Hoffmann dostal 6 let za sabotáž

  • 116
Vrchní soud zpřísnil trest pro bývalého funkcionáře Karla Hoffmanna. Poslal ho na šest let za mříže za sabotáž. Dopustil se jí v srpnu 1968, když vypnul rozhlas informující o sovětské invazi. "Jsem připraven jít do vězení, i když můj zdravotní stav není dobrý," prohlásil Hoffmann po verdiktu.

Někdejší komunistický pohlavár prohlásil, že vrchní soud rozhodl na základě společenské objednávky. Zopakoval, že nelituje žádného ze svých rozhodnutí.

Jeho odhodlání pykat za čtvrt století starý čin poněkud zpochybnil advokát Kolja Kubíček. Uvedl, že podá dovolání k Nejvyššímu soudu. Obhájce chce navíc upozorňovat na špatný zdravotní stav devětasedmdesátiletého klienta.

Soud dospěl k závěru, že se jedná o velmi závažné líčení. Předseda senátu Robert Fremr ho přirovnal k rozhodování o zločinech proti lidskosti.

Tento případ sice neměl tak závažné důsledky, ale vykazoval podobné znaky, vysvětlil Fremr: miliony poškozených lidí a pachatel, který uniká trestu díky podpoře režimu, jenž mu zaručuje beztrestnost.

Obžaloba žádala trest za vlastizradu, nepodařilo se jí ale prokázat, že Hoffmann jednal po domluvě s Moskvou.

První odsouzený za rok 68
Bývalý šéf Ústřední správy spojů vypnul vysílání v noci z 20. na 21. srpna 1968. Hájil se tím, že svým podřízeným pouze nařídil, aby navzdory mimořádné situaci dodrželi pravidelnou noční přestávku ve vysílání od dvou hodin do půl páté.

Udělal však chybu - zapomněl na tehdy rozšířený rozhlas po drátě. Ten odvysílal prohlášení předsednictva ústředního výboru KSČ, které okupaci odsoudilo. Hoffmann se nakonec uchýlil v doprovodu cizích vojáků na sovětské velvyslanectví.

Pražský městský soud poslal v červnu Karla Hoffmanna jako prvního z mužů osmašedesátého roku na čtyři roky do vězení. Trest uložil za zneužití pravomocí veřejného činitele. Proti rozsudku se odvolaly obě strany. - více zde

Hoffmann se stal komunistou v roce 1945, o čtyři roky později už pracoval na ÚV KSČ. Jeho kariéra vyvrcholila za normalizace, kdy se stal předsedou Ústřední rady odborů a později tajemníkem ÚV KSČ.

Funkcionáři KSČ u soudu
V Hoffmannově kauze vypovídal jako svědek i bývalý šéf komunistů Milouš Jakeš. Během jednání v soudní síni zkolaboval. - více zde

Kromě Jakeše soud vyslýchal i dva komunistické expremiéry Jozefa Lenárta a Lubomíra Štrougala. Oba už před pražskými soudy seděli na lavici obžalovaných. Lenárta soud zprostil obžaloby z pokusu o vlastizradu. - více zde

Také bývalý ministr vnitra Štrougal si mohl vydechnout. Soudy už se nebudou zajímat, zda kryl skupinu agentů StB, kteří byli viněni ze tří vražd. - více zde

Po roce 1989 tak byli potrestáni jen dva bývalí čelní komunističtí funkcionáři. V roce 1990 soud uložil 2,5 roku vězení někdejšímu šéfovi městského výboru KSČ v Praze Miroslavu Štěpánovi. Uznal jej vinným ze zneužívání pravomoci veřejného činitele.

Měl se ho dopustit při protirežimní demonstraci v roce 1988. Po odpykání poloviny trestu byl Štěpán podmínečně propuštěn.

Ve vězení byl krátce i předlistopadový ministr vnitra František Kincl. V roce 1992 dostal tři roky za nezákonné zadržování občanů před listopadem 1989.

Vrchní soud rozhoduje o odvolání Karla Hoffmanna. Městský soud ho poslal na čtyři roky do vězení za zneužití pravomocí veřejného činitele, kterého se měl dopustit v roce 1968. (10. října 2003)

,

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video