Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Čínští komunisté dostali lekci, buřiči z Hongkongu sní o nezávislosti

  5:54aktualizováno  5:54
Hongkong má za sebou nejdůležitější volby od chvíle, kdy ho před téměř dvaceti lety převzala Čína. Do parlamentu se dostali mladí aktivisté, kteří stále častěji skloňují magická slůvka, jež byla dosud tabu: nezávislost Hongkongu.

Vůdce protestů z roku 2014 Nathan Law slaví výsledky voleb v Hongkongu (5. září 2016) | foto: AP

Před dvěma lety vyšly do ulic desítky tisíc obyvatel Hongkongu. Byl to výraz vzdoru vůči Pekingu. Lidé, převážně mladí, volali po zavedení plné demokracie a všeobecného volebního práva. Vadilo jim narůstající plíživé vměšování čínské vlády do záležitostí osmimilionového ekonomického a obchodního centra.

Svět si tohle vzepětí pamatuje jako „deštníkovou revoluci“. O nezávislosti tehdy mluvil málokdo, a když, tak jenom šeptem. To se nyní změnilo. „Já osobně podporuji nezávislost,“ svěřil se listu The Guardian třicetiletý Sixtus Leung, jeden z prodemokratických aktivistů, kteří byli v nedělních volbách zvoleni do hongkongského parlamentu.

Fotogalerie

Dva roky po „deštníkové revoluci“ proměnil sílící hněv z rostoucího vlivu Pekingu okrajové hnutí v rodící se politickou sílu.

„Je to zázrak“

V nedělních volbách, prvních od protestu v roce 2014, zvolil rekordní počet obyvatel Hongkongu několik radikálních studentských aktivistů, kteří buď podporují myšlenku nezávislosti, nebo vyzývají k daleko širší autonomii.

Volby, o nichž se mluvilo jako o nejdůležitějších od převzetí Hongkongu Čínou v roce 1997, ukázaly především to, že většina lidí chce skutečnou změnu. V Legislativní radě sice budou mít i nadále většinu propekingští politici, ale prodemokratická opozice získala klíčovou třetinu mandátů, která jí umožní blokovat některé zákony.

„Je to zázrak, tohle nikdo nečekal,“ radoval se třiadvacetiletý Nathan Law z letos vzniklé prodemokratické strany Demosisto, který rovněž bude novým zákonodárcem. Jeho strana v předvolební kampani vyzývala k referendu o nezávislosti.

„Stále víc převážně mladých lidí touží po odtržení od Číny po roce 2047, kdy vyprší britsko-čínská dohoda,“ tvrdí Law. Hongkonžané v každém případě vyslali do Pekingu jasný signál: Boj o Hongkong nevzdáme lacino.

Pozor na hněv Pekingu

V očích čínského vedení pochopitelně něco jako nezávislost Hongkongu naprosto nepřichází v úvahu. V úterý nově zvolené poslance varovalo, aby se nevyslovovali pro nezávislost. Kdokoli bude prosazovat hongkongskou nezávislost, může být potrestán, uvedla podle BBC čínská státní média.

Ústřední vedení v Pekingu naopak začíná prosazovat nový výklad dohody o Hongkongu, podle níž formule „jedna země, dva systémy“ neznamená autonomii, ale spíše nevměšování se do místních záležitostí, které předtím schválilo ústřední vedení.

Jedna země, dva systémy

Když v roce 1997 skončila 156 let trvající britská vláda nad Hongkongem a ten byl předán Číně, dohoda stanovila, že město si udrží občanské svobody nejméně 50 let. Formulka „jedna země, dva systémy“ slibovala široký stupeň autonomie. Stále platí. Nynější volební systém, jakkoli omezený, je svobodnější než cokoli v pevninské Číně. V čele stojí šéf Výkonné rady, volený komisí a potvrzovaný Pekingem. Legislativní rada (parlament) má 70 členů, 40 se volí přímo, 30 je ze zájmových skupin.

To, že z nástupu nové generace aktivistů nejásá čínský prezident Si Ťin-pching, je pochopitelné. Nervozitu však projevují i příslušníci staré gardy prodemokratického hnutí, kteří strávili dlouhé roky bojem za rozšíření politických práv.

„Cítím strach,“ uvedl Albert Ho, exšéf Demokratické strany. „Chápu frustraci mladé generace, jejich nechuť k autoritářskému režimu v Číně, jsou však příliš konfrontační,“ prohlásil. „Volání po nezávislosti, které hněvá obyvatele Čung-nan-chaje (přísně střežená obytná čtvrť v Pekingu, kterou obývají nejvyšší vůdci – poz. red.), může vyvolat v Pekingu silnou reakci,“ dodal.

Z nynějšího pohledu je nezávislost Hongkongu chimérou. Cítí to tak i většina jeho obyvatel. V červencovém průzkumu podpořilo samostatnost po roce 2047 sedmnáct procent Hongkonžanů. Méně než čtyři procenta soudila, že odtržení od Číny by bylo možné.

Jedno je však zřejmé: Peking srdce i mysl občanů někdejší britské kolonie spíše ztrácí. Právě na to mladí sázejí. „Bude nás přibývat. V boji proti komunistické straně však musíme zůstat jednotní,“ říká Nathan Law.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Rohingové protestují před barmskou ambasádou v malajsijském Kuala Lumpuru (8....
Barmští vojáci pozabíjeli stovky Rohingů, tvrdí Amnesty International

Nejméně několik stovek mužů, žen a dětí z menšinového muslimského etnika Rohingů zabili barmští vojáci ve snaze vypudit ze země všechny jeho příslušníky. Podle...  celý článek

22. listopadu 1963, Dallas. Jacqueline Kennedyová se vrhá k tělu svého manžela,...
Kdo zabil Kennedyho? Tajný spis bude brzy odhalen, pokud nezasáhne Trump

Spojené státy netrpělivě očekávají zveřejnění posledních tajných materiálů o vraždě někdejšího prezidenta Johna F. Kennedyho v roce 1963. Odhalení posledního...  celý článek

Americký prezident Donald Trump (17. října 2017)
Věděl, k čemu se upisuje, kondoloval prý Trump vdově po padlém vojákovi

Donald Trump svádí novou bitvu s americkými médii. Tentokrát nad těly čtyř příslušníků speciálních sil, kteří zemřeli při přepadení v Nigeru. Šéf Bílého domu...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.