"Podle mého názoru Řád německých rytířů fakticky zanikl v padesátých letech. V roce 1938 jej zrušili nacisté a po válce řád přestal fungovat. Velmistr opustil Českou republiku a po jeho smrti řád zanikl," řekla soudkyně Hana Šimková.
"Současný Německý řád - Česká provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě není právním nástupcem Řádu německých rytířů. Je to nový subjekt," odůvodnila rozsudek Šimková.
Podle člena Německého řádu Metoděje Vochmana, který jednání sledoval v soudní síni, ale Řád může zrušit jen papež a ne skutečnost, že někdo umře. "Soudkyně rozhodla v duchu komunistické éry," prohlásil.
"Pro nás je pozitivní, že jsme se po osmi letech konečně pohnuli od této instance a můžeme pokračovat dál. Využijeme všech možností, abychom rozhodnutí zvrátili," řekl po rozsudku sekretář velmistra Německého řádu Robert Rác.
Olomoucký soud se navrácením hradu zabýval už v únoru. Tehdy ale musel případ odročit kvůli nesrovnalostem. Jednání pokračovalo v březnu, kdy kvůli závěrečné řeči advokáta Německého řádu, která měla 46 stran textu, bylo třeba celou věc znovu odročit. - více zde
Komunisté zmařili doručení rozsudku
Řád připravili o majetek němečtí nacisté. Po druhé světové válce usiloval o vrácení nemovitostí a tím i Bouzova. V roce 1948 Nejvyšší správní soud rozhodl spor ve prospěch řádu. Reálně se ale majetek už nevrátil kvůli nástupu komunistů k moci. Proto také nebyl rozsudek ani doručen.
"Spor se táhne už šedesát let. Za tuto dobu nebyly státní orgány schopny doručit usnesení Nejvyššího správního soudu, na které stále čekáme," řekl v březnu MF DNES Robert Rác, sekretář velmistra řádu.
Řád proto tvrdí, že původní spor ve skutečnosti dosud neskončil. V roce 1990 se Německý řád do Česka vrátil a ve sporu pokračuje. Stát však s odvoláním na Benešovy dekrety vydávání majetku odmítá.
Zástupci ministerstva financí a Památkového ústavu, po nichž Řád vrácení Bouzova žádá, odcházeli od soudu spokojení. "Jsem ráda, že soud takhle rozhodl, podle mě je rozsudek správný," řekla Blanka Petrlíková z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.
Hrad Bouzov patří mezi nejoblíbenější historické památky v České republice. Loni jej navštívilo sto tisíc turistů.
Řád současně požaduje také další rozsáhlé majetky na Moravě, mimo jiné hrad Sovinec a lázně Karlova Studánka.
Zdroj: mapy.idnes.cz, © PLANstudio
Historie hradu Bouzov
Romantický hrad Bouzov na Olomoucku byl založen na počátku 14. století. Zakladatelem byl šlechtic Búz, snad z rodu Bludovců, který mu dal jméno. Poté se na Bouzově střídali majitelé a koncem 14. století jej získal Heralt z Kunštátu.V rukou pánů z Kunštátu zůstal hrad s kratšími přestávkami až do konce 15. století a v jeho držení se vystřídali příslušníci dvou větví tohoto rodu. Je možné, že se na Bouzově narodil Jiří z Poděbrad, jehož otec Viktorín zde prokazatelně sídlil. Na konci 17. století získal Bouzov Řád německých rytířů.
V roce 1558 hrad vyhořel, byl opraven jen částečně a v dalším období spíše chátral. Dnešní pozdně gotický vzhled získal po rozsáhlé přestavbě v letech 1895-1910. Projekt a plány rekonstrukce vypracoval Georg von Hauberisser na základě požadavků a představ arcivévody Evžena Habsburského, velmistra řádu, který také celou stavbu financoval ze svých soukromých prostředků.
V držení řádu zůstal hrad až do října 1939, kdy byl konfiskován a spolu s dalším řádovým vlastnictvím byl předán do německé správy se sídlem v Berlíně. Během okupace byl Bouzov dokonce sídlem přepadového oddílu SS. Po válce byl konfiskován a od roku 1945 je majetkem státu.
Bouzov je oblíbeným místem filmařů, například se na něm natáčela pohádka O princezně Jasněnce a létajícím ševci.
Zdroj: ČTK
