Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Hovězí výrobky uspěly v testech

aktualizováno 
Praha - Ani u těch nejlevnějších párků, špekáčků, paštik a salámů nehrozí, že by se z nich lidé mohli nakazit novou variantou Creutzfeldt-Jakobovy choroby, lidskou obdobou nemoci šílených krav. Ukázal to nezávislý test pětatřiceti vybraných masných výrobků, který si nechala MF DNES udělat v laboratořích v německém Giessenu. Na druhou stranu z dalšího testu, který prováděla laboratoř v Jihlavě, vyplývá, že hovězí může být i tam, kde o něm na obalu není ani zmínka.

Ve dvou z dvanácti výrobků našel jihlavský Státní veterinární ústav příměs hovězího masa, ačkoliv šlo o drůbeží či vepřové výrobky.

Při testech v Giessenu zjišťovali němečtí odborníci, zda párky, salámy a paštiky neobsahují stopy nervových tkání, které se nacházejí v míše nebo mozku hovězího dobytka. Nestalo se to ani v jednom případě.
Když stejná laboratoř prováděla nedávno testy německých výrobků, našla takové stopy ve třech procentech paštik.

Nákaza nehrozí, ale výrobci lžou
Jednu dobrou a jednu špatnou zprávu přinesly lidem výsledky dvou testů MF DNES. Ty zjišťovaly nezávadnost potravin poté, co se v České republice objevil první případ nemoci šílených krav. Zpráva dobrá: z hovězích výrobků by se člověk nakazit neměl.
Zpráva špatná: hovězí je i v těch potravinách, jejichž obal o ničem takovém neinformuje.

Tuzemské výrobky tak uspěly lépe než německé loni před koncem roku, kdy stejný test - v Evropě zatím jediný, který dokáže odhalit riziko v hotových produktech - objevil stopy nervových tkání ve třech procentech paštik.

Poté, co se objevila nemoc šílených krav, představují párky, salámy a paštiky pro spotřebitele mnohem víc rizika než samotné maso. Kousnout si do párku, do něhož se přimíchala jen nepatrná část mozku nebo míchy z nemocného zvířete, může mít za dlouhou dobu smrtelné následky. Teoreticky by se nic takového stát nemělo, protože tkáň z mozku a míchy patří mezi rizikové části z hlediska BSE a nesmí se zpracovávat. Jenže do minulého pondělí se do masných výrobků přidávaly i takzvané separáty, maso mechanicky oškrábané z kostí, o kterém se dnes ví, že může být rizikové, protože se do něj mohou dostat části míšní tkáně.

Analýzy masných výrobků, které redakce MF DNES poslala do laboratoře ScheBo Biotech v německém Giessenu, však potvrdily, že riziko z nich nehrozí. Ani jeden z pětatřiceti zkoumaných výrobků neobsahoval stopy nervových tkání, které se nacházejí v mozku a míše.

Hovězí může být i tam, kde není uvedeno
Mnohem hůře však pro tuzemský trh dopadla druhá analýza, kterou redakce zadala tentokrát Státnímu veterinárnímu ústavu v Jihlavě. Potvrdila, že hovězí mohou obsahovat i výrobky, které je nemají na obalech.

Hovězí našla jihlavská laboratoř ve dvou z dvanácti zkoumaných výrobků, které mají ve složení uvedeno jen vepřové nebo drůbeží maso.

Jedním z nich je Výrobní salám z Masokombinátu Martinov, který prodává Makro za 34 korun za kilo. Druhý pak salám Extra Junior rakouské firmy Greisinger, který nabízí Hypernova za 90 korun.

"Kuřecí separát, vepřové kůže, vepřové hřbetní sádlo, bramborový škrob, sójová bílkovina...," vypočítává suroviny použité k přípravě Výrobního salámu tisková mluvčí Masokombinátu Martinov Eva Kijonková. "Hovězí surovina v tom není a určitě nebyla nikdy," tvrdí.

Podobně se hájí i firma Antonín Zedníček z Dolní Němčí, která do Hypernovy dodala salámy značky Greisinger. "Hovězí v něm není, pouze vepřové, tak to alespoň deklaruje výrobce," říká marketingová manažerka Andrea Kolaříková.
Není bez zajímavosti, že oba salámy pocházejí od výrobců, u nichž už v minulosti Česká zemědělská a potravinářská inspekce falšování prokázala.

Na výrobce zatím pokuty nedopadly
Zjištění, že výrobky obsahují nedeklarované hovězí, přitom vedlo v Německu k tomu, že stovky výrobků byly staženy z trhu a na určitou dobu pozastaven i jejich export do zemí EU.

Že výrobci nedodržují povinnost uvádět na obalech všechny suroviny, prokázaly již minulé kontroly potravinářské inspekce i test MF DNES z letošní zimy.

V únoru uložil ústřední ředitel Státní veterinární správy Josef Holejšovský všem okresním správám zpřísnit dozor nad kontrolou falšování výrobků. Výrobci a dovozci zatím nepocítili trest v podobě vysoké pokuty. Ačkoliv inspekce po loňské kontrole tvrdila, že může v rámci správního řízení uložit pokutu až do výše 3 milionů, sankce dopadly jen na prodejce, ne na výrobce.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Karel Srp z Jazzové sekce a spisovatelka Lenka Procházková na tiskové...
Dva a půl milionu lidí jsou kádrováni, jestli jsou košer, řekl Srp

Senátoři nechtějí kohokoli z levice, já nechci senátory, kteří hajlují pro kohokoli, reagoval dlouholetý šéf Jazzové sekce Karel Srp na to, že ho senátoři...  celý článek

Politolog a historik žijící v USA Igor Lukeš hostem diskusního pořadu Rozstřel.
Trump ohrožuje světovou bezpečnost, řekl historik Lukeš v Rozstřelu

Prezident Donald Trump záměrně polarizuje společnost, jak ukázal během svých dvou vystoupení k násilnostem ve virginském Charlottesville. Hlava USA zároveň...  celý článek

(Ilustrační snímek)
Na jihu Moravy vedro, v Čechách bouřky, varují meteorologové. Víkend proprší

Závěr týdne bude deštivý, v pátek večer přijdou do Čech bouřky a nejvíce srážek se objeví v sobotu, kdy bude pršet na celém území. V neděli se začne postupně...  celý článek

Mercedes Třída E 3,0 350d AMG...
Mercedes Třída E 3,0 350d AMG...

r.v. 2016, naj. 15 000 km, diesel
1 352 150 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.