Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Znásilňují děti a zakazují Vánoce. Internet zaplavují fámy o imigrantech

  19:24aktualizováno  19:24
Fotografie norské holčičky znásilněné skupinou muslimů, imigranti obsazující domy Italů nebo nekonečný muslimský boj proti bruselskému vánočnímu stromečku. Společenskou nervozitu kolem příchodu uprchlíků do Evropy vyhrocuje celá řada hoaxů - fám, které kolují po internetu. Na pravou míru je uvádí iniciativa HateFree Culture.

Billboard upravený ve Photoshopu údajně láká Afričany, aby se přestěhovali do Finska, kde mají možnost beztrestně znásilňovat bílé ženy. Původní africký billboard upozorňuje ženy, aby v případě znásilnění vyhledaly lékařskou pomoc. | foto: HateFree Culture

„A je to tady!! Problémy spojené s africkými imigranty pomalu začínají vyplouvat na povrch! Afričané v zemích Evropy, zejména v Itálii a Francii, rabují, bouří se, napadají řidiče, a nedávno se dokonce objevil první případ ZNÁSILNĚNÍ!! Ano, došlo na nejhorší! Čtyři Afričané v noci napadli a znásilnili nebohou Italku, která se neměla šanci nějak bránit,“ napsal 18. června web Zajímavosti24 a text doplnil fotografií údajných útočníků a znásilněné ženy. Článek následně převzal server Prozeny.net, na Facebooku jej sdílelo přes devět tisíc lidí a dostal dvacet tisíc lajků.

Problém je, že na fotografii není Italka, nýbrž šestnáctiletá Chrystal z Floridy, kterou znásilnil její spolužák. Server iDNES.cz o případu informoval už v roce 2008. Na fotografii s popiskem „Násilníci společně s ostatními zadrženými v cele předběžného zadržení“, jsou ve skutečnosti žoldnéři bojující za svrženého diktátora Kaddáfího v roce 2011, upozorňuje HateFree.

Cílem hoaxů je vytvořit co nejděsivější důkazy o hrůzách, které míří k našim břehům v podobě uprchlíků na lodích. Na Facebooku tak začátkem června začala kolovat fotografie, zachycující údajně armádu uprchlíků v italském přístavu. Na fotce je přitom italská loď Vlora, která byla 7. srpna 1991 napadena dvacetitisícovým davem v Albánii. Fotografii autor hoaxu zřejmě jednoduše převzal z Wikipedie.

Na Facebooku se začátkem června objevila fotografie, na které údajně vidíme...

Protože skutečné zprávy a fotografie nejsou často dostatečně děsivé, neváhají tvůrci využít cokoliv, co Google nabídne, a náležitě snímek upravit, jako v případě titulní fotky tohoto článku. Upravený billboard údajně láká Afričany, aby se přestěhovali do Finska, kde mají možnost beztrestně znásilňovat bílé ženy.

Původní africký billboard organizace Lékaři bez hranic přitom upozorňuje ženy, aby v případě znásilnění vyhledaly lékařskou pomoc.

Dalším příkladem je obrázek blonďaté norské holčičky, která byla údajně „opakovaně znásilněna čtyřmi muslimy.“ I tato fotografie je podvrh. Jde o reklamní fotografii z fotobanky od Kevina Curtise s názvem Dívka držící chipsy a sladkosti.

Obrázek vlevo známý ze zahraničních protiislámských webů se začal šířit i po...

„Hoaxy jsou většinou tvořeny zneužitím starších fotek a videí, která jsou vytržena z kontextu a prezentována jako důkazy o současné situaci. Časté je také překrucování informací, kdy jsou k reálným incidentům přidávány lživé informace - především, že pachatelem je nelegální imigrant nebo muslim. Řada zpráv je zcela vymyšlených,“ popisuje případy nejčastějších hoaxů Marie Škardová, expertka iniciativy HateFree Culture na informační bezpečnost.

Arabové v Dačicích podřezali zvířata, napsala žena na Facebook

Podle Josefa Džubáka, který už patnáct let provozuje server Hoax.cz zabývající se vyvracením internetových fám, se během posledních let charakter hoaxů mění. „Když jsem se serverem začínal, většina nesmyslů kolovala kolem počítačů nebo občas nějaké babské rady, dnes je internet hodně nebezpečná zbraň a někteří si s ní hrají jako děti,“ říká Džubák.

Když před několika lety někdo vypustil fámu, trvalo podle něj výrazně déle, než se rozšířila. „V současnosti stačí několik minut, aby někdo vyvěsil na Facebook, že na Dačicku uprchlíci podřezali zvířata a už za pár minut to další na druhém konci republiky sdílí nebo kopíruje do diskuzí,“ říká Džubák.

„Zaručená informace“, která se 15. července objevila na Facebooku. Později se...

Za „zaručenou informaci“, která se 15. července objevila na Facebooku, se později její autorka omluvila s tím, že zpráva není pravdivá. Mezitím ji však již řada lidí stihla sdílet. Nyní policie případ vyšetřuje pro podezření z šíření poplašné zprávy (více čtěte zde).

Další „zaručené“ zprávy?

Iniciativa HateFree Culture už loni představila na svém webu nástroj Hejtomat, který přináší vyjádření státních institucí a odborníků k dlouhodobým fámám týkajících se zejména Romů.

Do vyvracení fám se může zapojit i veřejnosti. Ta může na vymyšlené nebo překroucené informace upozornit e-mailem na hoax@hatefree.cz.

Některé fámy ovšem mají mnohem delší životnost. V roce 2012 se rozšířil hoax, který se dodnes objevuje v internetových diskuzích. Muslimům podle něj vadí křesťanské Vánoce a v Bruselu prý protestovali proti vánočnímu stromku.

Skutečnost je taková, že radnice se daný rok pokusila vánoční symbol modernizovat a namísto pravého stromu vztyčila sochu představující vánoční strom, upozorňuje na blogu HateFree. Obyvatelé Bruselu však proti netradičnímu stromku protestovali, a tak v roce 2013 měli na náměstí opět živý strom.

Jak neskočit na špek?

Jak ale v záplavě informací na internetu rozlišit seriozní informaci od výmyslu? „Než člověk začne nějakou zprávu bezhlavě šířit, měl by zachovat chladnou hlavu, zamyslet se a zkusit si zjistit další informace. I jednoduše na Googlu se dá původ informací dohledat. Je dobré podívat se také na historii serveru nebo blogu ze kterého zpráva pochází, v jakém duchu píše, jestli se tomu dá věřit,“ radí Džubák, jak se nenechat hoaxem napálit.

Fotogalerie

U fotografií se dá velice snadno zjistit, odkud pochází a kde již byla použita. Pomůže například služba TinEye, případně možnost vyhledávání podle obrázku na Google.com.

„Velice často se takto objeví fotka v souvislosti s úplně jinou zprávou. Pokud u zprávy nejsou zdroje, chybí autor a informaci nejde dohledat nikde jinde, tak je celkem zřejmé, že jde o podvodnou zprávu,“ říká koordinátor iniciativy HateFree Culture Lukáš Houdek.

Pokud je pod podezřelou zprávou konkrétní jméno, je dost pravděpodobné, že patří neexistující osobě nebo člověku, který s hoaxem nemá nic společného a kdosi jen zneužil jeho jméno.

Podle Houdka se objevují nové hoaxy, zároveň se však využívají i stará videa či fotografie vytržené z kontextu. „Často se vezme osm let staré video a použije se v současném kontextu. Objevilo se i video, na kterém jakési tmavé postavy rozmlátily auto. Zjistilo se, že to bylo video z natáčení filmu,“ říká Houdek.

„Moc nás těší, že nás na hoaxy upozorňují i lidé, kteří s námi v mnoha věcech nesouhlasí. Jsou třeba proti přijímání uprchlíků, ale nejsou to chroničtí posílači hoaxů, zajímá je pravda,“ dodává.







Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.