhlo osm obcí z mikroregionu Protivanovsko. Konice chce nyní jednat o spojení s nedalekými Přemyslovicemi.

 "Konicko má své zvláštnosti a je přirozeným centrem. Proto by tato oblast měla zůstat samostatná. Myslím, že rozdělování na malé okresy by nemělo být tak šablonovité a tak striktní," přimlouvá se za Konicio přednosta prostějovského okresního úřadu Lubomír Šobich.

MINISTERSTVO VÝJIMKY NECHCE
Ministerští úředníci však na případnou výjimku slyšet nechtějí. "Hranici velikosti obvodu podle počtu obyvatel jsme stanovili striktně a byli bychom neradi, kdyby docházelo k výjimkám," vysvětlil ředitel odboru pro reformu veřejné správy ministerstva vnitra Jiřá Marek. Podle něj by totiž úředníci v menších obvodech rozhodovali ve stejných záležitostech méně často, a naopak by měli na starosti více věcí. "A to by bylo na úkor kvality," podotkl Marek.

"Myslím, že by se neměl brát zřetel jen počet obyvatel, ale pravomoci by měly dostat i mikroregiony, které jsme tu zakládali kvůli návaznosti na Evropskou unii," odůvodňuje požadavek Brodku u Prostějova jeho starosta Antonín Crhonek, jenž tvrdí, že nyní má zájem o přiřazení k Brodku osm obcí, jejichž součet by dal dohromady až deset tisíc lidí. "Co by to bylo za přenos výkonu státní správy, kdyby všechno zůstalo v Prostějově?" dodal Crhonek.

KOJETÍN-NĚMČICE: KDO Z KOHO?
Přitom o přiřazení Brodku u Prostějova do svého obvodu chtějí jako o jednu z variant usilovat zastupitelé z Němčic nad Hanou. "S ostatními starosty jsme se dohodli, že čtrnáct obcí z mikroregionu Němčicko dá přednost pověřenému úřadu v Němčicích. To je celkem asi přes osm tisíc obyvatel. Kdyby se k nám přidaly například Brodek u Prostějova, Otaslavice či Hradčany-Kobeřice, byli bychom patnáctitisícovému limitu blíže," řekl starosta Němčic nad Hanou Jaroslav Oulehla.
"Brodek s Němčicemi? To by byla anomálie!" reagoval však brodecký starosta Crhonek.

Situaci Němčic znevýhodňuje také iniciativa jen osm kilometrů vzdáleného Kojetína na Přerovsku, k němuž se hlásí 8875 obyvatel a který chce své služby nabídnout i Němčicím a obcím v jejich okolí.

"Ve městě máme více než pět tisíc obyvatel a ani k limitu patnácti tisíc lidí ve spádové oblasti nemáme daleko. Ale abychom dosáhli i tohoto limitního ukazatele, potřebujeme i některé obce z Prostějovska. Náš mikroregion má sám o sobě 12 700 obyvatel. Když to přeženu, stačily by nám Němčice. Ale výkon správy jsme schopni zajistit až pro dvacet tisíc lidí," uvedl starosta Kojetína Mojmír Haupt.

"Pokud by se Němčice daly ke Kojetínu, další obce už by do tohoto města nešly a raději by se obrátily na Prostějov. V každém případě bychom rozbili mikroregion," namítl němčický starosta Oulehla.

STAROSTOVÉ: PRO A PROTI
Jeho slova potvrzuje starosta Tištína Oldřich Jarušek: "Do Němčic je to od nás šest kilometrů. Dá se tam dojet i na kole. Úřad v Kojetíně by pro nás nebylo žádné plus. Když to nebude v Němčicích, pak chceme aspoň do Prostějova, kam je od nás lepší spojení."

Naopak lidé z Hrušky už by možná dali přednost dojíždění do Kojetína. Starosta František Kohn se totiž obává, že kdyby v Němčicích úřad nevznikl, obyvatelé obce by museli nakonec dojíždět až do Prostějova. "Osobně bych už byl pro Kojetín, i když zastupitelstvo hlasovalo pro Němčice. Jenže já to s nima vidím špatně, protože zatím nesplňují podmínky. Nevidím žádný přínos z toho, když budou lidi muset jezdit až do Prostějova, kam to máme zhruba dvacet kilometrů, zatímco do Kojetína je to jen osm."

Pokud se na rozdělení okresu neshodnou starostové, požádá ministerstvo vnitra o vyjádření okresní a krajský úřad. Konečné slovo však budou mít až poslanci, kteří budou návrhy rozdělení krajů v září projednávat v Parlamentu. "Kdyby měl na Prostějovsku vzniknout jen jediný pověřený úřad, neměla by tu reforma žádný smysl," uzavřel poslanec Miloslav Vlček.