Starosta Horní Čermné Petr Šilar z KDU-ČSL je senátorem, městys Dolní Čermná bude mít zase od pátku ministryni práce a sociálních věcí Ludmilu Müllerovou z TOP 09. Ta byla donedávna tamní místostarostkou.
"Samozřejmě jí budeme držet palce, je to stále obyvatelka naší obce," komentoval jmenování nové ministryně starosta Dolní Čermné Petr Helekal.
"Obdivuju její odvahu, že tam za téhle situace jde," komentoval jmenování Müllerové senátor Petr Šilar.
Mezi horním a dolním koncem Čermné panuje odvěká rivalita. A přenáší se tak trochu i do politiky. Vždyť to byl právě Petr Šilar, který před dvěma roky porazil v senátních volbách Ludmilu Müllerovou, která předtím přešla s Kalouskem z KDU-ČSL do TOP 09.
Starosta horní části Šilar s oblibou žertem připomíná, že Čermná byla kdysi jednou vesnicí a po rozdělení se tradovalo, že se spíš sloučí západní Německo s východním než oba konce v Čermné.
"Pak se chvíli zdálo, že bude klid, a teď to zase funguje. Ale je to samozřejmě spíš popichování mezi chlapy v hospodě, než co jiného. Nemyslím si, že by to bral někdo nějak moc vážně," dodal Šilar. V Dolní Čermné tyhle řeči slyší neradi a považují je za přehnané.
"Já si myslím, že je to spíš uměle udržovaná legenda, kterou před časem ještě přiživila Česká televize. S nějakou záští jsem se skutečně nesetkal a naopak mám v Horní Čermné spoustu známých, kamarádů a přátel," uvedl dolnočermenský starosta Petr Helekal, který má v Horní Čermné příbuzné.
Jistou dávku rivality ovšem připouští Jaroslav Jirouš z fotbalového klubu v Dolní Čermné. Ale i podle něj jde spíš o šťouchance mezi sportovci a kamarády.
"To víte, že to funguje, ale je to spíš sranda a patří to k místnímu fokloru," řekl fotbalový funkcionář.
Evangelíci z Čermné se usadili u Berlína
V roce 1936 se Čermná na přání obyvatel rozdělila na Dolní Čermnou, kde byli většinou katolíci, a Horní Čermnou s převážně evangelickým obyvatelstvem. Dolní Čermná byla rozdělena ještě jednou v roce 1938, a to za německé okupace.
Část od splavu rybníka nahoru připadla do Sudet a dolní konec do protektorátu Čechy a Morava. V roce 1945 se obě obce vrátily do svých původních hranic.
Pozoruhodná historie obyvatel Čermné však zasahuje mnohem dál. Obě Čermné mají totiž ještě jednoho sourozence na docela nečekaném místě. Říká se mu Česká vesnice a leží v berlínské čtvrti Neukölln.
Její obyvatelé ještě umějí pár slov česky. Jsou potomky 350 českých evangelíků, kteří z Čermné u Ústí nad Orlicí uprchli v polovině 18. století. Vzhledem k tomu, že se všichni hlásili k odkazu církve českých bratří spjaté s učením Jana Husa a Jana Amose Komenského, museli ze země pryč.
Další exulanti odešli z náboženských důvodů o sto let později do Ameriky. U Berlína dostala každá rodina pozemek, dva koně, dvě krávy, a král je dokonce osvobodil od daní či povinnosti jít na vojnu.
"My ale jsme praví Češi, i když žijeme v Berlíně a mluvíme německy. Je pravda, že se zpátky vrátit nechceme, jsme už doma tady. Stejně tak jsou tu doma všichni Češi, kteří sem přijedou," řekl před časem Manfred Motel, mluvčí tamní komunity.
Svoji příslušnost ke zdejšímu kraji potvrzují Češi z Neuköllnu každý podzim při tradičním Rolování slámy v Ústí nad Orlicí. Většina z nich se při své návštěvě nezapomene podívat ani do rodiště svých předků, do Čermné. Ať už Dolní, nebo Horní.
Horní a Dolní Čermná na Orlickoústecku
