Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Horní a Dolní Čermná. Jeden rival má senátora, druhý ministryni

  9:35aktualizováno  9:35
Horní Čermná a Dolní Čermná. Dvě malé obce na Orlickoústecku, které rozdělovalo i náboženství, se mohou opět trumfovat. Jedna má senátora, druhá bude mít ministryni. Dvě sousední obce, každá s tisícovkou obyvatel, mají nyní zastoupení v nejvyšších politických kruzích.

Starosta Horní Čermné Petr Šilar je známý také jako bojovník proti letnímu času. | foto: iDNES.cz

Starosta Horní Čermné Petr Šilar z KDU-ČSL je senátorem, městys Dolní Čermná bude mít zase od pátku ministryni práce a sociálních věcí Ludmilu Müllerovou z TOP 09. Ta byla donedávna tamní místostarostkou.

"Samozřejmě jí budeme držet palce, je to stále obyvatelka naší obce," komentoval jmenování nové ministryně starosta Dolní Čermné Petr Helekal.

"Obdivuju její odvahu, že tam za téhle situace jde," komentoval jmenování Müllerové senátor Petr Šilar.

Mezi horním a dolním koncem Čermné panuje odvěká rivalita. A přenáší se tak trochu i do politiky. Vždyť to byl právě Petr Šilar, který před dvěma roky porazil v senátních volbách Ludmilu Müllerovou, která předtím přešla s Kalouskem z KDU-ČSL do TOP 09.

Starosta horní části Šilar s oblibou žertem připomíná, že Čermná byla kdysi jednou vesnicí a po rozdělení se tradovalo, že se spíš sloučí západní Německo s východním než oba konce v Čermné.

"Pak se chvíli zdálo, že bude klid, a teď to zase funguje. Ale je to samozřejmě spíš popichování mezi chlapy v hospodě, než co jiného. Nemyslím si, že by to bral někdo nějak moc vážně," dodal Šilar. V Dolní Čermné tyhle řeči slyší neradi a považují je za přehnané.

"Já si myslím, že je to spíš uměle udržovaná legenda, kterou před časem ještě přiživila Česká televize. S nějakou záští jsem se skutečně nesetkal a naopak mám v Horní Čermné spoustu známých, kamarádů a přátel," uvedl dolnočermenský starosta Petr Helekal, který má v Horní Čermné příbuzné.

Jistou dávku rivality ovšem připouští Jaroslav Jirouš z fotbalového klubu v Dolní Čermné. Ale i podle něj jde spíš o šťouchance mezi sportovci a kamarády.

"To víte, že to funguje, ale je to spíš sranda a patří to k místnímu fokloru," řekl fotbalový funkcionář.

Evangelíci z Čermné se usadili u Berlína

V roce 1936 se Čermná na přání obyvatel rozdělila na Dolní Čermnou, kde byli většinou katolíci, a Horní Čermnou s převážně evangelickým obyvatelstvem. Dolní Čermná byla rozdělena ještě jednou v roce 1938, a to za německé okupace.

Část od splavu rybníka nahoru připadla do Sudet a dolní konec do protektorátu Čechy a Morava. V roce 1945 se obě obce vrátily do svých původních hranic.

Pozoruhodná historie obyvatel Čermné však zasahuje mnohem dál. Obě Čermné mají totiž ještě jednoho sourozence na docela nečekaném místě. Říká se mu Česká vesnice a leží v berlínské čtvrti Neukölln.

Její obyvatelé ještě umějí pár slov česky. Jsou potomky 350 českých evangelíků, kteří z Čermné u Ústí nad Orlicí uprchli v polovině 18. století. Vzhledem k tomu, že se všichni hlásili k odkazu církve českých bratří spjaté s učením Jana Husa a Jana Amose Komenského, museli ze země pryč.

Další exulanti odešli z náboženských důvodů o sto let později do Ameriky. U Berlína dostala každá rodina pozemek, dva koně, dvě krávy, a král je dokonce osvobodil od daní či povinnosti jít na vojnu.

"My ale jsme praví Češi, i když žijeme v Berlíně a mluvíme německy. Je pravda, že se zpátky vrátit nechceme, jsme už doma tady. Stejně tak jsou tu doma všichni Češi, kteří sem přijedou," řekl před časem Manfred Motel, mluvčí tamní komunity.

Svoji příslušnost ke zdejšímu kraji potvrzují Češi z Neuköllnu každý podzim při tradičním Rolování slámy v Ústí nad Orlicí. Většina z nich se při své návštěvě nezapomene podívat ani do rodiště svých předků, do Čermné. Ať už Dolní, nebo Horní.

Horní a Dolní Čermná na Orlickoústecku

Horní a Dolní Čermná na Orlickoústecku







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Nová kniha vydaná olomouckou filozofickou fakultou má ukázat mylnost stereotypů...
Kniha o slovenských Romech má bourat stereotypy i formou, čte se odzadu

Neobvyklou knihu vydala olomoucká filozofická fakulta. Shrnuje výsledky studie vědců zkoumající romské obyvatele čtyř slovenských vesnic a na příkladech...  celý článek

Ivan Hanuš obdržel v Pelhřimově certifikát.
Rekordní putování dopisu má pokračování, tentokrát přišel z Ruska e-mail

Příběh nejdéle doručované poštovní zásilky v České republice pokračuje. Ivanu Hanušovi se ozvala neteř ruské lékařky, která před více než 28 lety poslala jeho...  celý článek

Nanesená vrstva v místě, kudy v minulosti protékala řeka Labe v původním korytu.
V trase budoucí D35 jsou až dvoumetrové naplaveniny, přitekly z Krkonoš

Archeologové pracující na výzkumu v trase budoucí dálnice D35 u Opatovic nad Labem zjistili, že kácení stromů v oblasti Krkonoš mělo za následek masivní nánosy...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.