"Zvyšuje se riziko, že nebudou moci setrvat déle," řekl generál Craddock. Rozpočtové problémy některých zemí způsobené světovou ekonomickou krizí a snižování výdajů na obranu se podle jeho slov zřejmě promítnou i do operací NATO na Balkáně a ve Středozemním moři.
"Čekají nás těžké časy a bude to mít dopad na schopnost zemí zůstat v operacích," citovala generála agentura Reuters.
Spojené státy již dlouho naléhají na své své evropské spojence, aby do Afghánistánu poslali více svých vojáků.
Nastupující americký prezident Barack Obama už předeslal, že do Afghánistánu pošle dalších až 30 tisíc amerických vojáků. Podle Craddocka bude nový prezident v tlaku na spojence pokračovat, vzhledem ke krizi to bude ale těžší.
Za největší ohrožení konkrétně mise v Afghánistánu označil možnost, že by se některá země rozhodla nečekaně všechny své síly z ekonomických důvodů stáhnout. NATO už totiž má vypracované plány pro ukončení nizozemského působení v bojových operacích v roce 2010 a pro očekávaný odchod kanadských jednotek o rok později, neohlášené stažení jednotek další země by ale "byl skutečný problém".
Podle Craddocka čelí NATO patové situaci především v jižním Afghánistánu, kde je vliv povstalců Talibanu nadále značný. Odmítl však názor, že mezinárodní jednotky boj s afghánským radikály prohrávají.
"Nevyhráváme ale dostatečně rychle," připustil s tím, že jednotky NATO budou muset pravděpodobně zůstat v Afghánistánu ještě nejméně deset let a nějaká vojenská přítomnost pak bude v zemi nutná ještě několik desetiletí.
