Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Hollywood předem konzultuje filmy s cenzory z Pekingu, chce čínský trh

  19:36aktualizováno  19:36
Hollywoodská studia stále častěji spolupracují s čínskými cenzory. Filmy s nimi v některých případech probírají už v přípravné fázi. Nechtějí ohrozit potenciální miliardové zisky ze stále důležitějšího čínského trhu, píše list The New York Times.

Filmaři se vyhýbají tématům či scénám, které by mohly vyvolat odpor zhruba čtyřicítky členů cenzorského oddělení vlivného čínského Státního úřadu pro rádio, film a televizi. | foto: Profimedia.cz

Mezinárodní trhy - včetně čínského - jsou totiž pro hollywoodská studia rok od roku významnější. Očekávané příjmy v neamerickém prostoru dokonce často hrají roli při rozhodování, zda se film vůbec bude natáčet. Studia proto nesázejí jen na zkušenosti a zvláštní poradce, ale i na spolupráci se zahraničními úřady, aby měla jistotu, že jejich zboží dostane zelenou.

Například tvůrci chystaného snímku Kung Fu Panda 3 s čínskými cenzory konzultovali příběh i další prvky. Až jejich dílo v roce 2016 přijde do čínských kin, nemělo by mít díky předběžnému souhlasu čínské cenzury žádné problémy.

Studio Paramount Pictures naopak nedávno narazilo s novou trojrozměrnou verzí filmového hitu z 80. let Top Gun. Snímek předložilo čínským cenzorům před několika měsíci. Po nějaké době studiu došlo, že jejich mlčení znamená
zamítavou reakci.

"Vládce by neměl vypadat jako Mao Ce-tung"

Potíže jsou přitom častěji s filmy, které se Číny dotýkají přímo. "Jakýkoli snímek o Číně natočený cizinci představuje citlivou záležitost," podotkl režisér Rob Cohen, který režíroval film Mumie: Hrob Dračího císaře. Šlo o jednu z prvních produkcí ze současné vlny spolupráce amerických studií a čínských firem. Scénář filmu natáčeného na různých místech v Číně v roce 2007 získal souhlas čínských cenzorů. Ti si vymínili jen několik úprav: jméno císaře například muselo být vymyšlené. Úřady také tvůrcům doporučily, že by vládce neměl vypadat jako Mao Ce-tung.

Snímek měl přesto po dokončení problémy, které nešly napravit. "Bílí lidé ze Západu v něm zachraňovali Čínu," uvedl Cohen. Film nakonec získal souhlas cenzorů, jeho uvedení do čínských kin se ale zdrželo. V době, kdy konečně směl na plátna, už Čínou kolovaly jeho pirátské verze, což se projevilo na tržbách.

Nyní pod podrobným dohledem čínských cenzorů vzniká třetí pokračování filmu
Iron Man studia Disney. Některé části se minulý měsíc natáčely v Pekingu a čínští úředníci byli při tom. Filmaři s nimi konzultovali i svá tvůrčí rozhodnutí, aby předešli konfliktům s vládou. 

Hollywoodská studia se podle listu The New York Times obecně přiklánějí k nekonfliktním fantastickým filmům, které chtějí využít vyšších čínských kvót pro zahraniční snímky na čínském trhu. Zároveň se vyhýbají tématům či scénám, které by mohly vyvolat odpor zhruba čtyřicítky členů cenzorského oddělení vlivného čínského Státního úřadu pro rádio, film a televizi.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.