Podcenění hor a přecenění vlastních sil, to jsou podle ředitele Horské záchranné služby na Slovensku Jozefa Janigy nejčastější příčiny vážných zranění.
Náčelník horské služby ve Vysokých Tatrách Bohuslav Štofan odmítl iDNES prozradit, jestli to byl také případ českých horolezců, kteří na Slovensku v úterý zemřeli. - více zde
Nad jejich výpravou proto nadále zůstává několik otazníků. Nikdo zatím nedokáže vysvětlit, proč čtveřice vyrazila do hor, když sněžilo. Proč se nevrátila, když se počasí zhoršilo? Proč se lépe nezajistili? "Já to raději nebudu komentovat. Musí se to vyšetřit," řekl iDNES Bohuslav Štofan.
Češi ale nebyli prvními a dozajista ani posledními sportovci, kteří přecenili svoje síly. Na Slovensku se v roce 2003 zranilo 358 Čechů a 908 Slováků. "Počet adrenalinových sportovců narůstá a bohužel roste i počet jejich zranění," stěžoval si náčelník Štofan.
Zlomená noha může znamenat smrt
Do budoucna by slovenská horská služba ráda zvážila rizika, která musejí záchranáři podstupovat, když vyrážejí na pomoc zraněným. Není nikterak výjimečné, když zásah přivede samotné záchranáře do ohrožení života.
Německá horská služba o tom také přemýšlí. Náčelník allgäuské horské služby Heini Malue agentuře DPA přiznal, že riziko je pro záchranáře mnohdy příliš vysoké.
Nejnebezpečnější jsou v tomto směru adrenalinoví sportovci, kteří až příliš spoléhají na včasný zákrok horské služby. Právě kvůli nim bude v budoucnu německá služba vyjíždět po pečlivějším zvážení všech okolností.
"Může se stát, že zlomení nohy bude mít stejně jako v dřívějších dobách smrtící důsledky," upozornil podle DPA náčelník Maule ty, kteří chtějí v horách riskovat.
Krušné hory nejsou Alpy
Čeští záchranáři z hor takové starosti nemají, přiznávají ale, že počty zranění se pravidelně každý rok zvyšují. "Oproti loňsku jsme zaznamenali nárůst zranění o třináct procent. Je to ale způsobeno hlavně větším počtem návštěvníků," vysvětlil iDNES šéf české horské služby Jiří Brožek.
Adrenalinové sporty jsou na vzestupu i v Česku, což potvrzuje Rudolf Chlad z horské služby v Krušných horách. "Tyto sporty jsou stále oblíbenější, a také roste počet zraněných. U nás ale nepanují drsné podmínky jako v Tatrách nebo Alpách, takže záchranáři se nedostávají do takového rizika."
"Česká horská služba zatím změnu pravidel jako Německo nepřipravuje, protože zatím nemá ani adekvátní status. Až se staneme součástí integrovaného záchranného systému, určitě zvážíme i tato rizika," postěžoval si Jiří Brožek.
Horská služba České republiky totiž funguje jako dobrovolné sdružení, které nemůže vydávat žádné zákazy či nařízení. To značně komplikuje jeho financování, organizace navíc nespadá pod jedno ministerstvo, ale rovnou pod zdravotnictví a vnitro současně. Na profesionalizaci ale zatím zřejmě nebude mít dost peněz.
