Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Nechutné, zní z Balkánu kvůli počítačové hře situované do Srebrenice

  9:07aktualizováno  9:07
Bolestně vzpomínky na masakr v bosenské Srebrenici, kde roku 1995 srbské jednotky vyvraždily za několik málo dní na osm tisíc mužů a chlapců, rozjitřila populární počítačová střílečka Counter-Strike. Skupina hráčů z Balkánu si vytvořila vlastní mapu a dění situovala do místa genocidy bosenských muslimů.

Bosenská Srebrenica si příští rok připomene 20. výročí největšího masakru po 2. světové válce. V červenci 1995 zde bylo v průběhu několika dnů zavražděno na 8000 muslimských mužů a chlapců. | foto: AP

Na hráče populární akční hry Counter-Strike sdružující se ve skupině pod názvem "Srebrenica '95" na sociální síti Facebook upozornil jako první chorvatský on-line server tportal.hr. Mladí hráči z Bosny a Hercegoviny, Srbska, Chorvatska a dalších zemí regionu se v ní sdružovali, aby si vyměňovali zkušenosti a chlubili se svými úspěchy v prostředí mapy a serveru, který si sami vytvořili.

Masakr ve Srebrenici

V červenci 1995, kdy zeměmi rozpadající se Jugoslávie naplno zmítala občanská válka, bosenskosrbské jednotky vedené Ratkem Mladićem a podporované radikály ze Srbska povraždili přes 8 tisíc muslimů. Až na několik výjimek šlo převážně o muže a chlapce mezi 15 a 65 lety.

Masakr šokoval světovou veřejnost o to víc, že Srebrenica byla jednou ze šesti takzvaných chráněných zón, nad nimiž měla patronát OSN. Přítomní nizozemští vojáci ovšem nedokázali krveprolití zabránit.

Z válečných zločinů spáchaných ve Srebrenici se před Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii nyní zpovídá velitel bosenskosrbské armády Ratko Mladić i politický vůdce bosenských Srbů Radovan Karadžić.

Střílečka situovaná do dějiště největšího masakru na půdě Evropy od druhé světové války vzbudila velkou vlnu pohoršení napříč zeměmi bývalé Jugoslávie. Zprávu o existenci skupiny záhy po chorvatském serveru uveřejnila a označila za "nechutnou" a "ostudnou" i další média v regionu a vyzvala své čtenáře, aby ji na sociální síti nahlásili správcům jako obsahově závadnou.

Brzy poté byla skupina opravdu smazána. Stejně tak i servery vytvořené hráči z této skupiny již nejsou dostupné.

Navzdory tomu, že hra neobsahovala žádnou zápletku explicitně odkazující ke genocidě více než osmi tisíc muslimů pod taktovkou bosenskosrbského velitele Ratka Mladiće, vzbudila značné emoce. Události osudného léta 1995 zůstávají i téměř dvacet let poté citlivou kapitolou dějin někdejší Jugoslávie.

Teprve loni v dubnu se Bělehrad za etnickou čistku omluvil, jakkoli se srbský prezident Tomislav Nikolić záměrně vyhnul označení "genocida", již někteří Srbové dodnes zpochybňují a poukazují přitom na různé konspirační teorie.

Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii vraždy ve Srebrenici jako genocidu uznal a část bosenskosrbských velitelů za ně již odsoudil. Jiní na verdikt stále čekají.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.