Pieronek, který byl přítelem minulého papeže Jana Pavla II., v rozhovoru mimo jiné říká, že holokaust si Židé přivlastnili, místo aby umožnili "seriozní historickou debatu bez předsudků". Kněz podle izraelského listu Jerusalem Post rovněž uvedl,k že Židé dnes používají holocaust jako "propagandistický nástroj, aby dosáhli zisků, které jsou často neoprávněné".
Jako příklad uvedl v rozhovoru bezvýhradnou americkou podporu Izraeli. "Výsledkem je jistá arogance, kterou shledávám nesnesitelnou," řekl a dodal, že Izrael z pozice síly zachází s Palestinci "jako se zvířaty".
Rozhovor s Pieronekem se na internetu objevil v pondělí, jen několik hodin předtím, než do Polska dorazil izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Ten přijel proto, aby si Den holokaustu připomněl v areálu bývalého nacistického vyhlazovacího tábora Osvětim. Den památky obětí holokaustu připadá právě na den osvobození Osvětimi před 65 lety.
"Holokaust jako takový je vynálezem Židů... Musí se určit také den pro oběti komunismu, perzekvované křesťany a podobně," citoval Pieronka katolický web. Kněz podle serveru zároveň odmítl, že by jeho slova byla živena antisemitismem. Přestože většina obětí holokaustu byli Židé, v nacistických koncentračních táborech umírali i Poláci, Romové, Italové a katolíci, dodal.
"Konečný text je plný nepřesností"
Později biskup Pieronek uvedl, že rozhovor sice poskytl, ale neautorizoval. "Podle toho, co jsem slyšel, je konečný text plný nepřesností," citoval Pieronka list Daily Telegraph s tím, že biskup popřel, že by nazval holokaust "židovským vynálezem".
Slovo holokaust přitom pochází z řečtiny (holos = celý, kaustos = spálený), hebrejský termín je šoa. Jako první použil termín holokaust židovský spisovatel a držitel Nobelovy ceny míru Elie Wiesel, který sám vězněním v Osvětimi za války prošel. Slovo použil ve svém románu Noc (1958).
V definici pojmu holokaust nepanuje všeobecná shoda. Někteří historici do něj zahrnují pouze vyvraždění zhruba šesti milionů Židů za druhé světové války, jiní k nim přidávají další "méněcenné" skupiny obyvatelstva, kterých se chtěli nacisté zcela zbavit, mezi nimi například Romy, Slovany, politické a náboženské odpůrce a podobně. V tomto rozšířeném pojetí jde o 11 až 17 milionů obětí.
