Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Hollywoodu vadí Nova na internetu

aktualizováno 
- Velkou nelibost hollywoodských filmových společností vyvolala novinka televize Nova - internetové vysílání. Projekt, který se rozběhl na začátku roku, je vnímán jako porušení mezinárodních úmluv o autorských právech.
"Ano, obdrželi jsme oficiální dotaz od americké společnosti Fox," potvrdil Jan Strnad z Bontonfilmu. "Nechce se mi věřit, že by firma jako Nova neměla tyto věci v pořádku. Moje informace z Ameriky ovšem jsou, že studio práva k vysílání na internetu opravdu nedalo," dodává Strnad.

Ředitel televize Nova Vladimír Železný však nevidí v internetovém vysílání žádný problém. "Na internetu nejde o vysílání, ale o dvoustranné sdělování. Je to stejné, jako by vám někdo zavolal videotelefonem do Kanady, tu kamerku namířil na obrazovku a telefonní linkou vám poslal, co Nova zrovna vysílá. Je to dvoustranná komunikace - ta není regulovaná autorsky ani jinak," argumentuje. K zahraničním filmům, které se ve stejné chvíli jako v televizi objevují i na internetu, má Nova podle Železného zakoupena česká práva. "Z našeho právního rozboru vyplynulo, že šíření prostřednictvím internetu není zatím nijak upraveno," říká Roman Bajčan ze společnosti, která Novu mediálně zastupuje.

To samé si myslí i Martin Mosinger, šéf firmy AGC, která internetový přenos Novy technicky zajišťuje. "S televizí máme smlouvu, že můžeme její program digitalizovat a šířit. To, co děláme my, může podle českých zákonů dělat v podstatě kdokoli." Toto tvrzení však není úplně přesné. Sám fakt, že někdo převádí vysílání televize do digitální podoby a pouští ho na internetu, skutečně českým zákonům neodporuje.

"Pokud je ten program šířen v nezměněné podobě, pak je to podle zákona možné," souhlasí Dagmar Hartmanová z Ochranného svazu autorského. "To ovšem platí jen pro Českou republiku.  Šíření mimo naše území je něco úplně jiného." Stejného názoru je i advokátka Veronika Nerudová: "Jestliže je to filmové dílo šířeno nad rozsah oprávnění podle smlouvy, která povoluje užití vysíláním pouze v České republice, považuji to za porušení autorského práva." Provozovatel klasické televize, který se rozhodl vysílání přenášet i po internetu, by podle ní měl od majitele mít práva k užití po celém světě. Argument, že nejde o vysílání, ale pouze o dvoustrannou komunikaci, Veronika Nerudová nebere: "Z hlediska práva jde o součást vysílání, je jedno, zda na konci stojí obrazovka televizní, nebo počítačová."

O tom, že se na internetovou Novu dá dívat v podstatě kdekoli na světě, nemůže být pochyb. Připouští to i Martin Mosinger: "Dostáváme desítky dopisů od lidí z USA a Kanady, kteří jsou nadšení, že se můžou dívat na Novu." Lidé z filmových studií takové nadšení nesdílejí - postup Novy považují za nebezpečný precedens. I když totiž zástupci nejsilnější české komerční televize tvrdí opak, internetová práva k filmovým dílům skutečně existují.

"Tato práva se musí kupovat zvlášť," potvrzuje zkušenosti z obchodní praxe Jan Rubeš, šéf producentského centra převzatých pořadů České televize.

Tuzemské televize podle něj zpravidla nakupují práva pouze pro pozemní vysílání. "Pro satelitní vysílání platí zvláštní režim. Pro internet, kde se právní ochrana teprve tvoří, platí totéž. I proto se na tohle pole v mezinárodním měřítku zatím raději nepouštíme," vysvětluje.

Fakt, že se největší filmová studia zatím nedohodla, jak budou na internet reagovat, ještě neznamená, že by zatím na síti bylo dovoleno v podstatě všechno. "Je nepochybné, že i internetová práva jsou a budou předmětem obchodu," říká Petr Sládeček z londýnské pobočky televizní společnosti CME. I tato firma se pokoušela o nákup internetových práv k filmům, avšak u hollywoodských studií zatím neuspěla. "Například Warner Brothers o tom nechtěli ani slyšet. Řekli nám, že si nejprve musí vyjasnit, jak se k internetu budou chovat," dodává Sládeček.

Mezinárodní skandál, ve kterém by byla Nova veřejně pranýřována, však zřejmě tuto televizi nečeká. A to hned ze dvou důvodů. První výhodou je nepochybně jazyková bariéra. "Je asi pravda, že kdyby to vysílání bylo v angličtině, zlobili by se zahraniční majitelé práv mnohem víc. Takhle to ale tolerují," přiznává Mosinger. Druhý důvod je dlouhodobější - silné filmové společnosti odhazují původní nedůvěru a internet začínají vidět především jako předmět obchodu. Lednová fúze mediálního gigantu Time Warner s největším americkým operátorem internetových služeb America Online mluví sama za sebe. Podle Sládečka je nepochybné, že mediální svět půjde tímto směrem, nejprve se však bude snažit vnést do internetu řád: "Tahle industrie stojí na licenčních a autorských právech. Pokud nebudou respektována, ohrožuje to celý filmový průmysl."

Autor:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Dcera oligarchy závodila v ulicích Charkova, zabila pět lidí
VIDEO: Dcera byznysmena závodila v ulicích Charkova, zabila pět lidí

Ukrajinou otřásla nehoda v Charkově, kde dvacetiletá řidička ve středu večer vjela luxusním terénním vozem do davu. Na místě zemřelo pět lidí, řidičce hrozí...  celý článek

Rakouský prezident Alexander Van der Bellen (vpravo) pověřil sestavením vlády...
Rakouskou vládu sestaví vítěz voleb Kurz, dostal pověření od prezidenta

Novou rakouskou vládu může sestavit vítěz parlamentních voleb Sebastian Kurz. Šéf Rakouské lidové strany (ÖVP) k tomu v pátek dostal pověření od prezidenta...  celý článek

Venezuelský prezident Nicolás Maduro na mítinku svých příznivců v Caracasu (27....
Venezuelští soudci prchají před Madurem, část z nich utekla do Chile

Skupina venezuelských soudců jmenovaných parlamentem ovládaným opozicí se ve čtvrtek uchýlila do exilu v Chile, neboť jim v rodné vlasti prezident Nicolás...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.