Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

V jihoafrických dolech dřou i ženy. Některé za lehčí šichtu platí sexem

  21:28aktualizováno  21:28
Doly v Jihoafrické republice nejsou jen mužskou doménou. Ženy v nich tvoří hned patnáct procent pracovníků. Některé hornice si ale stěžují na přezíravé chování a sexuální obtěžování od mužských kolegů. Podle výzkumu však část z nich nabízí své tělo dobrovolně - a to výměnou za méně namáhavou práci.

V dolech v JAR pracuje patnáct procent žen. Bernice Motsieloaová je supervizorkou směny v platinovém dole. | foto: Profimedia.cz

Jednou z hornic je 33letá Bernice Motsieloaová, která pracuje jako supervizorka směny v platinovém dole společnosti Anglo American Platinum. Matka dvou dětí vede převážně mužský 22členný tým. Poprvé se spustila do šachty v roce 2002, kdy těžila zlato.

Tvrdí, že nikdy nezažila fyzické násilí od kolegů, ale vyslechla si ledasco. „Bylo to těžké. Naši kolegové nám říkali: ,Tohle není vaše místo‘. Chtěla jsem skončit. Musela jsem vyjít s muži, kteří nebyli zvyklí pracovat s ženami,“ řekla agentuře AFP.

Zprávy o sexuálním obtěžování hornic se ale objevují poměrně často. V roce 2012 byla jedna žena znásilněna a zabita v podzemí dolu na těžbu platiny. Další hornici před třemi měsíci někdo znásilnil v převlékárně.

Chceme, aby se ženy v dolech cítily bezpečně, tvrdí uhlobaroni

„Byla jsem v šoku a nevěřila jsem, že toto prostředí ještě existuje... Co kdyby se to stalo i mně? Mělo to na mě velký dopad. Přemýšlela jsem: ‚Co kdyby se tady někdo náhle objevil?‘“ popsala Motsieloaová, která je neustále v rádiovém spojení s kontrolní místností na povrchu.

O změně povolání ale neuvažuje. „Těžba nebyla má první volba, ale zůstanu v tomto povolání, které miluji. Pro mě je stejné být v podzemí jako v kanceláři,“ tvrdí. Šachta, kde pracuje, leží 350 metrů pod povrchem a světla je tam minimum.

Anglo American Platinum je největší soukromý zaměstnavatel v JAR a v jeho dolech pracuje 3 081 žen. Společnost se snaží zabránit sexuálnímu obtěžování hornic. Zavedla bezpečnostní kamery, systém práce, který údajně zajišťuje, že ženy nepracují samy, a turnikety, které do ženské převlékárny nepustí muže. V rámci firmy funguje i speciální linka, kam zaměstnanci mohou nahlásit případné sexuální obtěžování.

„Ženy s námi mohou hovořit a říci ‚měli byste udělat toto‘... Myslím, že zde pokračuje proces, který má zajistit, aby se ženy v našich dolech cítily bezpečně,“ tvrdí výkonný ředitel Anglo American Platinum Chris Griffith. V těžkých a často nebezpečných podmínkách mohou ženy v JAR pracovat od roku 1996, kdy vláda zrušila zákaz.

Sexuální služby jsou v podzemí běžné

Podle vědkyně Asandy Benyaové, která se v roce 2009 zabývala výzkumem o hornicích, jsou sexuální služby v podzemí velmi běžné. „Muži stále na ženy nahlížejí jako na sexuální objekt a jako výsledek narůstá výměnný sex,“ tvrdí.

Také horník v důchodu Elias Mkhonza potvrzuje, že sex je v dolech běžný. Podle něj někteří muži žádají sexuální služby výměnou za pomoc ženám s těžkými úkoly. „‚Já udělám tvojí práci, ty mi něco dáš.‘ Tak to funguje. Mnozí to dělají v podzemí, protože když jsou nahoře, jsou zpátky u svých partnerů.“

Po 22 letech v dolech na zlato, nevěří, že se ženy na tuto práci hodí. „Nikdy jim nemělo být dovoleno jít do podzemí,“ tvrdí.

S tím však hornice Motsieloaová nesouhlasí. Manuální práci ji přestala bavit po čtyřech letech v dole, proto se začala vzdělávat a postupně se vypracovala na supervizorku. „Naučila jsem se, že není nic, co bychom nezvládly. Když to můžou dělat muži, pak ženy to dokonce mohou dělat lépe,“ myslí si. Tvrdí však, že pro to potřebují podporu nadřízených.

Autor:






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.