Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Francouzi hledají teroristovo auto, pravice chce opět povinnou vojnu

  10:13aktualizováno  13:16
Francouzská policie pátrá po automobilu Amedyho Coulibalyho. Domnívá se, že útočník z košer obchodu ho mohl vyměnit za zbraň. Francouzská pravice začíná hovořit o obnovení povinné vojenské nebo civilní služby. V Čečensku a Afghánistánu protestují muslimové proti novému vydání Charlie Hebdo.

Amedy Coulibaly před útokem v košer obchodě natočil video, ve kterém objasnil motiv svého zločinu. | foto: Reuters

Coulibaly loni v září spolu se svou manželkou koupil v Bordeaux luxusní černý Austin Mini. Auto se nenašlo a policie má podezření, že je Coulibaly vyměnil za zbraně, které při útoku použil.

Francouzská policie stále drží ve vazbě devět lidí, kteří mohli patřit k širšímu okruhu Amedyho Coulibalyho. Francie kvůli útokům zvýšila bezpečnostní opatření a zapojila do nich 122 000 vojáků a policistů.

Fotogalerie

Na protest proti nejnovějšímu vydání satirického časopisu Charlie Hebdo, který na titulní straně otiskl karikaturu proroka Mohameda, vyšlo do ulic města Dželálábádu několik set Afghánců. Demonstranti provolávali „smrt Francii“ a spálili francouzskou vlajku.

Účastníci protestní akce požadovali uzavření francouzského velvyslanectví v Kábulu a omluvu francouzské vlády muslimům. Podle agentury AFP se protestu zúčastnilo 500 až 600 převážně mladých lidí.

Mnohatisícová demonstrace proti proti hříchům západního světa se konala v Grozném na jihu Ruska. Podle ruských médií centrum hlavního města Čečenska zaplnilo 800 000 lidí, kteří dávali najevo rozhořčení nad urážkami islámu a proroka Mohameda.

„Nikomu a nikdy nedovolíme, aby beztrestně špinil jméno proroka a naše náboženství,“ řekl čečenský prezident Ramzan Kadyrov Kadyrov davům shromážděným na centrálním náměstí a přilehlé Putinově a Kadyrovově třídě. „Protestujeme proti karikaturám proroka Mohameda a proti všem, kdo záměrně podněcují požár náboženské a národnostní nenávisti,“ řekl čečenský vůdce.

Při víkendových nepokojích v Nigeru lehlo popelem 45 křesťanských kostelů. Během demonstrací zemřelo celkem deset lidí. Protesty v Nigeru začaly už v pátek ve městě Zinder a v sobotu vypukly v hlavním městě Niamey. Podle policejního mluvčího Adily Tora rozlícený dav vyraboval a vypálil mimo jiné 45 svatostánků, pět hotelů, ale také sirotčinec a křesťanskou školu.

Pravice požaduje opětovné zavedení vojenské služby

Francií počátkem ledna otřásly dva teroristické útoky, při kterých zemřelo dohromady 17 lidí. Ve středu 7. ledna bratři Chérif a Said Kouachiové zaútočili na redakci magazínu Charlie Hebdo a zabili dvanáct lidí (vše o útocích čtěte zde). V pátek jejich komplic Amedy Coulibaly vraždil v obchodě s košer potravinami v Paříži, kde vzal několik rukojmí.

Teror v Paříži

Z kruhů francouzské pravice se ozývají hlasy pro znovu zavedení povinné vojenské služby. „Byla by to povinná šestiměsíční civilní nebo vojenská služba bez možnosti jakékoli výjimky,“ řekl Bruno Le Maire ze Svazu pro lidové hnutí (UMP) bývalého prezidenta Nicolase Sarkozyho. „Chci prostě, abych vznikl pocit sounáležitosti s národem. Existuje mnoho mladých lidí, pro něž nic neznamená francouzský národ, francouzské hodnoty ani národní hymna,“ dodal.

Je toho názoru, že lidé, kteří odešli bojovat po boku islámských radikálů na Blízký východ, by měli být po návratu okamžitě zadrženi a uvězněni. Podle Le Mairea si „ti, kteří popírají svobodu, vlastní svobodu nezaslouží“. „Šokuje mne, že lidé, kteří se narodili ve Francii a prošli tady školami, kteří se odešli vycvičit do Sýrie a Iráku, jsou po návratu sice pod dohledem, ale chodí si po chodníku mezi námi,“ řekl Le Maire, který byl Sarkozyho soupeřem ve volbě předsedy UMP.

Teroristické útoky v Paříži podpořily skomírající popularitu socialistického prezidenta Francoise Hollandea. Podle nejnovějšího průzkumu stojí nyní za prezidentem 40 procent občanů Francie. Hollande v minulých měsících patřil mezi nejméně oblíbené politiky. Ústav Ifop, který průzkum provedl, zaznamenal nárůst Hollandeovy popularity o 21 procentních bodů, což je rekord.

Do francouzské vlády se trdě opřela vůdkyně krajně pravicové Národní fronty Marine Le Penová. v článku, který otiskly The New York Times, kritizuje vládu za matení pojmů a za omyly, které Francii dovedly do situace, kdy „vlast lidských práv a svobod napadli lidé vyznávající totalitářskou ideologii“.

„Pojmenujme věci pravým jménem: Francie, domovina lidských práv a svobod, byla napadena totalitářskou ideologií. Bojíme se směšování (islámu s terorismem), přičemž hledíme do očí nepříteli, proti němuž je třeba bojovat. Toto poselství musejí pochopit i muslimové samotní. Potřebují, aby se islamistický terorismus zřetelně oddělil od jejich víry,“ píše Le Penová.

Stopa belgických islamistů vede do Řecka

Belgie pokračuje v pátrání po Belgičanovi marockého původu Abdelhamidovi Abaaoudovi, jehož média označují za možnou hlavu buňky, která připravovala atentáty v Belgii.

Stopy vedou do Řecka, kde o víkendu zatkli čtyři osoby kvůli podezření, že mají něco společného s belgickou sítí. Dva ze zatčených už byli propuštěni. Mluvčí hlavní belgické prokuratury Thierry Werts řekl, že existuje dostatek důvodů pro to, aby Belgie požádala o vydání jednoho ze dvou stále zadržených.

Řecká policie oznámila, že mezi zadrženými je třiatřicetiletý Alžířan, který bude ještě v pondělí předveden před prokurátora v Aténách, protože Belgie požádala o jeho vydání. Podle belgické prokuratury může tento muž náležet k buňce islámských radikálů odhalené minulý týden v Belgii.

Deník La Derniére Heure napsal, že se vyšetřování nyní rozšířilo i na policii. Někteří její zaměstnanci prý jsou podezřelí z udržování kontaktů s radikálními kruhy. Předmětem zájmu je zejména vyšetřovatel, jehož blízká osoba se hlásí k radikálnímu hnutí Sharia4Belgium. Tato organizace hledala lidi pro radikální skupiny a několik jejích členů je souzeno v Antverpách.

Autoři: ,






Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.