Na trhu jsou nové testy, které by mohly výrazně zlepšit vyšetřování hovězího dobytka na nemoc šílených krav. Pravděpodobně se budou používat i v České republice.
Při vyšetřování skotu na takzvanou nemoc šílených krav (BSE - bovinní spongiformní encefalopatii) byli veterináři donedávna odkázáni na sledování možných příznaků nemoci v chovech a posléze na mikroskop. Pod mikroskopem se hledaly infekční bílkoviny, zvané priony, které jsou původci BSE a v mozkové tkáni vytvářejí charakteristické shluky: tkáň na řezu vypadá, jako by byla děravá. Shluky prionů v mozkové tkáni se ovšem začnou tvořit teprve dlouho po nákaze. Předtím mohou priony i celé roky putovat v těle zvířete, které je na první pohled docela normální a na jeho mozku nelze mikroskopicky nic poznat.
Zkumavka je rychlejší
V poslední době přišlo na světový trh hned několik firem s dokonalejšími metodami testování BSE, které jsou založené na takzvaném imunochemickém rozpoznání infekčních bílkovin. "Podařilo se připravit protilátku, která umí nebezpečný prion ve vzorku mozkové tkáně najít a navázat se na něj. Komplex protilátky a prionu lze pak odhalit například pomocí barviva, které se váže na určitou část molekuly protilátky," vysvětluje virolog Jan Jandejsek, odborný pracovník jedné z firem, které nové testy nabízejí. K prvním zemím, které začaly imunochemická vyšetření na BSE používat v praxi, patří Švýcarsko a Francie. Pozadu nechce zůstat ani Česká republika. "Rádi bychom tyto metody zavedli již od přelomu roku. Přes to, že u nás dosud nebyl zjištěn ani jediný případ BSE, máme na zpřísnění kontroly zájem," tvrdí tiskový mluvčí Státní veterinární správy Josef Duben. V současné době se v České republice na BSE mikroskopicky vyšetřuje přibližně 200 až 300 vzorků ročně, což odpovídá počtu zvířat, u kterých se projeví jakékoliv podezřelé příznaky. Výhodou imunochemických testů je i to, že jsou několikanásobně rychlejší. Podle Josefa Dubna by si tak Česká republika mohla dovolit zvýšit počet vyšetřovaných kusů dobytka a provádět i namátkové kontroly zdravých zvířat.
Výzkum pokračuje
Imunochemické vyšetřovací metody byly dosud v praxi odzkoušeny pouze na zvířatech, u kterých se už projevily známky nemoci. Pravděpodobně však umožní rozpoznat nákazu mnohem dříve. Další výzkum se teď soustředil právě na tento cíl. Zatím nejslibnější je test vyvinutý francouzskou výzkumnou agenturou CEA (Commissariat a l´Energie Atomique). Při srovnávacím hodnocení provedeném v loňském roce Evropskou komisí ukázal stoprocentní citlivost - neuniklo mu ani jedno z 1300 nemocných zvířat. V současné době se proto zjišťuje, zda dokáže odhalit nebezpečné priony již v časných fázích nákazy v mozku a v míše, nebo dokonce ve vzorku střevní stěny. To by znamenalo velký pokrok, protože buňky střevní stěny se zřejmě podílejí na přenosu prionu v časných fázích infekce, pokud se zvíře nakazí potravou. Sám princip vyšetření, v odborném žargonu známý jako "sendvičová ELISA", je znám už dlouho a neklade žádné mimořádné nároky na vybavení laboratoří. "Jde o typ vyšetření, které se u nás běžně využívá například při testování na žloutenku nebo virus HIV, srovnatelná je i jeho cena - řádově desítky korun. Řada laboratoří u nás je schopna tuto metodu používat," říká virolog Jandejsek.
Podaří se odvrátit katastrofu?
I když se podaří výrazně zpřísnit veterinární kontroly, boj vědy s novou nemocí ještě zdaleka neskončí. Za lidskou podobu choroby šílených krav se považuje takzvaná nová varianta Creutzfeldtovy-Jakobovy nemoci, která pustoší lidský mozek. Odborníci se nejčastěji přiklánějí k hypotéze, že se nákaza přenesla na lidi jídlem, zejména takovým, do nějž se třeba jen v malé míře dostal mozek, mícha, slezina či mandle nemocného zvířete. V těchto částech jsou totiž nebezpečné priony obsaženy. Nebezpečí však číhá na člověka paradoxně také tam, kde se obvykle lidské životy zachraňují: na operačních sálech. "Je zde riziko, že počet lidí nakažených novou variantou Creutzfeldtovy-Jakobovy nemoci už překročil jistou nebezpečnou hranici a že se infekce začne masově šířit mezi lidmi například prostřednictvím krevních transfuzí, transplantací nebo chirurgických nástrojů," soudí Jan Černý z katedry fyziologie živočichů a vývojové biologie Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity. "Namnoze přetrvává fáma, že infekční je jen mozková tkáň, což bohužel není pravda. Priony už byly zjištěny na některých typech bílých krvinek. Ty mají sloužit organismu k obraně proti infekci, ale v případě prionů zřejmě fungují naopak jako trojský kůň, který nákazu roznese po těle." Pokud nevezmeme nové nebezpečí vážně, může se nemoc rozšířit stejně rychle jako v nedávné době AIDS. Některé země již na tuto hrozbu zareagovaly - například Švýcarsko a USA začaly odmítat dárce krve, kteří strávili delší dobu ve Velké Británii. Jakákoliv možnost léčby prionových onemocnění zatím zůstává ve sféře sci-fi. Kromě hygienických opatření je tudíž největší nadějí právě zdokonalování vyšetřovacích metod. Test, který je snad schopen rozpoznat infekci ve vzorku krve, se v současné době ověřuje na ovcích.
Autorka je spolupracovnicí redakce
- pátek 24. listopadu 2000
