Pravidelná změna v praxi znamená, že se Česko vrátilo ke středoevropskému času (SEČ). Během letních měsíců se Češi řídili podle takzvaného středoevropského letního času (SELČ)
Lidem, kteří byli v době změny času v práci, se automaticky prodloužila pracovní doba. Za hodinu navíc však podle ministerstva práce nedostanou žádnou zvláštní odměnu.
Změnu zaznamenali také lidé, kteří se vydali v noci ze soboty na neděli na cesty. Podle Českých drah se ale dotkne jen několika vlaků
"Spoje začínající jízdu mezi druhou a třetí hodinou ranní vyčkají do změny středoevropského času ve výchozí stanici a pojedou už podle středoevropského času," ujistily České dráhy. Vlaky, které už byly na trase, vyčkaly na nový čas v první stanici, z níž odjíždějí podle řádu po druhé hodině ranní.
O významu letního času se odborníci přou. Zastánci poukazují na úsporu elektřiny, když na jaře začnou lidé pracovat o hodinu dříve. Odpoledne se totiž nemusí tolik svítit. Podle odpůrců ale úspora elektřiny není tak velká.
Pravděpodobně nejznámějším Čechem, který už léta bojuje proti změnám času je Stanislav Pecka. Pekař ze Sobětuch na Chrudimsku sám sebe označuje za Veřejného odpůrce letního času.
"Jako pekař vstávám každý den ve tři hodiny, abych stihl upéci první várku pečiva do obchodů. Vadí mi, když se pak mám probouzet ve dvě jen proto, že si někdo myslí, že časovým posunem ušetří," zdůvodňuje svůj boj Pecka. "Časový" aktivista letos opět kandidoval do Senátu.
"Neuspěl jsem, nemám tolik peněz jako pan Pithart a paní Fischerová, abych se tu vystavoval na billboardech. Pokud ale uspěje paní Fischerová, tak mě o tom nechá v Senátu promluvit. Pan Pithart mi to dodnes neumožnil," řekl iDNES.cz pekař Pecka.
Vystoupení v horní komoře parlamentu se ale zřejmě opět nedočká. Petr Pithart porazil v chrudimském souboji o křeslo senátora Janu Fischerovou o pouhých 24 hlasů. - více zde
Myšlenka stará dvě století
Historie letního a zimního času sahá několik století zpět. Jako první přišel s nápadem americký státník Benjamin Franklin. Vážně se myšlenkou začal zabývat až londýnský stavitel William Willett v roce 1907, svůj návrh však nikdy neprosadil.
Letní čas si na své první použití musel počkat dalších devět let. Některé státy ho zavedly až během 1. světové války. Podobně to fungovalo i během další světové války, kdy v protektorátu platil letní čas nepřetržitě od 1. dubna 1940 až do 4. října 1942.
Češi a Slováci si na pravidelné posunování hodinek tam a zpět museli zvyknout v roce 1979, kdy byly změny času v tehdejším Československu zavedeny nastálo.
Poslední změnu Češi zaznamenali v roce 1996. V souladu s Evropskou unií politici rozhodli, že letní čas bude pravidelně začínat poslední víkend v březnu a skončí poslední víkend v říjnu.
