"Hradecké letiště mělo po celou dobu své existence nad sebou velkou pokličku mlčenlivosti. My jsme ji naší knihou poprvé zvedli. Informace a fotografie o letišti jsem střádal pětatřicet let, většinou od pamětníků, z nichž mnozí už nežijí. Důležité informace o letišti tajili Němci i komunisté," říká hradecký badatel Doubek.
Zájemci se v knize mohou dočíst třeba o havárii letounu Mig-21 v červenci 1959, s nímž pilot při přistávání naboural do hangáru aeroklubu. Pilot zahynul a hangár vyhořel, v něm další čtyři letadla a několik kluzáků.
K této události je v knize řada vzácných fotografií. "Havárie způsobila, že v Hradci skončil aeroklub, neboť mu nic nezůstalo. Přestěhoval se do Jaroměře-Josefova a tam sídlí dodnes," říká Rezková.
U hradeckého leteckého pluku sloužily stroje Avia BH-33.
Letecký pilotní odznak
Hradecký letecký den v roce 1936
Také leteckým haváriím za první republiky věnují autoři knihy velkou pozornost. "Zemřelo při nich hodně mladých mužů," uvádí Rezková a dodává, že pohřby pilotů byly velké a často procházely celým městem.
Při jedné havárii zemřeli například piloti Jan Voleman a Jiří Kužel. Jejich stroj při letu zavadil křídly o další letoun a spadl mezi stromy u Gočárovy ulice v místech, kde je dnes velká prodejna nábytku DON.
Kůň zdechl, letadlu se nic nestalo
Mezi kuriózní havárie patřila srážka letounu s koňmi. "Kůň na místě zdechl. Letadlu ani pilotovi se nic nestalo," napsaly dobové noviny. Na sklonku druhé světové války Němci zásobovali z Hradce svá vojska obklíčená v centru poničené Wroclavi. Letouny shazovaly vojákům potraviny i střelivo v kovových obalech tvarem připomínajících pumy. Proto se jim říkalo potravinové bomby.
Autoři detailně popisují i hrdinský čin jednoho z českých zaměstnanců okupovaného letiště. Ten zneškodnil letku devíti německých bombardérů Junkers Ju 188, které měly v době Pražského povstání startovat na Prahu. Každý z těchto bombardérů nesl tři tuny bomb. "Člověk, který pracoval na letišti, ale nepozorovaně z letadel vyndal těsnění, takže se stroje po startu nedostaly do potřebné výšky a musely přistát. Kdyby tolik bomb spadlo na Hradec, tak už město nestojí," líčí Doubek.
Němci zničili i svůj stroj maskovaný rudými hvězdami
Cenné fotografie dokumentují akci přezdívanou Spálená země. 8. května 1945 prchající nacisté zničili hradecké letiště i všechny stroje, aby nepadly do rukou Rusů. Podobně se snažili ničit všechnu techniku na území protektorátu.
Počet zničených letadel na hradeckém letišti se odhaduje až na 360. Mezi letouny odpálenými bombami položenými pod trupy byl také sovětský stroj s rudými hvězdami na křídlech, s nímž němečtí piloti létali nízko nad lesy v okolí Hradce, aby z úkrytů vylákali partyzány a pak na ně spustili palbu.
Do knihy také přispěl pražský arcibiskup Dominik Duka, jehož otec František Duka sloužil na hradeckém letišti jako zbrojíř a za války působil u 311. bombardovací perutě českých letců v Anglii.
"Sám Dominik Duka do knihy napsal vyznání hradeckému letišti a létání, je totiž velký fanda letectví," říká Rezková.
