Gorolová patří k 87 ženám, které si před třemi lety stěžovaly na nedobrovolnou sterilizaci ombudsmanovi. Ten většinu stížností přijal, některé ženy se teď soudí s nemocnicemi, kde jim zákrok provedli.
. ODPOVĚDI ELENY GOROLOVÉ NAJDETE ZDE |
Elena Gorolová v rozhovoru se čtenáři vzpomínala na kritický okamžik na porodním sále, kde před ní zdravotníci dali papír k podpisu. "Nikdo mě nepoučil, co to znamená, byla jsem mladá," říká Gorolová, kterou lékaři sterilizovali v roce 1990, kdy jí bylo jednadvacet.
Lékaři se pro sterilizaci rozhodli po druhém porodu, který stejně jako první proběhl císařským řezem. Dva nebo více císařských řezů, to bývá nejčastější důvod sterilizace, stejně jako nemocné srdce nebo plíce rodičky.
Problém je ale podle žen postižených sterilizací v informovaném souhlasu. Gorolová prý nedostala informace o sterilizaci, ani když docházela do poradny kvůli rizikovému těhotenství.
Elena Gorolová soudní spor kvůli odškodnění za sterilizaci nevede. "Chceme jen spravedlnost, aby se to nestalo dalším ženám," říká za ostravský Spolek žen postižených sterilizací.
Spolek vznikl před čtyřmi lety, kdy se za pomoci sdružení Vzájemné soužití sešly ženy, které zjistily, že mají stejnou negativní zkušenost. V porodnicích jim zdravotníci provedli sterilizaci, aniž by ženy na porodních sálech věděly, co to znamená.
Romské ženy ve spolku usilují o změnu legislativy, která by znemožňovala vykonávat podobné zákroky za současných podmínek. "Ve spolku můžeme hovořit otevřeně o svých zážitcích," říká Elena Gorolová. Spolek není otevřen jen romským ženám, chce bojovat za všechny, které mají tento negativní zážitek za sebou.
Gorolová má dva syny, s manželem si přáli ještě holčičku. Váží si toho, že má dvě zdravé děti, přesto ale říká: "Kdybychom měli s manželem čas na rozmyšlenou, nevybrali bychom si tuto možnost. Sterilizace není antikoncepce," uzavřela.
Jeden ze čtenářů se Gorolové ptal, zda s mužem neuvažovali v jejich situaci o adopci. Její manžel má zkušenosti z dětského domova. "Obávali jsme se, že dítě, které bychom vychovali, by odešlo ke svým pravým rodičům," odpověděla a dodala: "Byla by to pro nás velká životní ztráta."
Poškozené ženy u soudu
Gorolová, na rozdíl od jiných takto postižených žen, nepodala na nemocnici žalobu. "Nemám peníze na vedení soudního sporu," říká.
Přitom nejde o marnou snahu. Loni v říjnu rozhodl ostravský krajský soud, že Iveta Červeňáková má nárok na vyplacení půl milionu korun za to, že podepsala souhlas se sterilizací, ale personál nemocnice ji řádně nepoučil. - čtěte Soud poprvé přiznal odškodnění za sterilizaci
V současné době běží ještě jedno podobné soudní řízení. Heleně Ferenčíkové se po rozhodnutí olomouckého vrchního soudu nemocnice musela omluvit. Na odškodné ale nárok nemá kvůli promlčení. Ferenčíková podala dovolání k Nejvyššímu soudu.
Problém žen bude řešit i vláda
Spolek žen postižených sterilizací se s řešením problému neobrátil jen na ochránce lidských práv, ale i na vládu. "Zaslaly jsme doporučení, v nichž je podrobná metodika, jak zajistit legislativní změny a kompenzaci obětem," tvrdí Gorolová.
Její slova potvrdila ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková. Rada vlády pro lidská práva má podnět na stole již rok. "Představitelky spolku se některých jednání zúčastnily," uvedla Stehlíková s tím, že proces stále probíhá a není v cestě překážka, která by ho mohla zastavit. Návrh by byl součástí nového zákona o zdravotních službách.
"Připomínkové řízení je již uzavřeno, teď půjde materiál k projednání vládou samotnou. Ta rozhodne, který z návrhů projde," vysvětlila Stehlíková. Na program vlády se materiál dostane koncem července či v srpnu.
Podle Stehlíkové se hlavní rozpory při projednávání problematiky týkaly historického kontextu. "Podobné případy sterilizace se vyskytovaly i za komunismu," dodala ministryně.
