Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Norové nedají Finům k narozeninám horu, posunutí hranice je proti ústavě

  7:24aktualizováno  7:24
Norská vláda zamítla plán darovat sousednímu Finsku horu ke stému výročí nezávislosti. Nápad dát vrchol hory Halti Finům vzešel z internetové kampaně. Norská premiérka Erna Solbergová nicméně podle BBC prohlásila, že návrh odporuje norské ústavě, která zakazuje jakékoli obětování norského území.

Finská strana hory Halti s hraničním kamenem 303B. | foto: Matti Paavola CC-BY-SACreative Commons

Část hory Halti zasahuje na rovinaté finské území, její nejvyšší bod je ale 20 metrů od finských hranic na území Norska. V případě, že by Norové svým finským sousedům horu dali, Halti by se se svými 1365 metry stala nejvyšší horou Finska.

Fotogalerie

Za nápadem darovat k výročí vyhlášení nezávislosti na Rusku, jež Finsko oslaví 6. prosince 2017, vrchol Halti stojí bývalý kartograf Björn Geirr Harsson. Harsson prohlásil, že když v roce 1972 pozoroval oblast hory Halti z letadla, byl překvapen, „proč proboha Finové její vrchol nedostali“.

V loňském roce Harsson poslal ministerstvu zahraničí dopis s příslušným návrhem, přičemž poukázal na to, že jeho země by ztratila pouhých 0,015 kilometru čtverečního svého území.

Na podporu tohoto nápadu byla v Norsku spuštěna internetová kampaň a postavila se za něj i řada místních představitelů. Facebookovou stránku vyzývající stoupence umožnit „Finsku přepsat při 100. výročí učebnice zeměpisu i dějepisu“, kterou založil Harssonův syn žijící v USA, označilo symbolem To se mi líbí 17.000 lidí.

Halti se svými 1365 metry není na seznamu 200 nejvyšších hor Norska, ve Finsku by se ale nejvyšší horou stala. V současnosti je největším finským horským velikánem hora Ridnitšohkka měřící 1316 metrů. Nejvyšším bodem ve Finsku je ovšem nyní jeden z výběžků hory Halti zvaný Hálditšohkka (1324 m).

Hranice, vytyčená jako rovná čára v 50. letech 18. století, byla „z geografického hlediska nelogická“, tvrdí kartograf Harsson, podle něhož je nešťastné a nespravedlivé vůči Finsku, že nejvyšší bod na jejím území není ani skutečný horský vrchol.

Návrh darovat vrchol Halti Finsku ale v Norsku narazil na nepřekonatelné právní překážky. „Úprava hranic mezi zeměmi vytváří právní problémy spjaté mimo jiné s norskou ústavou,“ napsala premiérka Solbergová starostovi severonorského města Kaafjord, který kampaň podporoval. „Zvážíme místo toho jiný vhodný dárek Finsku k jeho výročí,“ dodala premiérka.

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Irácké jednotky obsadily Kirkúk na severu země (16. října 2017)
Roztrpčení Kurdové se hádají kvůli ztrátě Kirkúku, rozklížil je Írán

Poté, co si iráčtí Kurdové v září zvolili nezávislost, odmítl výsledky referenda nejen Irák, ale i Turecko či Írán. Ten přitom sehrál důležitou roli i v...  celý článek

Policie stále pátrá po jednom ze strůjců pařížských útoků Salahu Abdeslamovi.
Pařížského atentátníka Abdeslama bude každý den k soudu převážet vrtulník

Salaha Abdeslama, jediného žijícího podezřelého z podílu na tragických teroristických útocích v Paříži z listopadu 2015, budou denně převážet vrtulníkem k...  celý článek

Britská premiérka Theresa Mayová (28. června 2017)
Sklíčená Mayová prosila Junckera o pomoc s brexitem, píše německý list

Sklíčená britská premiérka Theresa Mayová prosila předsedu Evropské komise Jeana-Claudea Junckera o ulehčení odchodu Británie z EU, napsal německý deník...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.