Vědci tam našli jedinou lidskou větev vedle neandertálců, která žila souběžně s lidmi našeho typu.
"Byli velcí jako tříleté děti, vážili asi 25 kilo a měli mozek menší než většina šimpanzů. Přesto používali oheň, vyráběli složité kamenné nástroje a lovili (trpasličí) slony i obří krysy. A tak i když měli velmi, velmi malé mozky, dokázali dělat složité věci," říká o nich jeden z objevitelů, Michael Morwood z univerzity v Sydney.
Uměli prý také stavět vory, s nimiž dorazili na Flores. Morwood předpovídá, že "floreští lidé", jak se jim vědecky říká, jsou jen první z mnoha druhů pralidí, kteří žili na ostrovech Indonésie.
"Pravděpodobně najdete odlišné populace malých hominidů na Lomboku, Timoru a Sulawesi a každá z nich bude patřit k odlišnému druhu, protože se vyvíjely v izolaci," tvrdí.
Floreští lidé měli na izolovaný vývoj asi 800 000 let. Jejich předci patřili k pralidem druhu Homo erectus, velkých téměř jako dnešní lidé.
Zmenšování znamená, že pralidé na Floresu se přizpůsobili podmínkám ostrova, kde žilo málo dravců a kde byly i omezené zdroje potravy. Jejich vývoj mohl být docela dobře úpadkem.
Zatímco v jeskyni Liang Bua se našlo mnoho kamenných nástrojů, domorodci, kteří vyprávějí o jejich vyhnání z blízkosti svých vsí, už o žádných nástrojích v jejich rukou nevědí. Mezi nalezenými kostrami a legendami domorodců však zeje časová mezera dlouhá přinejmenším třináct tisíc let - tak staré jsou nejmladší kostry "hobitů".
"Je to významný objev, protože přidává úplně novou větev k našemu rodokmenu," jásá nad objevem britský expert Michael Bird. Ale ne všichni jsou nadšeni. "Není žádný biologický důvod říkat jim lidé. Musíme znovu promyslet, kdo to je," soudí americký antropolog Jeffrey Schwartz z Pittsburghské univerzity.
 Na indonéském ostrově Flores byly objeveny kosti nového druhu pračlověka. Tento hominid je pro svůj velmi malý vzrůst přezdíván Hobit. |
