Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Francouzská levice je v euforii. Hollande zřejmě přinese do Evropy změnu

  8:35aktualizováno  13:38
Francouzská levice si mne ruce. Do Elysejského paláce se nastěhuje po sedmnácti letech socialistický prezident François Hollande, který vyhrál prezidentské volby. A levicové strany by měly vyhrát i v červnových parlamentních volbách. Jaké budou první kroky novopečené hlavy státu a co čeká Francii i Evropu?

François Hollande mává z balkonu pařížské centrály volebního štábu svým příznivcům. (7. května 2012) | foto: Reuters

Finanční trhy jsou nervózní a čekají na jasné signály Hollandovy politiky včetně toho, jak bude vypadat klíčová spolupráce mezi dvěma motory evropské ekonomiky - Francií a Německem, píše Reuters. Německá kancléřka totiž celou dobu otevřeně podporovala centristického Nicolase Sarkozyho.

Volby prezidenta

S Hollandem se ještě nikdy nesetkala a jejich vize na zažehnání krize v Evropě se liší. Francouzskému socialistovi ještě v neděli večer telefonovala, pogratulovala mu a pozvala ho do Berlína. Nový pán Elysejského paláce už prohlásil, že jeho první zahraniční cesta po inauguraci povede právě tam.

Angelu Merkelovou chce přesvědčit o rozšíření evropského fiskálního paktu o opatření na podporu růstu. Tým Angely Merkelové dle listu The Daily Telegraph ještě před volbami uklidňoval a tvrdil, že německá vláda z Hollanda "nemá strach" a že se určitě dohodnou na kompromisu.

"Hovory už začaly. Hollande je ten, kdo předehru začal. Potřebuje přátele, potřebuje Merkelovou a euro ho uzamyká do svazku s Německem. Jeho ekonomika je dominantní. On potřebuje dohodu více než ona. A ona to ví," řekl britskému listu nejmenovaný evropský diplomat.

A o co Hollandovi dle jeho volebního programu jde? Složitě vyjednaný fiskální pakt, který v EU prosadila Merkelová a jeho předchůdce Sarkozy, chce socialista doplnit články na podporu růstu. Stejně tak chce vydávání evropských dluhopisů určených na konkrétní projekty infrastruktury.

Německá kancléřka nicméně na to už v pondělí reagovala odmítavě a prohlásila, že sice Françoise Hollanda "uvítá s otevřenou náručí", ale fiskální pakt Unie považuje za uzavřený a nebude ho znovu projednávat. "Jednalo se už o něm a byl podepsán 25 zeměmi," prohlásila (více o jejím vzkazu novému prezidentovi zde).

Hollande otevírá novou etapu evropské politiky

I když není jasné, čeho se Hollandovi nakonec podaří dosáhnout, jeho příchod změní tón evropské debaty o řešení krize. Soudí tak i některé evropské listy, které se zamýšlí nad výsledky prezidentských voleb ve Francii. V nich socialista Hollande porazil současného šéfa Elysejského paláce a centristu Sarkozyho.

"Hollande je muž, který slibuje změnit dědictví Angely Merkelové a přijmout jinou strategii v boji proti krizi a za stabilizaci eura," napsal například portugalský ekonomický deník Jornal de Negocios. Podle něj je Hollande v Německu málo žádanou osobou.

Hollandova politika

- Staví se proti politice založené výhradně na úsporách a chce, aby evropský fiskální pakt zahrnoval články na podporu růstu.
- Slíbil vyrovnání státního rozpočtu do konce roku 2017. Do tohoto data chce také ušetřit 100 miliard eur. Polovina by měla pocházet z nových příjmů, druhou polovinu by mělo přinést omezení veřejných výdajů.
- Na druhou stranu slíbil znovu zavést odchod do důchodu v 60 letech pro ty, kteří začali pracovat v 18 letech, a má v úmyslu zaměstnat během svého volebního období dalších 60 tisíc pedagogů a každý rok tisíc policistů. Dále chce vytvořit 150 tisíc státem dotovaných pracovních míst pro nezaměstnané.
- Hodlá stanovit 75procentní daň na roční příjmy přesahující milion eur a 45procentní na příjmy nad 150 tisíc eur ročně. Zároveň ale plánuje pomoci velkým společnostem přesunout výrobu zpět do Francie a snížit daňové zatížení pro malé a střední podniky.

Zdroj: Reuters a ČTK

Podobný názor má Financial Times Deutschland, který napsal: "Je to pro Merkelovou velmi nepříjemné. Ani ne tím, že by Hollande ohrožoval záchranu eura. Ale proto, že jeho žádost doplnit fiskální pakt růstovými opatřeními se dotýká svrchovanosti kancléřky v Evropě."

Další deníky jsou ale optimističtější a už si pro hlavní dvojici evropské ekonomiky našly i novou přezdívku. Nehovoří už o "Merkozy", což byla zkrácenina pro Merkelovou a Sarkozyho, ale o duu "Merklande". A to dle nich bude muset navzdory výhradám vůči sobě spojit síly. Süddeutsche Zeitung dokonce soudí, že toto partnerství bude fungovat lépe než spolupráce se Sarkozym. .

Deníky se vesměs shodují, že příchod Hollanda otevírá novou etapu evropské politiky. "Paříž se mění a Evropa se mění. V Evropě se toho asi změní hodně," napsal například italský Corriere della Sera. Podle ekonomického listu Il Sole 24 Ore ale změny v podání umírněného Hollanda nebudou mít dramatický průběh.

Krátké líbánky a reforma daní

Hollande složí prezidentskou přísahu 15. května. Očekává se, že v jeho týmu bude premiér z dob Françoise Mitterranda Laurent Fabius, ale také spousta mladých politiků a žen, píše Reuters s tím, že jeho ekonomický tým povede někdejší středolevý ministr financí Michel Sapin a budou v něm lidé nakloněni trhu.

Hollandovy líbánky po volebním dobytí Elysejského paláce budou rozhodně krátké. Musí také rychle specifikovat své plány pro domácí politiku, které se zřejmě budou točit kolem radikální daňové reformy, a zrevidovat přehnaně optimistické cíle ohledně ekonomického růstu, které ohrožují snižování deficitu Francie, píše Reuters.

Fotogalerie

Hollande už dříve avizoval, že hodlá zvednout daně velkým korporacím a lidem, kteří ročně vydělají více než milion eur. Dále chce zvýšit minimální mzdu a u některých profesí snížit věkovou hranici pro odchod do důchodu ze 62 let na 60. Plánuje také podporu drobných podnikatelů.

Francouzská levice v každém případě v tuto chvíli prožívá okouzlení. Nejenže po desítkách let zvítězil ve volbách socialista, ale levicové strany by měly hrát prim i v parlamentních volbách v první polovině června a získat většinu potřebnou k vytvoření vlády.

Nově zvolený socialistický prezident François Hollande by se tak mohl opřít o levicovou vládu vedenou svou Socialistickou stranou. Vyplývá ze dvou nedělních průzkumů. V nich by socialisté, krajně levicové strany a Zelení dostali 44 procent hlasů, zatímco Sarkozyho Svaz pro lidové hnutí (UMP) 32 procent a krajně pravicová Národní fronta (FN) 18 procent. Další průzkum ústavu CSA dává levici 45 procent, 31 procent pravému středu a FN 15 procent, uvedla ČTK.

Ve francouzském systému má prezident jako hlava státu řadu exekutivních pravomocí, nicméně vláda se vytváří na základě oddělených, parlamentních voleb. Teoreticky tak může být prezident a vláda z opačných politických táborů.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Test severokorejské mezikontinentální střely Hwasong-14 (4. července 2017)
Američané hádají, kolik má Kim atomovek. Prostě nevíme, přiznávají

Mezi americkými experty panuje značná nejistota ohledně rozsahu severokorejského jaderného arzenálu, upozornilo AP. Podle zpravodajských služeb má režim k...  celý článek

Španělští policisté zastřelili ve městě Cambrils pětici teroristů, kteří...
Čtyři teroristy v Cambrils zastřelil jediný policista, je v péči psychologa

Pětice útočníků chtěla v noci na pátek vraždit v katalánském městě Cambrils. Čtyři z nich zlikvidoval jediný příslušník katalánské policie. Informoval o tom...  celý článek

Jednotky Duvdevanu při zatýkání v izraelském Bejr El. (7. října 2015)
Češi cvičili v Izraeli s elitní jednotkou určenou ke krocení Palestinců

V Izraeli tento týden skončilo čtrnáctidenní cvičení speciálních sil izraelské a české armády. Podle listu The Jerusalem Post se konalo na základně Ceelim v...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.