Osmnáct let se kardinál Miloslav Vlk marně pokoušel vysoudit na státu historický klenot - Chrám sv. Víta na Pražském hradě.
"Bylo to pro naši církev období bojování. Byl tady ze strany politiků tlak, aby se zablokovalo řešení sporu o katedrálu," stěžoval si ještě nedávno Miloslav Vlk.
Zní to až neuvěřitelně, ale jeho nástupci v úřadu arcibiskupa pražského a primasa českého Dominiku Dukovi stačil k vyřešení sporu o vlastnictví Svatovítského chrámu pouhý měsíc a půl.
Dominik Duka a prezident Václav Klaus dnes v 15:00 oficiálně podepíší dohodu přímo v katedrále. Předmětem prohlášení bude pomyslné rozdělení práv k chrámu "napůl" mezi stát a Arcibiskupství pražské. Jinými slovy, katedrálu budou spravovat společně.
"Ukončení sporu je nutné. Svatovítský chrám oslovuje i nevěřící," prohlásil Duka. "Ta jednání se chýlí ke konci," uvedl pro MF DNES ještě před tím, než o novince oficiálně informoval Hrad. Přípravy k podpisu poté potvrdil i mluvčí prezidenta Radim Ochvat.
Pondělí 24. května 2010 se tedy stane jedním z významných milníků v historii nejznámější české památky. Končí osmnáct let bojů o její vlastnictví mezi státem a katolickou církví.
Soudruh z padesátých let
Bylo to období plné vzájemného obviňování a slovních útoků. Na jedné straně stál nekompromisní, až militantní kardinál Miloslav Vlk jako zástupce katolické církve, které komunisté katedrálu v roce 1954 znárodnili.
Člena senátu Nejvyššího soudu, který nevyhověl žalobě církve, nazval Vlk "soudruhem se slovníkem z padesátých let". Prezidentskou kancelář zase obvinil, že si domy kolem katedrály, jejichž navrácení rovněž požadoval, drží kvůli lukrativnímu nájemnému. "Je to velká nemravnost," zuřil kardinál.
"Právo a spravedlnost jsou u nás těžce poškozené. V institucích je schována řada komunistů, kteří měli v nedávné minulosti možnost vzít si svoje svazky a někde si je schovat. Revoluce v roce 1989 byla zkrátka až příliš sametová," pokračoval v rozhovoru pro server Aktuálně.cz.
Jindy zase poněkud smířlivěji upozorňoval, že "diecéze bez katedrály je diecéze bez srdce".
Vynálezce proti církvi
Na druhé straně zase stáli vzdorující politici a zástupci občanských sdružení. Upozorňovali na to, že katedrála je součástí dějin celého českého národa, nikoliv jen církve.
"Byla budována a financována z královské komory a z daní občanstva, později občanskou organizací a nakonec dokonce ze státního rozpočtu," stálo například v jedné z petic proti navrácení chrámu církvi. Protest organizoval mimo jiné světově proslulý český vědec a vynálezce Otto Wichterle.
Katedrála je jedním ze symbolů české státnosti. Byla místem korunovace českých králů. V její kryptě jsou uloženy ostatky významných českých panovníků či šlechticů. V chrámu jsou rovněž uschovány české korunovační klenoty.
Soudní pře začala v prosinci 1992. Soudy dvakrát přiřkly katedrálu církvi. Zlom nastal v únoru 2007, kdy Nejvyšší soud oznámil, že rozhodnutí komunistického režimu o znárodnění chrámu bylo zákonné a nezpochybnitelné. Soudy podle něj nemohou účinek takové právní normy popírat. Církev tak spor pravomocně prohrála.
Kardinál Vlk se s tím však nehodlal smířit. Kromě zmíněných tvrdých slov o komunistické justici podal stížnost k Ústavnímu soudu. A chystal se dotáhnout "svatou válku" až k evropskému soudu.
"Katedrála patří k Hradu"
To jeho nástupce Duka, mimo jiné přítel prezidenta Václava Klause, je mnohem smířlivější. "Na obou stranách – katolické církve i státu – je možná dohoda. Nelze ji řešit direktivně ‚bude to tak, jak řeknu, a basta!‘ Katedrála patří k Hradu a on zase k ní. A takový by snad mohl být i vztah církve a českého státu," věří nový pražský arcibiskup, který plánuje i stažení stížnosti u Ústavního soudu.
O katedrále už se snad začne mluvit jen jako o monumentální stavbě a symbolu české státnosti. Třeba tak, jak to v dubnu 1990 učinil papež Jan Pavel II., když poprvé navštívil Československo: "Není to jen katedrála, ale i svatostánek."
Fakta VE SPORU O KATEDRÁLUZákladní kámen Chrámu sv. Víta byl položen v roce 1344. Západní část, průčelí s osmdesátimetrovými věžemi, byla přistavěna až v 19. a 20. století. 16. prosince 1954
|
