Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Houstone, máme tu problém, hlásili od Měsíce. Pak astronauti bojovali o život

  8:07aktualizováno  10:06
Ten příběh je v dějinách kosmonautiky ojedinělý - dramat nepamatuje až tolik, a když, tak se špatným koncem. Před 40 lety to ale dopadlo dobře. Astronauti Apolla 13 a technici NASA dali světu nejen větu "Houstone, máme tu problém", ale hlavně důkaz lidské vynalézavosti a schopnosti improvizace.

Nosná raketa Saturn 5 startuje s lodí Apollo 13 dne 11. dubna 1970 v 19:23 světového času bez větších potíží. Nese tříčlennou posádku - velitele Jamese Lovella, pilota lunárního modulu Freda Haise a pilota velitelské sekce Johna Swigerta.

Za dva dny, po skončení televizního přenosu z Apolla, který divákům na Zemi přibližoval interiér velitelského modulu Odyssea a lunárního modulu Vodnář, měl Swigert promíchat nádrže s tekutým kyslíkem, aby se v nich netvořily usazeniny. Za několik okamžiků se konstrukcí lodi nesla dutá rána.

APOLLO 13

Vše o Apollu 13 čtěte na webových stránkách NASA

"Lovell se vyčítavě podíval na Haiseho, ten totiž už během televizního přenosu své kolegy vyděsil spuštěním vyrovnávacího ventilu kabiny, což vyvolalo podobný efekt. Na Haiseho tváři však uviděl smrtelně vážný výraz. Bylo 14. dubna 1970 3:06 světového času. Apollo 13 se nacházelo 330 tisíc kilometrů od Země," popisuje Vít Straka z České astronomické společnosti.

Explozi způsobila špatná izolace

Na kabelech vedoucích od míchadla byla poškozená izolace. Při zapnutí míchadla se dva dráty s poškozenou izolací dostaly do kontaktu a vznikl mezi nimi elektrický oblouk. Hořící dráty v prostředí stlačeného kyslíku prudce zvýšily tlak a nádrž explodovala. Rozsvítily se první kontrolky. "Houstone, máme tady problém," hlásí Swigert řídícímu středisku.

"Ve velitelské sekci se ozývají další poplachy, které upozorňují na problémy s elektrickými rozvody. Astronauti se snaží o nápravu. Kyslík ze dvou nádrží je potřebný především k výrobě elektrické energie. Loď je sice stavěna tak, aby vystačila s přísunem kyslíku pouze z jedné nádrže, ale výbuch poškodil i tu druhou a Apollo ztrácelo i jeho poslední zbytky. Je jasné, že s přistáním na Měsíci je konec," popisuje Straka.

Lunární modul jako záchranný člun

Posádka se za devadesát minut po explozi musí přesunout do lunárního modulu, který poslouží jako záchranný člun. Přestože je konstruován jen pro krátkodobý pobyt dvou lidí, pro posádku má dost kyslíku i elektrické energie. Horší je to s vodou, která chladí elektroniku. Astronauti proto musí vypnout část přístrojů.

Explozí poškozený servisní modul Odyssey

Ještě před tím posádka zažehává přistávací motor lunárního modulu, čímž loď přechází na návratovou dráhu, která ji po obletu Měsíce přivede zpět k Zemi.

"Do Houstonu, kde je řídicí středisko, se mezitím sjíždějí čelní představitelé NASA a firem vyvíjejících kosmické lodě. Astronauti zkoušejí na simulátorech nouzové procedury pro své tři kamarády v Apollu," popisuje drama Straka.

V kabině modulu nebezpečně stoupá množství vydýchaného oxidu uhličitého. I filtry kabiny jsou totiž navrženy pro dva lidi. "Podle instrukcí z Houstonu nakonec ale astronauti vyrábějí nouzové absorbéry oxidu uhličitého z kartonových desek letového plánu, vaků na uložení spodního prádla a lepící pásky," uvedl Straka.

Na palubě Apolla 13 bylo jen 6 stupňů nad nulou, lunární modul měl příjemnější podmínky, 11 stupňů Celsia. Teplotu si mohli astronauti zvýšit až ke konci mise, kdy už bylo jasné, že elektrická energie vystačí a kdy řídící středisko povolilo oživit část přístrojů.

Happyend provází aplaus

Několik hodin před návratem na Zemi byl od lodi odhozen již nepotřebný servisní modul a astronauti měli poprvé po havárii šanci podívat se na jeho stav. "Posádka i řídící středisko je v šoku, na servisní sekci chybí celá jedna strana, postižen explozí byl i hlavní motor," popsal Straka.

Poté je čas opustit záchranný člun. Astronauti převádějí data z jeho počítače do počítače velitelské sekce. Posádka uzavírá průlez do lunárního modulu a připravuje se na jeho oddělení od velitelské sekce. Do zemské atmosféry vstupují rychlostí 11 kilometrů za sekundu.

"Po krátkém, ale dramatickém přerušení spojení přichází konečně okamžik rozevření padáků a bezpečného přistání ve vlnách Tichého oceánu. Je 17. dubna 1970, 18:07 světového času. Řídícím střediskem v Houstonu zní mohutný aplaus," uzavírá Straka.

Řídící středisko v Houstonu slaví šťastné přistání posádky Apolla 13

Řídící středisko v Houstonu slaví šťastné přistání posádky Apolla 13

"Byli jsme nalepení u rádia a u Hlasu Ameriky"

V komunistickém Československu, které tehdy svírala normalizace, už se o problémech Apolla 13 referovalo daleko méně, než třeba o prvním přistání Američanů na Měsíci v Apollu 11.

APOLLO V RÁDIU

"Byli jsme nalepení u rádia, Hlas Ameriky tomu věnoval tak polovinu vysílacího času," vzpomínal Antonín Vítek.

"Prakticky jediným zdrojem bylo anglické vysílání Hlasu Ameriky, které jsme všichni, kdo byli mocní anglického jazyka, poslouchali. Byli jsme nalepení u rádia, stanice tomu věnovala tak polovinu vysílacího času," řekl iDNES.cz odborník na kosmonautiku Antonín Vítek.

Podrobné informace, takzvané Mission Commentaries, se do Československa dostávaly přes americké velvyslanectví. "Dohodl si to s nimi publicista Karel Pacner, samozřejmě ty přepisy přicházely až poté, co let skončil. Až pak si člověk tu odyseu mohl podrobně prostudovat, bylo to velmi dramatické čtení," řekl Vítek.

Jak už to u pořádných historických příběhů bývá, i drama Apolla 13 se dočkalo filmové adaptace. V roce 1995 se v roli velitele Jamese Lovella objevil Tom Hanks.

Na rozdíl od řady filmů zde nebylo nutné vůbec nic přibarvovat. "Byl jsem požádán, abych po terminologické stránce zkontroloval překlad scénáře pro český dabing, a zjistil jsem, že se autoři scénáře drželi celé té mise velice podrobně. Je to velmi přesné zobrazení toho dramatického letu," podotkl Vítek.

V newyorské aukční síni Bonham bude 13. dubna vydražen zápis nouzových kontrol ze slavného letu Apollo 13.

V newyorské aukční síni Bonham byl 13. dubna vydražen zápis nouzových kontrol z letu Apolla 13.

Smířit se se smrtí? Tak se v NASA neuvažovalo

Drama Apolla 13 také nastolilo zajímavou otázku: vzali by si astronauti v hlubokém vesmíru život, kdyby všechny pokusy o záchranu selhaly a nebyla šance, jak je dostat zpět na Zem?

Velitel "třináctky" James Lovell - muž, jehož prarodiče z matčiny strany pocházeli z Plzeňska - ve vzpomínkách napsal: "Od letu Apolla 13 se mě hodně lidí ptalo, jestli jsme na palubě měli kapsle s jedem pro sebevraždu. Neměli; a nikdy jsem za těch jedenáct let v NASA o ničem podobném neslyšel."

Posádka Apolla 13. Zleva: Fred Haise, John Swigert a James Lovell

Posádka Apolla 13. Zleva: Fred Haise, John Swigert a James Lovell







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Poničený americký torpédoborec John S. McCain po srážce s obchodní lodí...
Američané zbavili velení viceadmirála, kterému se vybouraly dvě lodě

Velitel americké sedmé flotily viceadmirál Joseph Aucoin byl zbaven funkce. Oznámilo to americké námořnictvo s tím, že armáda ztratila důvěru v jeho velitelské...  celý článek

Policie v noci na středu uzavřela část amsterodamského mezinárodního letiště...
Policie zatkla v Rotterdamu muže v dodávce ze Španělska, vezl plynové bomby

Nizozemská policie zadržela v Rotterdamu muže, který řídil dodávku se španělskou poznávací značkou. V dodávce podle starosty byly plynové bomby. Policie...  celý článek

(ilustrační snímek)
Hasiči zachránili selata, vděčná farmářka jim je namlela do klobás

Půl roku po záchraně osmnácti selátek a dvou sviní z plamenů se hasiči z anglického hrabství Wiltshire dočkali odměny. Vděčná farmářka je obdarovala klobásami...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.