Christiaan Huygens se uměl narodit. Jeho otec byl bohatý a vzdělaný haagský hodnostář, což jeho talentovanému synkovi umožnilo bavit se učením. V šestnácti uměl latinsky, řecky, francouzsky a italsky, dobře zpíval, básnil i hrál na cembalo, violu da gamba a loutnu. Na univerzitě začal právy, ale brzy je opustil kvůli svůdné popelce matematice. Poté zcestoval Evropu a začal bádat. Dokonce tak náruživě, že se ani nestačil oženit. Sedmimetrovým dalekohledem, pro který si sám vypočítal a vyrobil čočky, objevil roku 1655 Saturnův prstenec. Ten jako první pozoroval už v červenci 1610 Galileo, ale nevěděl si s ním rady. Praktickému životu Huygens asi nejvíc prospěl konstrukcí prvních přesných hodin; hned první kyvadlové (na věži v Utrechtu) z roku 1658 chodily s přesností desetiny vteřiny denně! Jeho pružinové pak podstatně zpřesnily námořní navigaci (kyvadlo na moři není k ničemu, zato přesný čas je nezbytný k určování zeměpisné délky). Pro vědu vytvořil vlnovou teorii světla, popsal a kvantifikoval odstředivou sílu a ráz koulí, vynalezl manometr. Pro francouzského krále pak navrhl vodní čerpadlo poháněné střelným prachem, což byl vlastně první pístový spalovací motor na světě. Dopravovat vodu sice nedokázal, zato jako nic zvedl plošinu s několika vojáky. Christiaan Huygens umírá šestašedesátiletý 8. července 1695 na svém statku nedaleko Haagu. Ještě po smrti mu vychází poslední kniha. Je o obydlených světech v nebeských soustavách podobných Slunci a Zemi.
Vědecký prorážeč dřeva
8. července 1390 umírá v německém Halberstadtu filozof Albert Saský (narozen okolo 1316), první rektor Vídeňské univerzity (založené roku 1365), předtím pravděpodobně student Univerzity Karlovy. Při svých fyzikálních exkursech z dogmat scholastiky jako snad vůbec první dospěl k jakémusi pojetí hmotnosti, a zejména rychlosti, kterou charakterizoval docela zajímavě: tloušťkou dřeva, které tělesa stejné váhy dokázala prorazit (čili přes hybnost). Pokusy to musely být jistě efektní.
Zapomenutý génius
8. července 1895 umírá ve Vídni Johann Josef Loschmidt (narozen 1821). Vědecký svět ho zná jako objevitele Loschmidtova čísla (počtu molekul plynu v kubickém metru), méně už se ví, že tento nesmělý génius původem od Karlových Varů jako první na světě (roku 1861, tedy čtyři roky před Kekulém) odhalil správnou strukturu benzenu. Podivuhodně jasnozřivé byly i jeho další stereochemické představy.
Pokuta za evoluci
"Vývoj nelze dokázati, ale svědectví o něm vydávají jeho plody," prohlásil slavný skotský biolog John Arthur Thomson k takzvanému opičímu procesu, ve kterém měl vystupovat jako svědek obhajoby. Nakonec 10. července 1925 slavný soud v americkém Daytonu vynáší rozsudek: mladý učitel John Scoopes se odsuzuje k pokutě sto dolarů za to, že v hodinách biologie vyučoval školáky evoluční teorii, přestože odporuje bibli. Nejvyšší soud státu Tennessee poté zabránil celosvětové blamáži tak, že rozsudek zrušil pro formální chybu.
Civilizace šířená po moři
12. července 1970 přistává na antilském ostrově Barbadosu papyrová skořápka jménem Ra II. Větry a mořské proudy ji tam dohnaly až z marockého přístavu Safí (Ra I. rok předtím neuspěl). Tvůrce plavidla i celého projektu, norský archeolog a etnograf Thor Heyerdahl, tak osobně dokázal možnost vlivu starého Egypta na americké civilizace. Už předtím roku 1947 za podobným, jen ještě západnějším důkazem přeplul na balzovém voru Kon Tiki z Peru do Polynésie.
- pátek 7. července 2000
