Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Hoffmann: Platím za věrnost socialismu

  15:05aktualizováno  15:05
Až počátkem února bude bývalý vysoký komunistický funkcionář Karel Hoffmann pražskému městskému soudu znovu vysvětlovat své chování z roku 1968. Tím, že dal po vstupu vojsk Varšavské smlouvy do Československa zastavit televizní a rozhlasové vysílání, se podle obžaloby dopustil vlastizrady.

Dnes osmasedmdesátiletý muž to ale popírá.

Soudní jednání skončilo po pouhém jednom dni. Proces komplikují úmrtí svědků.

Hoffmann už těsně před zahájením jednání zpravodaji MF DNES řekl, že s obviněním nesouhlasí. "Vlastizrady jsem se nedopustil, jinak vyčkejme jednání."

Na chodbě soudní budovy čekal spolu se svým advokátem Koljou Kubíčkem. Ten už v minulosti úspěšně obhajoval exponenty bývalého režimu.

"Nejsem vinen. Žádného trestného činu, natož vlastizrady, jsem se nedopustil," prohlásil podle ČTK i před senátem. Svůj případ označil za politický proces a trestní stíhání vysokých činitelů bývalého režimu za "morálně politické popravy".

"Ve skutečnosti nejsem obžalován za vlastizradu, ale za věrnost socialismu," dodal bývalý šéf rozhlasu.

Hoffmann svůj postup z noci na 21. srpna 1968 vysvětluje tak, že vysílač vypnul v době, kdy byla plánována technická přestávka ve vysílání a on na ní prý jen dohlédl.

"Šlo o běžnou technickou přestávku (od 02:00 do 04:30). Ale současně jsem nařídil, aby byla zařízení v pohotovosti pro případ, že by bylo potřeba začít vysílat. Není pravda, že jsem dal pokyn k přerušení televizního vysílání, " doplnil s tím, že televize v té době v noci nikdy nevysílala.

Přestávku prý nařídil na telefonický příkaz tajemníka ÚV KSČ Drahomíra Koldera, který chtěl, aby bylo jako první odvysíláno stanovisko prezidenta Ludvíka Svobody, jež mělo obyvatele nabádat ke klidu a zabránit krveprolití.

Státní zástupkyně Dagmar Máchová však tvrdí, že má důkazy o tom, že Hoffmann měl ve skutečnosti v úmyslu zveřejnit výzvu takzvané dělnicko-rolnické vlády. Ta se chtěla za pomoci vojsk Varšavské smlouvy nezákonně chopit moci.

"Byla tady legální vláda a oni nechtěli nic jiného než tuto vládu svrhnout a
nastolit svoji, která by byla prosovětská," míní žalobkyně.

Komunistický exponent u soudu mimo jiné tvrdil, že je sedm let trvajícími soudními tahanicemi kolem jeho osoby postižena jeho rodina, zejména manželka. "Obě dcery byly postiženy. Ta, která byla doktorkou práv, musela vzít práci uklízečky, " poznamenal.

Podstata činu
Karel Hoffmann šéfoval komunistickým odborům a od května do září 1968 řídil Ústřední správu spojů. Jako její ředitel nařídil zastavit provoz vysílačů Československého rozhlasu.

Podle obžaloby chtěl, aby první odvysílanou zprávou bylo prohlášení takzvané dělnicko-rolnické vlády ospravedlňující intervenci. Svým pokynem podle spisu bránil šíření stanovisek legálních orgánů, které vpád vojsk odsoudily.

Rozhlasoví pracovníci jeho příkaz sabotovali. Nepodařilo se tak ani zastavit vysílání, ani odvysílat zprávu, jež měla okupaci omlouvat.

VÝVOJ KAUZY:
Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) podal začátkem října 2002 návrh na Hoffmannovu obžalobu, sotva dva týdny poté, co soud zprostil obžaloby jeho dva stranické kolegy Milouše Jakeše a Jozefa Lenárta.

Ti se zodpovídali prakticky z téhož. O jejich případu bude ale ještě kvůli odvolání rozhodovat senát vrchního soudu.

Jenže Hoffmann má na rozdíl od svých někdejších kolegů ještě na krku sabotáž. Teoreticky mu hrozí až doživotí.

Podali jsme návrh na obžalobu z trestného činu vlastizrady formou sabotáže, řekl začátkem října mluvčí ÚDV Jan Srb.

Hoffmann tehdy skutečně dosáhl toho, aby po pár minutách vysílání "nevhodného" prohlášení umlkly všechny vysílače. Právě to mu však může v soudním procesu zlomit vaz.

Zatímco nedávné líčení nepřineslo důkazy o tom, že Jakeš a Lenárt o invazi dopředu věděli, u Hoffmanna tomu může být přesně naopak, neboť umlčení rádiových vln bylo zřejmě dopředu připraveno.

"Hoffmannův rozkaz je doložen svědeckými výpověďmi pracovníků Ústřední správy spojů," vysvětlil Srb. Rozkaz byl pochopitelně ústní, písemné příkazy podobného druhu se tehdy nedávaly.

Hoffmann byl z prosovětské skupiny československých komunistů, která se k invazi postavila kladně, prakticky jediný úspěšný. "Podařilo se mu dát dohromady skupinu lidí na správě spojů a zastavit rozhlas. Ale nevěděl, že existuje rozhlas po drátě," řekl historik Vojtěch Mencl.

Současný důchodce Hoffmann byl ve vrcholných stranických funkcích už od roku 1949. Z postu ředitele rozhlasu to dotáhl na ministra kultury a později šéfa komunistických odborů a člena komunistického politbyra.

Bývalý vysoký komunistický funkcionář Karel Hoffmann u pražského městského soudu vysvětloval své chování z roku 1968. (15. ledna 2003)

Autoři: , ,






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Hroch Karl Wilhelm po příjezdu do dvorské zoo zkoušel nový výběh se staršími...
Dvorská zoo přišla o mladého hrocha. Uhynul zřejmě po kousnutí od samice

V zoo ve Dvoře Králové nad Labem uhynul dvouletý samec hrocha Karl Wilhelm. Utrpěl zranění v tříslech zadní nohy, kvůli němuž dostal otravu krve. Hodně toho...  celý článek

Politolog a historik žijící v USA Igor Lukeš
Narůstá ve Spojených státech rasismus? V Rozstřelu odpoví historik Lukeš

Prezident Spojených států Donald Trump nejprve odsoudil extremisty, kteří mají na svědomí násilnosti ve virginském Charlottesville. O den později překvapil...  celý článek

Řidičský průkaz (ilustrační foto)
O řidičák přijdou nově i neplatiči alimentů za studenty do 26 let

Exekutoři budou moci zabavovat řidičské průkazy i neplatičům výživného za jejich studující děti do 26 let věku. Poslaneckou novelu exekučního řádu ve středu...  celý článek

Soutěž: vyhrajte první český elektrokočárek
Soutěž: vyhrajte první český elektrokočárek

Pohon, světla, automatické houpání a ohřívač stravy vám usnadní každý výlet.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.