Správa šumavského parku byla před rokem finančně na dně. A to doslova. Současné vedení přiznává, že stála dokonce na hranici insolvenčního řízení. A to i přes to, že se prodávalo v posledních letech historicky nejvíce dříví.
Plýtvalo se všude. Jeden příklad za všechny: každý čtvrtý až pátý kilometr ujetý se služebním automobilem po národním parku byl načerno nebo zbytečný. Teď auta najedou měsíčně o třicet tisíc kilometrů méně, správa prodává dříví za vyšší ceny a podařilo se jí snížit i náklady na mzdy díky propouštění.
Ekonomická situace národního parku Šumava, největšího zaměstnavatele v regionu, vypadá pro letošní rok příznivě. V polovině roku je hospodářským výsledkem zisk ve výši 47,6 milionu korun. Loni to byla ztráta 33,6 milionu. |
A výhled je optimistický: na konci roku už nebude rezervace ve ztrátě, připravené má i nové turistické atrakce. Jednu nyní představila - je to dřevěná vyhlídková věž u Srní.
Na účtu bylo sotva na výplaty
Když přišel loni v červenci na správu parku nový ředitel Jiří Mánek, správa hospodařila za první polovinu roku s deficitem 33,6 milionů korun.
"Na účtech bylo s bídou na měsíční platy, tedy zhruba jedenáct milionů korun. Deficit se dále prohluboval až do září, kdy byl minus 40,5 milionu korun," říká dnes ředitel rezervace Jiří Mánek.
Nyní po roce se dá průvan, který na správě parku nastal, hodnotit. A úspory jsou jednoznačně znát. Správa parku vypověděla nevýhodné a předražené smlouvy na právní služby, za které platila desítky milionů korun ročně a přeorganizovala i prodej dříví, na jehož nevýhodnost upozornila MF DNES, když získala utajovaný audit hospodaření a ten zveřejnila.
Ceny za prodané dříví rázem rostly. Pro srovnání: zatímco v roce 2010 se kubík prodával za 1 146 korun, letos je to 1 565 korun. I díky elektronickým aukcím.
"Správa byla zkostnatělá. Museli jsme i propouštět, ale v menším počtu lidí dnes zvládáme více práce, najímáme externisty, třeba na zpracování projektů," vysvětluje ekonomický náměstek správy parku Jiří Kvapil.
Auta hlídá GPS. Počet kilometrů rychle klesl
Auta správy parku - dodávky, terénní vozy i osobní - najížděla měsíčně zhruba 140 až 150 tisíc kilometrů. Poté, co do nich správa parku namontovala satelitní hlídání GPS, které zaznamenává polohu a kompletní pohyb aut, klesl počet najetých kilometrů o třicet tisíc. Okamžitě.
"Měsíčně tím správa parku spoří pohonné hmoty za 100 tisíc korun," dodal ředitel parku Jiří Mánek.
A ještě zpět k prodeji dříví, které měl dříve na starosti jediný člověk, který sám určoval ceny. Za půl roku vydělala nyní správa parku o osmnáct milionů korun více než za stejné množství dříví před třemi lety.
"Díky tomu můžeme opravit naše léta neudržované ubytovny a lépe investovat do údržby majetku," doplnil mluvčí šumavského národního parku Pavel Pechoušek.
Správa parku chce nyní z peněz investovat do nových projektů. Těch má připravených do zásoby zhruba 80 za téměř 600 milionů korun. S prvními projekty chce začít už letos - třeba s novými návštěvnickými centry zoologického programu v Kvildě nebo v Srní.
