Voliči přímo vybírali zastupitele na 40 ze 70 míst Zákonodárné rady, přičemž prodemokratičtí uchazeči obsadili 21 křesel a spojenci Pekingu 19 křesel. O obsazení dalších 30 míst rozhodovaly obchodní a zájmové skupiny, kterým dominují spojenci Pekingu, takže zde prodemokratičtí kandidáti získali pouhých šest mandátů.
Zvláštní zónaHongkong byl pod čínskou správu předán Velkou Británií v roce 1997. Tato enkláva se nadále těší větší politické svobodě než pevninská část Číny, včetně například svobodného tisku a práva na shromáždění. V podobné pozici je i sousední Macao, které předali do čínské správy Portugalci o dva roky později. |
Celkově si nicméně prodemokratické síly v místním zákonodárném sboru udržely 27 křesel, čímž překročily hranici 24 mandátů, která je potřebná pro vetování ústavních otázek. Vůdce Demokratické strany Albert Ho se za špatné výsledky ve volbách svým příznivcům omluvil a rezignoval na svou funkci.
Peking slíbil obyvatelům Hongkongu, že do roku 2017 si budou moci volit svého vůdce v přímých volbách a do roku 2020 dostanou právo přímo volit všechny poslance.
V posledních týdnech zaplavila Hongkong vlna protestů proti plánům místní vlády zavést do školních osnov povinné hodiny čínského vlastenectví.
Podle protestujících by nešlo o nic jiného, než "čínskou propagandu a vymývání mozků". Poté, co do ulic vycházely desetitisíce nespokojených lidí, rozhodla vláda od výuky vlastenectví odstoupit (více čtěte zde).
Hongkong aneb Zvláštní administrativní zóna Čínské lidové republiky
