Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Hrad Bouzov zůstane státu, rozhodl soud

  10:38aktualizováno  14:49
Hrad Bouzov patří státu, rozhodl Okresní soud v Olomouci. O památku usiloval Německý řád, jehož předchůdci - Řádu německých rytířů - ji v minulém století sebrali nacisté. Spor o vrácení se táhne už šedesát let.

Hrad Bouzov patří mezi nejnavštěvovanější historické památky v České republice. Ilustrační foto | foto: Luděk PeřinaMF DNES

"Podle mého názoru Řád německých rytířů fakticky zanikl v padesátých letech. V roce 1938 jej zrušili nacisté a po válce řád přestal fungovat. Velmistr opustil Českou republiku a po jeho smrti řád zanikl," řekla soudkyně Hana Šimková.

"Současný Německý řád - Česká provincie Řádu bratří domu Panny Marie v Jeruzalémě není právním nástupcem Řádu německých rytířů. Je to nový subjekt," odůvodnila rozsudek Šimková.

Podle člena Německého řádu Metoděje Vochmana, který jednání sledoval v soudní síni, ale Řád může zrušit jen papež a ne skutečnost, že někdo umře. "Soudkyně rozhodla v duchu komunistické éry," prohlásil.

"Pro nás je pozitivní, že jsme se po osmi letech konečně pohnuli od této instance a můžeme pokračovat dál. Využijeme všech možností, abychom rozhodnutí zvrátili," řekl po rozsudku sekretář velmistra Německého řádu Robert Rác. 

Olomoucký soud se navrácením hradu zabýval už v únoru. Tehdy ale musel případ odročit kvůli nesrovnalostem. Jednání pokračovalo v březnu, kdy kvůli závěrečné řeči advokáta Německého řádu, která měla 46 stran textu, bylo třeba celou věc znovu odročit. - více zde

Komunisté zmařili doručení rozsudku
Řád připravili o majetek němečtí nacisté. Po druhé světové válce usiloval o vrácení nemovitostí a tím i Bouzova. V roce 1948 Nejvyšší správní soud rozhodl spor ve prospěch řádu. Reálně se ale majetek už nevrátil kvůli nástupu komunistů k moci. Proto také nebyl rozsudek ani doručen.

"Spor se táhne už šedesát let. Za tuto dobu nebyly státní orgány schopny doručit usnesení Nejvyššího správního soudu, na které stále čekáme," řekl v březnu MF DNES Robert Rác, sekretář velmistra řádu.

Řád proto tvrdí, že původní spor ve skutečnosti dosud neskončil. V roce 1990 se Německý řád do Česka vrátil a ve sporu pokračuje. Stát však s odvoláním na Benešovy dekrety vydávání majetku odmítá.

Zástupci ministerstva financí a Památkového ústavu, po nichž Řád vrácení Bouzova žádá, odcházeli od soudu spokojení. "Jsem ráda, že soud takhle rozhodl, podle mě je rozsudek správný," řekla Blanka Petrlíková z Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

Hrad Bouzov patří mezi nejoblíbenější historické památky v České republice. Loni jej navštívilo sto tisíc turistů.

Řád současně požaduje také další rozsáhlé majetky na Moravě, mimo jiné hrad Sovinec a lázně Karlova Studánka.

mapka Bouzov

Zdroj: mapy.idnes.cz, © PLANstudio

Historie hradu Bouzov

Romantický hrad Bouzov na Olomoucku byl založen na počátku 14. století. Zakladatelem byl šlechtic Búz, snad z rodu Bludovců, který mu dal jméno. Poté se na Bouzově střídali majitelé a koncem 14. století jej získal Heralt z Kunštátu.

V rukou pánů z Kunštátu zůstal hrad s kratšími přestávkami až do konce 15. století a v jeho držení se vystřídali příslušníci dvou větví tohoto rodu. Je možné, že se na Bouzově narodil Jiří z Poděbrad, jehož otec Viktorín zde prokazatelně sídlil. Na konci 17. století získal Bouzov Řád německých rytířů.

V roce 1558 hrad vyhořel, byl opraven jen částečně a v dalším období spíše chátral. Dnešní pozdně gotický vzhled získal po rozsáhlé přestavbě v letech 1895-1910. Projekt a plány rekonstrukce vypracoval Georg von Hauberisser na základě požadavků a představ arcivévody Evžena Habsburského, velmistra řádu, který také celou stavbu financoval ze svých soukromých prostředků.

V držení řádu zůstal hrad až do října 1939, kdy byl konfiskován a spolu s dalším řádovým vlastnictvím byl předán do německé správy se sídlem v Berlíně. Během okupace byl Bouzov dokonce sídlem přepadového oddílu SS. Po válce byl konfiskován a od roku 1945 je majetkem státu.

Bouzov je oblíbeným místem filmařů, například se na něm natáčela pohádka O princezně Jasněnce a létajícím ševci.

Zdroj: ČTK
Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nový hangár na letecké základně v Čáslavi
NATO chválí letecké základny v Česku. Investuje do nich miliardy

Výtečné. Tak zní verdikt zvláštní inspekce z velitelství vzdušných sil NATO, která kontrolovala stav leteckých základen v České republice. Především letištní...  celý článek

Uvnitř jednoho z krytů.
Chemička je plná nevyužívaných krytů, při havárii je dnes lepší zmizet

Součástí areálu Unipetrolu v Záluží u Litvínova je třináct krytů. Většina jich pochází z druhé světové války, kdy sloužily při náletech. Dva kryty přibyly pro...  celý článek

Nanesená vrstva v místě, kudy v minulosti protékala řeka Labe v původním korytu.
V trase budoucí D35 jsou až dvoumetrové naplaveniny, přitekly z Krkonoš

Archeologové pracující na výzkumu v trase budoucí dálnice D35 u Opatovic nad Labem zjistili, že kácení stromů v oblasti Krkonoš mělo za následek masivní nánosy...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.