Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

První starosta v Polsku přiznal, že je gay. Stal se ikonou opozice

  15:41aktualizováno  15:41
Robert Biedroń je první polský starosta, který se otevřeně hlásí ke své homosexuální orientaci. Stal se jedním z předních hlasů opozice proti konzervativní straně Právo a spravedlnost. Jeho popularita stoupá a někteří liberální komentátoři navrhují, aby v roce 2020 kandidoval na prezidenta.

Pravicová vláda v čele se stranou Právo a spravedlnost, přichází od svého zvolení s kontroverzními zákony, které se týkají například téměř úplného zákazu potratů (psali jsme zde), migrace, nebo omezení práv ústavního soudu (více zde). Naproti tomu čtyřicetiletý charismatický starosta města Słupsk Robert Biedroń vede svou otevřenou opoziční politiku netradičním stylem.

Lidé si za ním mohou například přijít popovídat přímo do jeho kanceláře, na radnici totiž nemá zavedené žádné bezpečnostní kontroly. „Fyzicky jsem celý den strávil na zámku, duševně se ale uzavírat nebudu. Nemohu dělat rozhodnutí, jestliže necítím srdce města,“ řekl Biedroń během rozhovoru v městské radnici, což je neogotická stavba z roku 1901. Slovem i skutkem se Biedroń ukazuje jako velmi odlišný druh polského politika. Se zprávou přišel politický server Evropské unie politico.eu.

Občas se v centru města objeví červená pohovka, na které Biedroń rozmlouvá s lidmi o názorech na vedení a rozvoj města. „Metoda červené pohovky“ je podle něj skvělá příležitost, jak získat informace o starostech voličů.

A „město“ za svým starostou opravdu chodí. „Snaží se ukázat, jak by měla místní správa a demokracie fungovat. Měla by sloužit lidem, nikoliv je zneužívat,“ říká třicetiletý Michal ze Słupska.

Progresivita v jedné z nejvíce konzervativních zemí v Evropě

Město Słupsk, které leží v Pomořansku u Baltského moře, je domovem asi 90 tisíc lidí a je pátým nejvíce zadluženým městem Polska. Biedroń si dal za cíl snížit deficit, který činí 63 miliónů eur. Zatím se mu to podařilo o necelých 10 procent. Rozhodl se sám jít příkladem a stát se vzorem šetrnosti. Dobrovolně se přihlásil o snížení platu, vzdal se svých tří oficiálních limuzín, které měl jako starosta k dispozici a rozhodl se jezdit do práce na kole.

Fotogalerie

Přijal ale i zásadnější změny. Poté, co se před dvěma lety stal starostou, nechal ze své kanceláře odstranit obraz národní ikony papeže Jana Pavla II. Argumentoval tím, že by se náboženství a politika neměly míchat dohromady.

Reagoval také na anti-imigrační příspěvek na sociální síti jedné słupské učitelky. Přímo na její hodinu přivedl uprchlickou rodinu, aby změnil její pohled na imigranty. V nedávné době odsoudil i nově navrhovaný zákon o téměř úplném zákazu potratů a varoval, že je Polsko v nebezpečí přerodit se ve stát s autoritativní demokracií.

Bojovník za práva homosexuálů

Vzhledem k silně zakořeněnému konzervativnímu smýšlení Poláků a jejich orientaci na církev bylo Biedrońovo zvolení starostou Słupska v roce 2014 překvapením nejen pro jeho odpůrce. Politickou kariéru nastartoval ale již o tři roky dříve, kdy se dostal do polského Sejmu díky preferenčním hlasům. Kandidoval za Palikotovo hnutí jako obhájce práv sexuálních menšin.

Biedroń není pouze prvním politikem, který se přiznal ke své homosexuální orientaci, ale sám aktivně bojuje za práva LGBT menšiny. Kupříkladu se pravidelně účastní Parady Równości, tedy varšavské obdoby Prague Pride, a veřejně se zasazuje o uzákonění stejnopohlavních manželství.

Biedrońův úspěch ve Słupsku ukazuje, že Polsko je politicky nevyhraněný stát. Především po loňských volbách, kdy vítězství strany Právo a spravedlnost rozdělilo zemi na dva nepřátelské tábory. Vláda, která nepřestává překvapovat doma i v zahraničí svými tvrdými postoji k potratům a migraci, vyhrála s 37,6 procenty hlasů. Existuje tedy mnoho Poláků, kteří nesouhlasí s konzervativní linii vlády - a Biedroń se stal jedním z jejich hlasů.

Komentátor polských novin Gazeta Wyborcza Witold Gadomski popsal Biedrońě jako „jednoho z nejzajímavějších polských politiků“ a dodal, že „všechny strany, které nejsou xenofobní, nacionalistické a úzkoprsé by za něj měly bojovat.“

Biedroń je populární ve svém městě, ale říká, že na celostátní politiku se ještě necítí. Paradoxně ho ale pravicová politika současné vlády učinila viditelnějším na „národní scéně“ jako hlas opozice. Biedroń tvrdí, že jeho politické ambice končí na hranicích Słupska. „V parlamentu jsem pouze diskutoval, ale jako starosta oddávám páry, vidím lidi jak pláčou, jak se rodí i umírají. Musím být pragmatický,“ říká.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.