Vědci z výzkumného ústavu pro dědičnost a umělé oplodnění z Fairfaxu v americkém státě Virginie oddělují v laboratoři spermie, u nichž je větší šance, že z nich vznikne holčička, od spermií slibujících kluka. Pouze vytříděné zárodečné buňky se pak použijí při oplodnění ženského vajíčka ve zkumavce.
Y JE CHUDŠÍ NEŽ X
Mužské zárodečné buňky - spermie - ve svém jádru obsahují chromozomy, neboli útvary, v nichž se přenášejí dědičné vlastnosti. Spermie, v nichž je chromozom Y, vytvoří chlapečka, kdežto ze spermie s chromozomem X vznikne děvčátko.
Vědci zjistili, že spermie s chromozomem Y obsahují o 2,8 procenta méně DNA (dezoxyribonukleové kyseliny, v níž jsou dědičné vlastnosti zakódovány). A to je rozdíl, který se dá v laboratoři díky chemii a laserovým paprskům zjistit. Pak lze spermie před početím vytřídit.
Šéf výzkumného týmu z Fairfaxu Edward Fugger uvedl, že třídění spermií se zatím nedaří úplně. Výzkumníci jsou schopni použít k oplodnění sperma, které obsahuje 85 procent spermií s chromozomem X. Dosáhnou tak vysoké pravděpodobnosti, že se narodí holčička. Oproti tomu spermie s chromozomem Y se dají vytřídit pouze na 65 procent, takže pravděpodobnost narození chlapce není v laboratoři o mnoho vyšší, než by byla v přirozených podmínkách.
MNOHO TEORIE, MÁLO PRAXE
Pokusů o umělý výběr pohlaví dítěte zná historie spoustu. Nejprimitivnější, byť stále ještě v některých rozvojových zemích tajně používaná, je zavraždění narozeného dítěte nežádoucího pohlaví. Na obdobném principu je založena výběrová interrupce, provedená poté, co lékaři těhotnou ženu vyšetří ultrazvukem a zjistí pohlaví zárodku.
Pokusy o vědečtější přístup zatím končily nevěrohodnými výsledky. V posledních měsících vědci zkoumali slibnou hypotézu, že spermie vedoucí k početí dítěte se dají oddělit proto, že se pohybují rychleji než spermie vedoucí k početí děvčátka. Hypotéza se však nepotvrdila.
S jiným nápadem přišel vědec Patrick Schoun z jihofrancouzského města LaSeyne sur Mer. Podle něj je možné změřit magnetickou polaritu membrány ženského vajíčka, která podle svého proměnlivého náboje přitahuje spermie s odlišnými chromozomy. Ostatní vědci však Schounovy pokusy nepřijali za bernou minci.
"Až dosud nic takového nefungovalo," tvrdí o pokusech ovlivnit pohlaví dítěte Alan DeCherney, šéfredaktor odborného časopisu Fertility and Sterility.
CHLAPEČEK SE VLOUDIL
Metoda oddělování spermií podle množství dědičného materiálu v chromozomech, kterou vědci ve Fairfaxu používají pro plození dětí, se začala vyvíjet v amerických vědeckých ústavech už před šestnácti lety. V prvopočátcích však měla být používána pouze pro hospodářská zvířata. V americkém státě Colorado před časem vznikla společnost, která chce takto pro šlechtitele ovlivňovat pohlaví skotu a koní.
Teoreticky by to mělo být jednodušší než u člověka, protože býčí spermie s chromozomem X obsahují o 3,8 procenta víc DNA než spermie s chromozomem Y, a u hřebce je rozdíl dokonce 4,1 procenta. Měly by se tedy dát rozlišit snáze než obdobné spermie lidské. Žádné převratné zprávy o šlechtitelských úspěších však z Colorada zatím nepřišly.
Ani výsledky s ovlivňováním pohlaví dětí ve Fairfaxu nejsou podloženy mnoha údaji. Jak informovala agentura Associated Press, v institutu otěhotnělo 29 žen toužících po holčičce. Z toho devět žen porodilo jedenáct děvčátek (včetně dvou párů dvojčat). Sedm žen potratilo, ostatní porod teprve čeká. Jedna z dosud těhotných žen však podle ultrazvukových vyšetření v sobě nosí chlapečka.
Údaje o ženách, které chtěly mít chlapečka, zatím institut nezveřejnil.
"To je pořád ještě příliš málo faktů k tomu, aby se dalo mluvit o jednoznačném úspěchu," tvrdí Robert Stillman z porodnického ústavu ve Washingtonu. Další odborníci zase varují, že nebylo provedeno dostatek pokusů na zvířatech. Nelze tedy vyloučit, že se takto narodí nějak postižené dítě.
PROČ ZASAHOVAT DO PŘÍRODY?
Jaký má vlastně pro rodiče smysl vybírat si, jestli se jim má narodit kluk nebo holka? "Stále více chápeme naše děti jako plánovaný výrobek, místo jako nádherné tajemství," nespokojeně říká reverend Philip Keane, specialista na etické otázky z Baltimore.
Oproti tomu vedoucí výzkumníků Fugger nevidí nic špatného na tom, že rodiče si mohou vybírat. "Pomůže to vyvážit pohlavní rozmanitost v rodinách," tvrdí.
Třiatřicetiletá Monique Collinsová měla už dva kluky, když požádala v ústavu ve Fairfaxu, aby jí pomohli k děvčátku. "Mít konečně i holčičku pro mě bylo totéž jako pro některé lidi mít vůbec dítě," říká.
Ona a její manžel patřili k prvním párům, které požádaly o cílené umělé otěhotnění. Dnes jsou jejich holčičce Jessice už dva roky.
Důvody pro volbu pohlaví dítěte však mohou být i zdravotní. Některé dědičné nemoci (například chorobná krvácivost hemofilie) totiž ohrožují pouze chlapce. V takovém případě může být umělá volba pohlaví zatím jediným způsobem, jak dítěti zachránit zdraví, případně i život.
 Pokud si rodiče budou moci vybrat, jestli chtějí holčičku nebo chlapečka, změní to dnešní chápání rodičovství. |
 Chce se jí vůbec do tohoto světa, kde i její pohlaví lze ovlivnit před početím? |
