Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Drábkův náměstek Šiška vydíral při veřejné zakázce. Dostal sedm let

  13:03aktualizováno  13:03
Bývalí vysoce postavení úředníci ministerstva práce dostali u Městského soudu v Praze tresty za vydírání v délce sedm a šest let. Exnáměstek ministra Vladimír Šiška a bývalý šéf IT odboru Milan Hojer nezákonně tlačili na firmu OKsystem, aby stáhla stížnost podanou u antimonopolního úřadu.

Exnáměstek Vladimír Šiška (vpravo) a bývalý ředitel odboru informatiky ministerstva práce a sociálních věcí Milan Hojer (třetí zprava) u Městského soudu v Praze. (8. dubna 2014) | foto:  Milan Bureš, MAFRA

Případ týkající se tendru pro firmu OKsystem se v pátek řešil už podruhé. Někdejší úředníci vinu popírají. Proti verdiktu soudu se na místě odvolali, kauza tak míří opět k Vrchnímu soudu v Praze.

„Řeč pánů obhájců byla hezká, ale trošku posunutá od reality. Pokud bylo úkolem snížit náklady státu, lze k tomu přistoupit různě. Zde to bylo provedeno vydíráním,“ uvedl předseda senátu Petr Novák. 

Šiška si má odpykat sedm let ve věznici s ostrahou, Hojer šest. Pro každého je trest o rok vyšší, než jaké jim soud určil původně. „Zvýšili jsme trest, protože jsme rozšířili kvalifikaci,“ vysvětlil soudce.

Po propuštění nesmí ani jeden z odsouzených po dobu pěti let pracovat ve funkcích ve veřejných orgánech. Proti rozsudku se oba odvolali, státní zástupkyně si nechala lhůtu na rozmyšlenou. 

„Pan Šiška byl silnější osobou v této věci. U pana Hojera jsme šli s trestem níž, přestože jsme ho uznali za spolupachatele trestné činnosti,“ doplnil Novák. 

„K vydírání došlo pohrůžkou, že nebude poškozenému přidělena jiná zakázka, přestože to již bylo přislíbeno a práce byly zahájeny,“ vysvětlila státní zástupkyně Bohuslava Friedlová. Poškozená firma OKsystem naplněnou hrozbou přišla téměř o 13 milionů korun, které do zakázky v hodnotě 100 milionů již vložila. 

Obhájci obžalovaných ale vylíčili celou situaci zcela jinak. „OKsystem si na ministerstvu práce a sociálních věcí vytvořil monopolní postavení, které využíval a zneužíval,“ popsal věc z jiného hlediska advokát Šišky. 

OKsystemu se prý nelíbilo, že s novým vedením přišel požadavek šetřit. Ministerstvo s firmou o zakázce skutečně jednalo, ale podle advokáta pouze o ceně. Nedohodli se a smlouva nebyla podepsána. „To nelze považovat za trestný čin vydírání,“ doplnil. 

Advokát Sokol: Vydírali snad v zájmu státu?

„Je otázka, kdo měl z takového jednání mít prospěch. Vychází mi jediný možný subjekt, a to je stát. Můj klient je tedy viněn z toho, že vydíral v zájmu státu,“ řekl další z obhájců, Tomáš Sokol. Firmu OKsystem označil za pijavici, která ze státního rozpočtu odsávala několik miliard. 

„Plnili jsme úkol vlády uspořit veřejné prostředky,“ hájil se Šiška. „Jestli můžu něčeho litovat, pak toho, že jsem s OKsystemem vůbec jednal,“ uvedl dále. 

Podle Sokola je zcela přirozené, že při obchodním jednání odmítne jedna strana uzavřít s druhou smlouvu, když ví, že na ni podala stížnost. „To považuji za zcela legitimní a běžné v celém reálném světě,“ uvedl Sokol. 

Případ vydírání OKsystemu

Případ se týká softwarové společnosti OKsystem, která zajišťovala pro ministerstvo práce dlouhodobě čtyři rozsáhlé informační systémy. Úřad se ale v roce 2011 domluvil s jiným dodavatelem, společností Fujitsu Technology Solutions, a to bez výběrového řízení.

Vedení OKsystemu v tom vidělo rozpor se zákonem o veřejných zakázkách, a proto se obrátilo na antimonopolní úřad.

Náměstek Vladimír Šiška a šéf odboru IT Milan Hojer žádali podle obžaloby od jednatele OKsystemu Martina Procházky stažení stížnosti na ministerstvo, za což měla firma získat zakázku nejméně za 100 milionů korun. V opačném případě by prý zakázku nedostala. Jednatel firmy jejich postup ohlásil policii.

Spolu s Šiškou čelil obžalobě i bývalý šéf IT odboru Hojer. Jeho obžalobu advokát zcela odmítl.

„Za to, že se můj klient snažil servilně plnit úkol, který dostal od vlády a od ministerstva, má jít do vězení?“ zeptal se soudu obhájce Eduard Bruna. „V nejzazším případě by mohl být kvalifikován pro pomoc, ale ne pro spolupachatelství,“ doplnil.

Hojer uvedl, že svěřené úkoly bral jako předem dané. „Moje role byla komunikovat s dodavateli. Na tom, jestli zakázku bude řešit OKsystem, nebo někdo jiný, jsem neměl žádný zájem,“ řekl. 

Soud předvolal také znalce v oboru výpočetní technika a ceny a odhady v IT oblasti Jana Fantu. Měl určit, zda částka téměř 13 milionů korun za již provedené práce na zrušené zakázce, jakou vypočetla firma OKsystem, je reálná. 

„Použitý postup je minimalistický, jednoduchý, ale výpočty odpovídají a nevymykají se ekonomickým metodikám, které se používají,“ řekl Fanta. 

Kauza stála ministerské křeslo Jaromíra Drábka

Šiška a Hojer působili na ministerstvu práce a sociálních věcí v době, kdy rezortu šéfoval Jaromír Drábek (TOP 09). Softwarová firma OKsystem tehdy ministerstvu na základě dříve uzavřené smlouvy dodávala mimo jiné části nových informačních systémů pro výplaty dávek pomoci v hmotné nouzi, příspěvku na péči a dávek pro tělesně postižené. 

Ministerstvo se ale v roce 2011 rozhodlo spolupráci s OKsystemem částečně přerušit a pověřit zpracováním zakázky firmu Fujitsu, navíc bez výběrového řízení. To zástupci OKsystemu považovali za nezákonné a obrátili se na antimonopolní úřad, aby věc prošetřil. 

Podle obžaloby se Šiška s Hojerem pokusili předsedu představenstva OKsystemu Martina Procházku ovlivnit, aby stížnost podanou u antimonopolního úřadu stáhl. Údajně mu jinak hrozili nepřidělením jiné zakázky na 100 milionů korun (více zde).

Procházka se obrátil na policii s podezřením, že jednání ministerstva není v souladu se zákonem. Další schůzky Procházky s Hojerem a Šiškou si již policie tajně nahrávala (o schůzkách čtete zde). Tyto nahrávky posloužily vyšetřovatelům jako důkaz, že k uvedenému jednání opravdu došlo. Obvinění obou úředníků stálo post šéfa rezortu Drábka. 







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.