Žena zůstala sama bez prostředků, jen s nenarozeným miminkem. Strašlivou tragédii však vystřídala vlna soucitu a pomoci. Šestadvacetiletá Michaela Sáblová pracovala stejně jako její manžel na kardiologickém oddělení liberecké nemocnice a kolegové okamžitě poskytli nezištnou pomoc.
"Kolegům, přátelům a vedení oddělení kardiologie, kde jsme oba dva pracovali, chci za soucit a oporu moc poděkovat. Všichni se mnou sdíleli a pořád sdílejí ztrátu manžela od prvních okamžiků," říká dnes vděčně Michaela Sáblová.
Bez peněžní i hmotné pomoci by podle svých slov byla teď, kdy je v pracovní neschopnosti a brzy bude muset vyjít jen s mateřským příspěvkem, v těžko řešitelné situaci. Narození miminka očekává už na začátku prosince. "Finance a další dary, například výbavičku pro naše nenarozené miminko, dostávám i od ostatních našich kolegů. Jsem jim za to moc vděčná," dodala žena.
Co bude dál? Žena má obavy
Velmi jí prý v tomto přetěžkém období pomáhá rodina a přátelé, kolegové z oddělení. Ale i jejich manželky a celé rodiny. Miminko ji teď pomáhá držet se nad vodou. "Miminko je nyní můj smysl dalšího života a důvod pro to, abych tuto situaci vůbec překonala a mohla žít dál. Bez odborné pomoci jsem se však neobešla a i zde děkuji za velkou podporu."
I přes pomoc a podporu kolegů a známých žena přiznává, že cítí velkou obavu z toho, co bude dál. "Obavu z budoucnosti mám nejen z důvodu nižších finančních příjmů. Věřím ale, že se za pomoci celé rodiny s danou situací poperu. Především nám ovšem bude chybět to nejdůležitější - mně manžel, děťátku otec i dědeček - otec manžela, který zahynul společně s ním."
