"V pondělí jsem poslala dopis ministru spravedlnosti, že nesouhlasím s tím, aby se pan doktor Bureš stal soudcem Nejvyššího soudu," řekla.
Nepomohlo ani, že předtím kvůli Burešovi telefonoval Brožové šéf prezidentské kanceláře Jiří Weigel.
"Mluvil jsem o tom s prezidentem, který soudce jmenuje, a s ministrem spravedlnosti. Paní předsedkyni jsem poté položil telefonicky neformální dotaz, zda by s panem Burešem souhlasila," vysvětlil Weigel.
Na svém postupu nevidí nic divného. Upřesnil, že na dotaz bezprostředně odpověď nedostal.
Brožová: Důvody neřeknu
Brožová však argumenty pro Burešovo odmítnutí uvádět nechce: "Odkazuji na důvody, které jsem sdělila v dopise ministru spravedlnosti."
Podle zákona sice soudce navrhuje ministerstvo spravedlnosti, ale předseda Nejvyššího soudu musí souhlasit. Ministr Karel Čermák se k tomu nevyjádřil. "Probíhající personální řízení nekomentujeme," uvedla jeho mluvčí Iva Chaloupková.
Bureš potvrdil, že o soudcovský talár usiluje. "Nikdy jsem se netajil tím, že se chci vrátit do justice, ale je to ještě neuzavřená kapitola. Teprve se uvidí, kdy a za jakých okolností. Taky bych rád totiž dokončil práci v legislativní radě. Vláda musí sněmovně předložit několik klíčových zákonů, což je práce nejméně na dva tři měsíce," řekl.
O zamítavém stanovisku předsedkyně zatím Bureš nevěděl. "Nemám žádný takový dopis ani informaci. Můj návrat do justice nepovažuji za uzavřenou otázku," řekl.
Mezi Burešem a Brožovou nepanovaly v minulosti ideální vztahy. Bureš ještě jako ministr spravedlnosti jmenování Brožové předsedkyní Nejvyššího soudu veřejně kritizoval a přesvědčoval tehdejšího prezidenta Václava Havla, aby Brožovou nejmenoval, protože má prý malou autoritu.
Brožová na jeho slova sice nereagovala, Soudcovská unie mu však vytkla, že jako ministr spravedlnosti by její odbornou úroveň neměl hodnotit.
