Ultralehký letoun Vixen II, se kterým jednasedmdesátiletý Jiřík havaroval, byl dokončen koncem května. První let na něm Jiřík absolvoval 9. července v Kroměříži pod dohledem zkušebního pilota. Podle něj se na bývalém hokejistovi projevily příznaky přestávky v létání, nepilotoval zřejmě celé dva roky.
Bývalý hokejový reprezentant Jaroslav Jiřík
I přes upozornění, že se s letadlem nesmí létat, protože nemá vystavené potřebné doklady, odletěl Jiřík ještě tentýž den na letiště v Brně-Tuřanech. O den později do letadla doplnil z přivezených kanystrů benzin a 11. července ráno vyrazil na letiště v Medlánkách.
V Medlánkách pak inspektor techniky provedl kontrolu letadla a Jiříka upozornil na zjištěné závady. Pilotovi pak dále sdělil, že s letadlem stále nesmí létat, protože nemá vystavený technický průkaz.
O problémech s motorem věděl, přesto znovu vzlétl
Podle Stanislava Suchého, předsedy komise, která okolnosti nehody vyšetřovala, Jiřík upozornění nedbal, nasedl do letadla a chtěl se vrátit na letiště v Tuřanech. Po pěti minutách letu však znovu přistál a hlásil problémy s výkonem motoru.
Jaroslav Jiřík10. 12. 1939 - 11. 7. 2011 Říkali mu Brambor, protože když se zapřený o hokejku usadil před brankou soupeře, stál tam jako zakořeněný a nikdo s ním nehnul. Možná i proto se Jaroslav Jiřík zapsal do historie jako první Čech, který kdy hrál zámořskou NHL. V St. Louis sice odehrál jen tři zápasy, i tak byl mezi hráči z východního bloku v nejslavnější lize světa průkopníkem. Největší hokejovou slávu ovšem zažil v Československu. Vyrostl v Kladně, kde získal první titul, po přestupu do brněnské Komety jich pak vyhrál ještě pět! V lize a v nároďáku nastřílel 383 gólů, v roce 1965 se stal nejlepším střelcem mistrovství světa. Po skončení kariéry trénoval v Brně, v Plzni, na Slovensku a ve Švýcarsku, působil i jako hráčský agent. Narodil se 10. prosince 1939 ve Vojnově Městci. Zemřel 11. července 2011. |
"Společně s inspektorem techniky a další osobou prohlédli motorový prostor. Pilot potom uskutečnil krátkou motorovou zkoušku, při které nechal motor běžet na plný výkon, ale žádnou poruchu nezjistil. Pak se rozhodl uskutečnit další let," uvedl Suchý.
Po druhém letu Jiřík opět hlásil problémy s motorem. Ani při další prohlídce však inspektor techniky nezjistil příčinu a při testu běžel motor normálně. Znovu však pilota odrazoval od toho, aby s letadlem, které má problém s motorem, létal.
Svědek, který dění kolem letadla sledoval, pak uvedl, že mu Jiřík problémy s motorem potvrdil a zeptal se ho, zda mu může pomoci. Muž mu ale pouze doporučil, aby se strojem do zjištění závady nelétal.
"Po chvíli však viděl, že pilot nastoupil do letadla a spustil motor k dalšímu letu," dodal Suchý.
Chtěl se vrátit na letiště, stroj při zatáčení nezvládl
Poslední a pro Jiříka osudný let začal krátce po desáté hodině. Zvedl letadlo do vzduchu, už zhruba po třiceti vteřinách však nastaly problémy. Klesla rychlost stoupání i rychlost vůči zemi, svědci, kteří let sledovali od hangáru, uvedli, že je ve stejnou chvíli upoutala změna zvuku motoru. Popsali ji jako pokles z "maximálu".
Letadlo poté začalo prudce zatáčet doleva. Když zatočilo o sto osmdesát stupňů, náklon se podle svědků na okamžik zmírnil, pak se ale letadlo náhle přetočilo a čumákem směřovalo téměř kolmo k zemi. Náraz a následný požár stroj zcela zničil, Jaroslav Jiřík na místě zemřel.
Podle Suchého tragédii s velkou pravděpodobností způsobil souběh několika událostí. "Pilot byl několika lidmi opakovaně odrazován od létání s letadlem bez vydaného technického průkazu," řekl s tím, že navíc nebylo jasné, co vlastně problémy s motorem způsobilo.
Když se pak nepravidelnost v chodu motoru projevila a při stoupání po vzletu klesly otáčky, rozhodl se pilot v letu nepokračovat a místo toho se vrátit na letiště zatáčkou o sto osmdesát stupňů. V okolí přitom bylo dostatek ploch, na kterých mohl s letadlem z malé výšky bezpečně přistát.
Posledním, co pak k nehodě podle Suchého přispělo, byla chyba pilota: "Během zatáčení neudržel potřebnou rychlost, což mělo za následek přetažení a ztrátu řízení." To byl důsledek delší přestávky v létání a nedostatečných zkušeností s novým typem letadla.
Závadu na motoru nezjistili, v benzinu byly nečistoty
Komise z Úřadu pro odborné zjišťování příčin leteckých nehod, která tragédii vyšetřovala, nezjistila z trosek letadla žádný konkrétní důkaz o poruše konstrukce a prvků soustavy řízení.
V průběhu vyšetřování se komise zabývala i možností, že by pokles výkonu motoru, o kterém hovořil Jiřík a který dokládají svědecké výpovědi, mohlo způsobit použité palivo, které den před nehodou pilot do letadla doplnil.
I když rozbory zjistily, že ve dvou ze tří kanystrů byl nevyhovující benzin, který mimo jiné obsahoval mechanické nečistoty, palivová soustava letadla byla po nehodě zničena natolik, že nebylo možné posoudit její stav.
