Čtrnáctiletá Yasmine a šestiletá Sara - to jsou hlavní aktérky příběhu, na jehož počátku stojí íránský otec Šaháb a belgická matka Zarah.
Rodinná krize vypukla před dvěma roky, kdy se lékařský pár rozešel. Dívky zůstaly žít s matkou v belgickém Lutychu. Až do letošního léta.
Yasmine a Sara Púrašemiovy se se svým íránským otcem stále stýkaly. Dokonce jim slíbil, že je vezme na prázdniny do Atén. Sestry však v srpnu nečekaně skončily ne zpět v Lutychu, ale u své babičky v Teheránu.
Zarahin bratr žijící v íránské metropoli se snažil švagra přemluvit, ale ten mu nedovolil děvčata ani vidět. Situaci nezměnil ani mezinárodní zatykač na únosce či intervence u íránských úřadů.
Po několika utrápených měsících se Yasmine a Sara rozhodly: "Chceme se vrátit k mámě." Odhodlaly se proto k zoufalé akci, aby unikly dalšímu bití a Yasmine dokonce nucenému sňatku.
Dívkám se podařilo využít chvíle nepozornosti a vyběhnout z babiččina domu. "Mami, konečně jsme utekly," telefonovala vzápětí Yasmine matce, která dceru prosila o opatrnost.
Holčičky pak mávly na taxík, který je dovezl na belgické velvyslanectví v Teheránu. Yasmine celou cestu držela mladší sestru za ruku.
Diplomaté holčičky vyslechli a ubytovali. "Mami, povedlo se," hlásila Yasmine do Luytychu.
Pak začala diplomatická hra. Belgie a Írán totiž nemají žádnou vzájemnou smlouvu, která by obdobné případy řešila. Teherán mlčí, a tak karty rozdal Brusel.
"Děti nikomu nedáme proti jejich vůli," prohlásil belgický ministr zahraničí Louis Michel, který také telefonoval matce dívek do Lutychu a nabídl se, že pojede do Íránu vyjednávat.
Domluva s islámskou zemí však bude obtížná. "Írán je stát, kde ženy nemají stejná práva jako muži, nemluvě o právech lidských," poznamenal belgický list La Derniere Heure.
Dokud Írán nezareaguje, zůstanou dívky na ambasádě, která zpřísnila bezpečnostní opatření. Mohou tam strávit mnoho dlouhých týdnů. "Jsme připraveni se o ně starat," tvrdí pracovníci ambasády.
